Štěpán Kotrba napsal o americké lidskoprávní organizaci Human Rights Watch: "Vše pod kontrolou bankéřů, právníků a lidí blízkých State Departmentu. Vše realizující nátlakové a vlivové operace v třetích zemích - v zájmovém teritoriu USA. Vše koordinováno s americkou diplomacií." Nepíše to přímo, ale implicitně HRW obviňuje z toho, že je součástí zahraničně-politické agendy USA.

Může prosím, vysvětlit, jak je možné, že HRW intenzivně a systematicky kritizuje za porušování lidských práv i Spojené státy, ptá se Jan Rovenský a pokračuje:. Z jejich webové stránky (stav k dnešnímu dni) se nejvíce odkazů vztahujících se ke konkrétní zemi věnuje kritice politiky USA (Guantanámo, mučení, násilná zmizení). Další články kritizují spojence USA (Izrael, Turecko, Mexiko, Uzbekistán...).

Štěpán Kotrba nechápe principy fungování nadačního fundraisingu. Nikdy nepřipustí, že nadace mohou fungovat (a ve většině případů fungují) jako filtr, který vyloučí ovlivňování agendy obdarovaných ze strany donorů. Že firmy obvykle nepodporují nadace proto, aby jejich prostřednictvím řídily nevládky, ale proto, že je to prostě dobré pro jejich image a zejména v anglosaském prostředí se to prostě sluší... Že NGO může běžně čerpat grant od konkrétní nadace a zároveň vést ostrou veřejnou kampaň proti firmě, které nadaci podporuje...

Pozn. JČ: Souhlasím s Janem Rovenským.

Pozn. ŠK: Kdyby Jan Rovenský nebyl ještě 25. dubna 2006 vedoucím energetické kampaně Greenpeace ČR, stejně jako Miroslav Šuta byl odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky, uvěřil bych. Jenže mateřská organizace Greenpeace využívá prakticky stejný penězovod "Duhových" peněz, jako HRW (Open Society Fund, Citibank, Tides Foundation, Ford Foundation, Charles Stewart Mott Foundation of Flint, Rockefeller Brothers Fund), ale částečně jinými kanálky. Uvěřil bych jeho vemlouvavým slovům o cti, objektivitě a dobrých úmyslech romanticky naivního vlivového konglomerátu ... S kým souhlasí šéfredaktor Britských listů, je ve světě daňových přiznání a ve světě mezinárodní špionáže irelevantní. Atlantic Council či Council on Foreign Relations nejsou organizace nepřátelská jedné nebo druhé straně americké politiky. Nehrají pouze na stranu republikánů či demokratů. Vedle sebe sedí v boardech of directors kapitáni amerického průmyslu, americké špionáže, americké armády a americké politiky, rovným dílem z republikánské strany i demokratické strany. Shadow government. Americká politika má jen jednu stranu - ekonomiku. Dolar, který dnes nezadržitelně klesá pod náporem válek a diplomatických neúspěchů. On je americká politika, i když židovské nadace v USA byly vždy bližší Hollywoodu a multikulturním demokratům, než elitě WHASP - bílým protestantským republikánům.