Dále ze 14 uvedených vstupů, s desítkami citací, uvedl jeden příklad práce pochybné úrovně s unáhleným závěrem a nedostatečnou diskuzí -- a druhý -- podobný, tvrdící opak. Na podkladě takto sebraného materiálu došel k závěru, že tyto epidemiologické studie jsou nedostatečným podkladem k tvrzení, že marihuana může specificky provokovat schizofrenii, protože: a) nezkoumají možný biochemický mechanismus b) některé z nich mají zpochybnitelné závěry c) nejsou kongruentní.

Má reakce měla za cíl jej upozornit, že možný mechanismus je znám a velmi pravděpodobný, že se s ním je možno seznámit i na laické úrovni a že epidemiologické studie jsou pouze jedním kamenem v mozaice přístupů k problému mechanismů vlivu marihuany na mozek -- a tedy je nutno při jejich interpretaci zohledňovat poznání i ze sousedních sfér (zde neurofyziologie a neurochemie). Váží se totiž míry pravděpodobnosti pravdivosti závěrů -- což bez širšího rozhledu v oboru není možné.

Pan Kotrba mi ve svém článku v této rozmarné diskuzi dále odepsal: cit.: ..... " Co ovšem potřebuji vědět, a na to pan Línek opravdu nemyslel ve svém svatém rozhořčení, je mechnismus vztahu abuse <-> porucha. Protože na konci onoho "popularizačního"odkazu, který mi doktor Línek doporučil ke studiu, je konstatování, že stejný mechanismus působení, jako THC má i alkohol, nikotin, a amfetaminy.".... konec cit.

Ubezpečuji pana Kotrbu, že pan Línek rozhořčen není a nebude -- a co víc: opravu myslel. Stačí správně číst. Přesněji řečeno, zmíněná závěrečná pasáž zní:

This happens even though the drugs act by different mechanisms. Because of the way our brains are designed, and because these drugs activate a particular brain pathway for reward, they have the ability to be abused. Start a discussion; ask the students if they can think of any other drugs that are abused that probably activate the reward system in the same way. Answer: alcohol, nicotine, and amphetamine are good examples.

(K tomuto dochází, i když tyto chemické látky působí prostřednictvím rozličných mechanismů. Vzhledem k tomu, jak je náš mozek zkonstruován, a vzhledem k tomu, že tyto chemické látky aktivují určitou mozkovou cestu k odměně, mají schopnost být zneužívány. Zahajte diskusi: Zeptejte se studentů, zda znají nějaké jiné chemické látky, které při zneužívání pravděpodobně aktivují systém odměn stejným způsobem. Odpověď: alkohol, nikotin, a amfetaminy jsou dobrými příklady.)

"in the same way" -- zde znamená: stejným ZPŮSOBEM -- nikoli tedy stejným MECHANISMEM!/

Aneb: ze čtyřstránkového výtahu přednášky, která se zabývá specifickými rozdíly mechanismů působících na neuronální přenos a mozkové receptorové systémy u kokainu, opiátů a marihuany -- vytrhnout poslední obecnou větu z diskuse, změnit její význam a opřít o ni tvrzení, že vlastně mají všechny tyto látky stejné působení na mozek, stehně jako alkohol, nikotin a amfetamin -- tomu se (pokud nejde o bytostně podmíněnou simplifikaci) nedá říci jinak, než vědomé a záměrné matení čtenáře.

Kdyby pan Kotrba četl opravdu poctivě, nalezl by na svoji opakovaně kladenou otázku o příčinné souvislosti řetězce :látka -- mechanismus -- porucha: v článku odpověď (komentář ke slidům 21-23). Jde právě o cílené působení na kanabinoidní receptory, které souvisí se systémem dopaminu a kyseliny gama-amino máselné (GABA). Systémy mozku, kde se tyto receptory vyskytují jsou shodné s těmi, které ovlivňijí integritu vnímání a myšlení (což se např. o nespecifickém působení alkoholu rozhodně nedá říci). Tyto systémy mimo jiné zvyšují vyplavování dopaminu, jehož nadměrná produkce (nebo zevní podávání) prokazatelně provokuje psychotické projevy -- např. halucinace (i o těchto skutečnostech se lze na internetu informovat).

Velice jemná souhra a koordinace jednotlivých mozkových přenašečů, která se vyvinula v interakci se zevním prostředím a je pro správnou funkci mozku nezbytná, je tak u chronických kuřáků marihuany systematicky a specificky narušována (m.j. právě proto vzniká tolik epidemiologických studií, které se věnují tématu souvislosti psychózy a marihuany).

Tedy sporná závěrečná věta dokládá, že všechny zmíněné látky NĚJAK působí na tzv. "systém odměňování" mozku (reward system). Rozhodně však nezpochybňuje rozdíly mechanismů a specifické působení marihuany na kanabinoidní receptory, které ostatní látky nevykazují.

Dále Štěpánem Kotrbou uvedená srovnávací přehlídka ohledně somatické závislosti, cravingu a tzv. "společenské nebezpečnosti" jednotlivých drog -- jde zcela mimo téma diskuze, pokouší se ji rozšířit do politicko -- rétorické roviny, kde je pan Kotrba evidentně více doma, než v interpretaci vědeckých studií - a kam ho ovšem následovat nehodlám.