11. 5. 2006
Přiznávám se. Podepsal jsem.Podepsal jsem - vědomě a při zdravém rozumu, i jako "nezávislý" novinář - petici, která považuje za nepřiměřené trestat studenta střední školy kvůli nálezu tří gramů marihuany vyloučením ze školy. Možná jsem měl na pražské základní škole s rozšířeným vyučováním cizích jazyků či na pražské střední umělecké škole málo přísné učitele. Nebo jsem měl dobré a moudré učitele. Nejen že nejsem sociopat, narkoman, asociál či rovnou zločinec, ale většiny svých učitelů si dodnes vážím. Mimo profesorky ruského jazyka ze střední školy, fanatické komunistky a rusofilky, kvůli jejíž šikaně si vzali život dva mí spolužáci. Je vina sebevraždou dvou mladých lidí. Dvěma zmařenými lidskými životy. Navždy. Odpustky se neprodávají. Nikdy si svou odpovědnost nepřipustila, i když svou vinu si ponese až do hrobu. Téměř šedesátiletý ředitel Integrované střední školy stavební Pavel Veselý, který učí mladé lidi polovinu svého života, odsoudil studenta své školy na doživotí. |
▼ Student Jan Chromý Učitel nalezl u studenta Jana Chromého z Českých Budějovic tři gramy marihuany, zavolal policii a studenta vyloučili ze školy. Těsně před maturitou. Exemplárně. Při odvolání student neuspěl. Za tři gramy marihuany jeden zkažený lidský život. Ztracené ambice mladého člověka, který mohl a chtěl něco v životě dokázat. Bez maturity nemůže být přijat na vysokou školu, kam se hlásil. Bez maturity nebude moci nikdy být ani mistrem na stavbě. Bez maturity byl - bez soudu - odsouzen na doživotí. To je příliš dlouho. Petici sepsal chlapcův otec, který přišel na Million Marihuana March 2006 na Letenskou pláň, kde žádal spolu se synem přítomné o podpis. Byl živou ukázkou toho, kam až může dojít netolerance, hloupost a krutost. Nebálo se zveřejnit svá jména a podepsalo se pouze 200 lidí z přítomných několika tisíc. Ostatní nejspíše měli strach. Že by mohli dopadnout podobně. Dodnes se pod petici podepsalo 1000 lidí. V takové společnosti žijeme? Starý a krutý vtip z doby Husákovy gerontokracie radí: Nemysli. Když myslíš, tak nemluv. Když už mluvíš, tak nepiš. Když píšeš, tak nepodepisuj. A když podepíšeš, tak se pak nediv. Na pláni byli převážně mladí lidé. Ne lhostejní lidé. To by nepřišli. Ne zbabělí lidé. To by nepřišli. Dvě třetiny z nich požívaly alkoholické nápoje v míře větší než malé a mnoho z nich kouřilo i marihuanu, mnoho z nich kouřilo normální cigarety. Mnohým z nich nebylo osmnáct let, některým bylo sotva patnáct. Nikdo z osmi tisíc lidí se za celé odpoledne a večer neporval, nikdo nic neukradl a nikdo nikoho nezabil. Sanitka odvážela pouze jednoho, kterému se v noci podařilo v neosvětleném parku zakopnout a rozrazit si ústa o obrubník. Policie byla v ten den na pláni zbytečná - desítka tajných pouze hlídala, aby "huliče" ležící v trávě nenapadali skinheadi a neprovokovali neonacisté. Grossovské policejní manévry proti "nebezpečným živlům" se nekonaly a je to tak dobře. Policisté ze zásahové jednotky si užívali doma sluníčka. Komorous zůstal doma. Lidovecký "expert na drogy" Jiří Vacek, sám bývalý narkoman, který vyletěl z vnitra poté, co nedokázal doložit ani své vzdělání, zůstal také nejspíš doma. Stejně tak jsem neviděl dalšího "experta", lidoveckého poslance Josefa Janečka. "Zastavte svět, KDU-ČSL chce vystoupit", napsal v Reflexu nedávno Jiří X. Doležal. Poslanci nakonec zastavili Janečka. Na louce byly přenosné záchody, občerstvení i zdravotníci. Vstupné se neplatilo. Buřty stály méně, než na Václavském náměstí. Většina lidí posedávala ve skupinkách a poslouchala hudbu, několik desítek tančilo. Lidi se usmívali, jen pár unionistů obcházelo louku a trapně rozdávalo filtry se svými hesly jako politickou reklamu. Jako jehovistickou Strážní věž. Zájem byl podobný. Na Million Marihuana March se nejezdí dělat politická reklama, stejně jako se sem nejezdí vydělat peníze. Všechny kapely zde hrají zadarmo. Rozpočet je minimální a solidární, hradí se z něj třeba úklid či pronájem záchodků. Večer v určenou hodinu vypli titíž mladí lidé své zvukové aparatury, aby obyvaelé Letné mohli jít spát a do noci uklízeli louku, plnou kelímků od piva. Odjížděli (se střízlivými řidiči) po půlnoci. Dvě stě pytlů odpadu. Přijďte příště zas, chtělo se říci. To se v malém městečku, plném slušných občanů, nestane, aby policie neměla celý den žádnou práci. Ten mladý muž se svým otcem stáli u stolečku s podpisovými archy na louce a čekali. Čekali na podporu šance začít znovu. Tři gramy marihuany nejsou důvodem k doživotnímu trestu. Maturita završuje jednu etapu člověka - je nezbytnou vstupenkou do života. Ke kvalifikované práci, k možnosti dalšího vzdělání, k možnosti založit rodinu, uživit ji a vychovávat děti v úctě a respektu k právu, ke společnosti. Ředitel Integrované střední školy stavební Pavel Veselý, který učí mladé lidi polovinu svého života, si vzal na odpovědnost zkaženou budoucnost studenta Jana Chromého, který chtěl po maturitě z oboru Technické zařízení budov dál studovat Jihočeskou univerzitu. Kvůli krabičce se třemi gramy marihuany, kterou u něj našel v únoru učitel ve škole na záchodě, byl mladík vyloučen ze "slušné" společnosti. Ředitel se stal soudcem i katem v jedné osobě. Našel rituální oběť. Rozhodl o vzdělání a šancích na uplatnění jednoho člověka. To by se ve slušné společnosti stát nemohlo. A proto jsem podepsal. Petici za toleranci. Petici za to, abychom žili nejen ve slušné ale i v moudré společnosti. Kde "hulení" nebude možno takto drakonicky perzekuovat, i když není úplně neškodnou drogou. Kde bude i tato droga, vedle piva a fernetu, součástí života - protože už stejně je. Podle huličů je neškodná. Podle kritiků může spustit latentní psychické poruchy. Stejně jako alkohol. Stejně jako stress. Stejně jako jakýkoliv jiný vnější impuls. Fakticky platí, že požívání marihuany, je-li nemístné, vede ke společenské izolaci stejně, jako nemístné požívání alkoholu či nemístné holdování jiným hedonistickým radostem. Kdo je více doma v hospodě, než doma, kdo je více v hospodě, než v práci, má problém. Zdravotnictví bude mít problém s jeho demencí či ztvrdlými játry. Může se i uchlastat. Přesto ho nezavřou do kriminálu za flašku vodky v kapse. Jsem-li demokrat, ctím-li rovnost ve spravedlnosti, uznávám-li potřebu solidarity společnosti a rovnost šancí, vyváženost viny a trestu, nemohu nepodepsat. Tvrdá řešení pro měkké drogy ani natvrdlí ředitelé škol nepomohou společnosti stát se lepší. Jen škodí a jde z nich strach. Autor je členem ČSSD, což uvádí v tomto případě záměrně, protože nejsou jen "zlí" sociální demokraté, jak si mysleli zastánci ParoubTeku, stejně jako nejsou jen "hodní" unionisté a namodralí zelení. Politická scéna se nedělí jen a "ty, kteří bijou děti", a ty, kterým je jedno, jestli někdo postříká sprejem stěny barokního chrámu. Míra věcí veřejných je nutná, abychom nežili v anarchii a současně, abychom nežili v diktatuře. I kdyby byla osvícená glorifikovanými zastánci nepolitické politiky. Autor není řízen žádným "stranickým sekretariátem" a se svými, většinou kontroverzními názory si vystačí. V Britských listech, kam ho nezvolil nikdo, i v Radě Českého rozhlasu, kam ho zvolili křesťané, liberálové, socialisté a komunisté. To říká jen proto, že je před volbami a nálepkami se to všude jen hemží. |