Nejprve je určitě na místě zmínit, že zákon "výměnou" zároveň navrhuje jisté (percentuální) úlevy firmám na pojistném, které za zaměstnance povinně odvádí. Nicméně přínosy této kompenzace jsou nejisté a u malých firem, které tak jako tak na pojistném platí málo (protože mají málo zaměstnanců za nižší mzdy) ono pojistné snížené o pár procent velkou úsporu rozhodně neznamená -- na rozdíl od velkých firem.

Proč tedy fakt, že zaměstnavatel musí prvních 14 dní nemoci zaměstnance platit namísto státu je likvidační pro malé, lokální firmy v nízkopříjmových oborech?

• Pro firmu to bezesporu znamená vyšší náklady spolu s vyšší mírou nemocnosti. Jedna chřipková epidemie může malou firmu teoreticky položit. Firma "nevyrábí", nemá odbyt, přičemž náklady zůstávají prakticky stejné.
• Velké náklady na nemocenskou znamenají nižší zisk, to je jasné. Ale existuje veliké množství firem, které hospodaří "na hraně", je mnoho nízko-příjmových oborů, a zvýšené náklady spojené s nemocenskou pro ně znamenají nulový zisk nebo přechod "do mínusu" a tedy existenční problémy, hrozbu zániku, dluhy, či redukci zaměstnanců.
• Malé a střední firmy platí daně a odvody státu a stát se stará o nemocné -- takový je princip. Převod odpovědnosti na firmy v podstatě bez náhrady je nevyvážený.
• Zákon nedává firmám dostatečné možnosti kontrolovat nemocné zaměstnance -- firma nemůže kontrolovat lékaře i zaměstnance, zda je nemocenská oprávněná -- na to má i nadále právo pouze správa sociálního zabezpečení, na kterou se zaměstnavatel musí obrátit. Firma tedy celou věc platí, ale autorizovanou kontrolu musí provádět i nadále SSZ (tedy stát).
• Zákon je v podstatě diskriminační ke starším lidem, lidem s určitou formou postižení či sníženou pracovní schopností: Malá firma si přirozeně v rámci pudu sebezáchovy bude vybírat zdravé a mladé zaměstnance -- najímání starších, postižených nebo zaměstnanců s přirozeně zvýšenou nemocností je pro firmu rázem mnohem rizikovější.
• Jedná se o další z mnoha překážek, které jsou malým firmám kladeny pod nohy -- firma má o důvod více si vůbec zaměstnávání lidí rozmyslet.
• Náklady na administrativu a kontrolu spojené s novým zákonem malým firmám rovněž narostou -- to opět znamená sníženou výkonnost i pro malé firmy a tedy rizika i pro její zaměstnance.

Když se podíváme na výše zmíněné důvody a zamyslíme se, jaký dopad má zákon na velké firmy, logicky zjistíme, že nepříliš velký. Ano, jedná se o obstrukce, ale velká firma má většinou příjmy, lidi a zdroje se s takovými obstrukcemi vypořádat mnohem jednodušeji. Navíc si docela dobře umím představit, že některé firmy na oné kompenzaci ve formě mírně sníženého pojistného mohou docela slušně vydělat. Zaměstnanci firem jako jsou například banky mají přirozeně nižší nemocnost než jinde, je jich více a také mají podstatně vyšší příjmy (tedy i vyšší pojistné). Tím pádem firma tolik neutratí na nemocenské, a zároveň pro ní ono percentuální snížení pojistného za zaměstnance bude znamenat docela slušnou částku.

S novým návrhem zákona o nemocenském pojištění přišla a až k prezidentovi ho prosadila zejména naše levice. Nedivil bych se, kdyby ale sociální demokraté a dokonce i komunisté poměrně často nedeklarovali svoji podporu malým a středním firmám, používajíc slova odborníků, že malé a střední firmy jsou motorem ekonomiky. Jestli to ale ve skutečnosti není tak, že motorem těchto stran je touha odpovědnost přenášet na druhé ale ovace sklízet sám a také touha po přízni občana českého, kterému někdo vtloukl do hlavy, že každý sebemenší podnikatel či živnostník je prostě tunelář.