Namísto toho, aby se pokusil vyrovnat s mými argumenty v článku, se kterým se zdá polemizovat, podřadil si mě pod jakousi obecnou kategorii "Čechů" (eventuelně "mnohých Čechů"), kteří "pořád chtějí někoho zakazovat", "málo... pochopili základní principy demokracie" a jsou "zpitomělí praxí českých sdělovacích prostředků". Takto popsaný biologický druh s názvem Čech obecný je sice spíše projekcí Čulíkových předsudků než něčím, co by reálně existovalo, usnadňuje to ale určitě polemickou práci.

Takto zaostalé lidi je totiž jistě nutno soustavně mentorsky poučovat a vysvětlovat jim jejich přihlouplost. Stačí k tomu epiteta a plošné charakteristiky, používat argumenty a diskutovat o tom, co skutečně řekli, je podle pana Čulíka zřejmě zbytečné plýtvání jeho intelektem a znalostí opravdově demokratických poměrů. Nanejvýš můžeme vytrhnout pár slov z toho co napsali a přesunout je do jiného kontextu. Když ta slova ještě dáme do podtitulku jejich článku, je úspěch zaručen.

Je paradoxní, že Jan Čulík se se mnou shodne v názoru na to, že je rozdíl mezi pokojným vyjádřením názoru a organizováním násilných činů. Problém je v tom, čím je pro neonacisty jsou jejich pochody integrální součástí jejich organizační činnosti (přehlídkou síly), jejíž jinou součástí je i fyzické napadání jiných lidí (uplatnění této síly v akci).

Jan Čulík je demokratem výmarské republiky, tvrdícím, že proti neonacismu vlastně nelze vystupovat, dokud ten nebude mít dost síly změnit své normativní výroky ("Lidé s modrýma očima do plynu!") ve výroky performativní ("Zabte toho darebáka s modrýma očima!"). Uvedený přístup má jednu slabinu, jejíž důsledky demokraté výmarské republiky prožili na vlastní kůži - v momentě, kdy nacisté tuto sílu mají, už bývá zpravidla pozdě.

Ať pro mě za mě vycházejí nacistické knihy, to je pokojné vyjádření názoru. Ale organizuje-li se hnutí, které směřuje ke genocidě jiných lidí, nejde o pokojné vyjadřování názoru, ale o snahu dosáhnout nepřijatelného politického cíle.

Je opravdu trapné, když anarchista musí upozorňovat na to, že policie porušila zákony. Ještě trapnější ale je, když na to liberální demokrat odpoví s tím, že se vlastně nic neděje, protože tyto zákony platí koneckonců jen "v nedokonalé české demokracii" a patří mezi "celou řadu nesmyslných zákonů". Znamená to, že policie nemá dodržovat zákony, protože jsou podle Jana Čulíka špatné?

A na závěr. Napsal jsem, že "nejsem demokratem, přesněji řečeno stoupencem liberálně-demokratického státu, a to ani v nějaké ideální poloze". Jan Čulík z toho vytrhl dvě slova a dělá ze mě odpůrce demokracie obecně a elitáře.

Skutečnost je taková, že jsem stoupencem takové demokracie, jejímž vyjádřením nebude stát a elitářská struktura mocenských center v parlamentech a politických stranách, ale samospráva zdola.

Nejsem tedy demokratem v tom smyslu, že bych byl stoupencem zastupitelské demokracie, a protože je slovo "demokracie" používáno ve významu "zastupitelská demokracie", pokládám za lepší používat pojem samospráva.

Není to ale tak, že bych se nedomníval, že většina je v zásadě racionální a dokáže se rozhodnout správně. Myslím si to - a proto si také myslím, že by potlačila takové menšiny, které by chtěly zlikvidovat jiné menšiny a nařizovat většině, jak má žít.