Článek "Úloha myčky nádobí v dějinách" by se zfleku mohl jmenovat "Jsem nekulturní hovado." Protože přesně taková je jeho vypovídající hodnota, podaná formou charakteristickou především setřením hranic mezi ostrovtipem, trapností, rádoby-filozofickým tlacháním a velebením diskriminace.

Kritizovat celé vyznění by bylo nošením dříví do lesa, proto se pozastavím jen nad několika výroky, které patří do zlatého fondu myšlenkové výbavy mužského šovinisty:

"Setkali jsme se, ba utkali v několika časopisových polemikách a na rozdíl od slavných amerických ur-feministek, jež jaksi zavrhovaly muže en bloc a těšily se, až bude možné klonování, aby se těch primitivních reliktů vývoje mohly zbavit, vyčítala ona našim mužům hlavně neochotu vypomáhat v domácnosti s úklidem a nádobím."

Ano, tohle je oblíbené střelivo do publikačních zbraní mužských šovinistů, zbaběle se přiživujících na laciném anti-amerikanismu velké části populace. "Americké feministky jsou militantní, primitivní a násilné" - na základě takhle pěkně manipulativně postavené věty je musí zavrhnout každý normálně uvažující člověk, no ne? A pokud se u nás vyskytne feministka, která ve svých požadavcích zajde příliš daleko a vyruší naši pivně-fotbalovou siestu příliš odvážnými návrhy, které by se snad mohly dotknout našeho mužského ega, jednoduše ji dáme nálepku poblázněné radikálky, tahající k nám "americké výstřelky." To jsme si ale vyrobili pěkný klacek...

Pokud se ale na věc podíváme střízlivým okem, zjistíme, že "ur-feministek" (??) je a bylo jako šafránu a ve feministickém hnutí představují podobné procento, jako pedofilní sadističtí násilníci mezi muži. I když v rámci feministického proudu sehrály důležitou úlohu a svou vyhrocenou filozofií dokázali mužské pýše efektivně plivnout do obličeje, není fér je v debatách zbytku feministickému hnutí podsouvat.

"Žádný rozumný tvor asi nemůže mít něco proti rovnoprávnosti pohlaví, i já bych byl rád s ženami rovnoprávný, trvám jen na svém právu nerodit a nekojit, protože k tomu nejsem disponován..."

Prima replika, jejím jediným nedostatkem je, že je takříkajíc "vycucaná z prstu." Požadavek na to, aby muži rodili a kojili, jsem v rámci feministického hnutí dosud nezaznamenal... Jiná věc je péče o malé dítě, které ale spoustě mužům (a přiznejme si rovnou, že i mužům označujících se za feministy) příliš nevoní...

"...dále si přeju nebýt zpohlavkován, dám-li ženě přednost ve dveřích, chci, podržím-li jí kabát, aby si nemyslela, že ho chci ukrást a dále jsem přesvědčen, že žena má být vzrušující, sexy a trochu frivolní."

No, a máme to tady. Manifest pivního šovinismu jako vytesaný do kamene. Ve své výšině pána tvorstva si pan Koenigsmark vytvořil obraz ženy jako předmětu ke svému používání: vzrušující, sexy a frivolní (a mladá, zůstává tu jaksi nevyřčeno). Ani slovo o inteligenci či nějaké (pozitivní) charakterové vlastnosti -- od toho tu jsou přeci muži. Ti mohou mít potem se lesknoucí pleše, pupky, shnilé zuby a chlupy lezoucí z uší. Žena však v žádném případě! Na tu máme jako páni tvorstva jiné nároky a jejím úkolem je nás uspokojovat!

"Připouštím zároveň, že je to nejspíše populistický, vulgární, primitivní, zkreslující a zavrženíhodný machistický přístup."

Bingo!

"Už od počátku bylo nám ovšem jasné, že jsme tam chodit neměli. Kromě nás sedělo v sále už jen pět mužů, z toho tři kolem osmdesáti a dva se drželi za ruku a měli stejné růžové košile."

Opět, další trik jak šmahem shodit muže, konfrontující převažující šovinistické chování jiných mužů, a zároveň krásná ukázka dalšího předsudku, kráčejícího ruku v ruce se sexismem: homofobie. "Muži, zajímající se o feminismus, jsou zženštilí homosexuálové," sděluje nám pan Koenigsmark. Nejsou, vážený pane. Procento mužů-homosexuálů, pohybujících se tak či onak ve feministickém hnutí, není o mnoho vyšší než ve zbytku populace. Muži ve feministickém hnutí jen dokázali odhodit brýle předsudků, ke kterým je společnost vychovávala a vychovává, a pochopili, že šovinismus zpětně ohrožuje i je samé.

"Přemýšlel jsem chvíli o lustobjektech -- nu, já například bych byl velmi rád lustobjektem, velmi rád! Chtěl bych, aby mě dívky oslovovaly na ulici, zvaly mě na deci, vozily mě svými vozy domů a kupovaly mi hezké věci a nežádaly po mně za to nic, než chvíli něhy. Myslím, že by mi ani nevadilo, kdyby mě tu a tam pleskly po zadku. "

Ale vadilo, pane Koenigsmarku. Vašemu rádobyvtipnému prohlášení se možná zasmějí vaši podobně naladění pivní kumpáni, kterým se v mysli vybaví obrázky sexy blondýn s mírami 90-60-90 v bikinách, svádějících je na každém kroku. Ženy, které se na ulici pravidelně stávají terčem sexuálního obtěžování (už z definice je obtěžování něco, co je jeho objektu NEPŘÍJEMNÉ), nebo se staly obětí znásilnění, se už tolik nepobaví.

Představte si pane Koenigsmarku, jak vás oslovují a na zadku osahávají slizské, zpocené, tlusté (a s neoholenýma nohama!!) a slintající fúrie nejméně dvakrát starší než jste vy sám. Pořád se vám ta představa tolik líbí?