Obě dívky, jejich starší sestra Anita a bratři-dvojčata David a Mojžíš byli doma, v Luandě, v angloském hlavním městě, se svou matkou, když přišli vládní vojáci. Hledali Abela, jejich otce, ale ten se pět dní před tím nevrátil z práce.

Vojáci vtrhli do bytu a zdemolovali ho. Nicole, které bylo tehdy 13, a David, 8, uprchli oknem v zadní místnosti. Avšak Naďa, té bylo tehdy 11, Anita a Mojžíš zůstali u matky. Aby ji donutili mluvit, vojáci matce Kelly uřízli jeden prst u nohy. Jiný voják uřízl špičku prstu Nadě, a pak ji donutil, aby se dívala, jak její matku znásilňují. Pak vojáci polili celý dům benzínem, svázali Mojžíše, ucpali mu hadrem ústa, hodili ho do vany a podpálil ho. Když byl chlapec mrtvý, vojáci odešli a Anitu si odvedli.

V šoku, zbitá a zkrvavená, odvedla Kelly Naďu do kostela, kde je schoval jejich kněz. Když se Nicole a David posléze vrátili domů, kněz na ně čekal. "Nechoďte dovnitř," varoval Nicole. Ale chtěla vědět, co se stalo, a v zčernalé koupelně uviděla mrtvolu svého bratra.

Rodina se v knězově domě skrývala půl roku. Neodvážila se ani vyzvednout si svůj majetek. Zlomená a na pokraji sebevraždy, Kelly prostě jen ležela ve svém pokoji. Davidovi se stýskalo po jeho bratru - dvojčeti. Dívky si většinou četly a snažily se vyrovnat s tím, že jejich starý život skončil - býval pohodlný, středostavovský - čtyři ložnice, dvě auta, hodiny hudby a odpoledne u moře.

Nakonec jim kněz řekl, že musejí odejít. Bylo to příliš nebezpečné a Kelly potřebovala pomoc. Jakýsi muž je odvede do bezpečí - sám bude hovořit, nesmějí se na nic ptát. Dívky a Kelly se přestrojily za jeptišky. Na letišti mluvil muž dlouho s úředníkem od letecké společnosti. Dal Kelly letenky a dokumenty a popřál jim mnoho štěstí. Teprve v letadle se Kelly dověděla, že letí do Londýna.

Proč k tomu došlo? 18 let pracoval Abel Daniel pro organizaci UNITA, opoziční seskupení, které po dobu 27 let vedlo válku proti vládnocí MPLA. Abel byl novinářem, ale prý prodával mezi oběma organizacemi tajné informace. Vojáci z MPLA přišli den poté, co byl usmrcen Jonas Savimbi, šéf organizace UNITA. Bylo to období násilného chaosu a brutální pomsty.

K dispozici je množství dopisů od lidí potvrzujících, co se stalo rodině Danielových: od psychiatrů v Maudsley Hospital, kteří rodinu léčili na posttraumatický stres, přes katolického kněze v Maudsley, hospodyni, které se s rodinou seznámila v kostele v londýnské čtvrti Dulwich, ředitelku školy Sacred Heart School v Camberwellu, která svědčila o tom, že obě dívky - které byly při příjezdu hluboce ztraumatizované a neuměly slovo anglicky - jsou - podle jakýchkoliv měřítek, vynikajícími žákyněmi.

Seznámila jsem se s Kelly, křehkou ženou, které je 35 let a žije je pro své zbývající děti, truchlí po svém manželovi a svém zavražděném synovi, kterého nemohla ani pochovat, a po své odvlečené dceři, kterou Červený kříž nemůže najít, píše britská novinářka. Kelly nesmí v Británii pracovat, takže celá rodina žije ze 140 liber měsíčně, z čehož musí 40 liber zaplatit za veřejnou dopravu, protože jim britské ministerstvo vnitra schválně nařídilo, aby rodina bydlela hodinu cesty dopravními prostředky od škol, kam dívky docházejí. (Průměrný měsíční britský plat je více než 1200 liber).

Viděla jsme chybějící prst u nohy i chybějící špičku prstu, vyslechla jsem od Nadi všechno, co viděla, vím, že rodina nemůže spát a nemůže jíst maso, v důsledku nesnesitelné vzpomínky na pálící se lidské tělo, píše reportérka a dodává: A hovořila jsem s odborníky na Angolu a i já věřím dívkám Danielových.

Každý, kdo si myslí, že všichni žadatelé o azyl zásadně lžou, aby se do Británie dostali [to je hlavní předvolební argumentace britské Konzervativní strany, pozn. JČ], by si měl přečíst zprávu britského odvolacího úřadu pro žadatele o azyl, která odmítla žádost rodiny Danielových o azyl v Británii. Dokument přiznává, že Mojžíš byl upálen. Avšak britskému ministerstvu vnitra je zcela jedno, zda je příběh rodiny Danielových pravdivý. Britské ministerstvo vnitra trvá na tom, že Angola je nyní bezpečnou zemí. Občanská válka skončila, příští rok se mají v Angole konat volby. Kromě toho, Angola má obrovské ropné rezervy, na nichž bude Británie brzo záviset a žadatelé o azyl jsou nepřijatelní pro dobré diplomatické styky. Avšak násilí od organizace MPLA vůči jejím odpůrcům stále ještě volně a široce pokračuje. Rodina Danielových má dobré důvody se obávat, že by nebyla bezpečná.

Projít takovýmto utrpením a pak zažít, že vám byrokrati v Británii nevěří, žít s každodenní hrozbou, že vás deportují zpět do té hrůzy, musí to být nesnesitelný tlak, míní autorka. Avšak slečny Danielových se soustřeďují na studium. Nicole se chce stát tlumočnicí, anebo pracovat u OSN. Budou studovat až do dne, kdy budou z Británie násilím odvezeny a britská vláda se zase - deportací těchto lidí - trochu blíž přiblíží k splnění svého azylového deportačního plánu.

Článek v angličtině ZDE