Zdravotnictví /podobně jako školství/ vznikalo z jiných důvodů než vydělat peníze. Řadu staletí a možná tisíciletí bylo provozováno zcela nezávisle na státní moci a vůli. V našich podmínkách nejčastěji na půdě církevní. Většinou bez nároku na odměnu, naopak s nároky na lidskou i materiální kapacitu poskytujících. Cílem zdravotnictví byla je a bude pomoc. Pomoc nemocným, raněným, nemocí či raněním ohroženým.

Ano v Čechách se letos utratí ve zdravotnictví takřka 200 miliard korun. To je jistě pro někoho byznys. Ale pro Ty co potřebují pomoc jistě ne. U Vašich nemocných blízkých vás nezajímá jestli na nich někdo zbohatne. Chcete aby byli pokud možno zdraví a pokud to nejde aby jim bylo pomoženo nebo alespoň ulehčeno. To je hodnotící kriterium zdravotnictví, ne jestli je to "dobrý byznys". A to zcela a jednoznačně bez ohledu na množství peněz, které se v daném systému otáčí. Rozdíly mezi zdravotnickými rozpočty Haiti nebo USA jsou dramatické, ale cíle zdravotnictví jsou již staletí stejné.

Zdravotnictví každého státu má svojí neměnnou historii a tradici. Je nezvratným faktem, že dnes v něm kriterium peněz jak na straně vstupu tak výstupu hraje nemalou roli. Přesto však se nemohu smířit s úhlem pohledu, který prezentovali autoři výše uvedeného článku.

Jsem přesvědčen, že historicky dlouhá řada vynikajících kolegů -- českých lékařů by se mnou souhlasila. A jsem přesvědčen, že i všichni skuteční pacienti.