16. 7. 2004
Byly obnoveny práce na genetické modifikaci rajčatV polovině 90. let byla vypěstována první geneticky modifikovaná (GM) rajčata, která měla delší skladovací dobu a údajně lepší chuť ("flavour"). Na trh se dostala pod názvem "Flavr Savr", což se vyslovovalo "flejvr sejvr", jakoby to byla napsané "Flavour Saver". Nyní se pracuje na mnohem širší modifikaci, která má dát rajčatům a jiným plodům látky důležité pro lidské zdraví. |
Mezinárodní vědecké konsorcium získává úplný genom rajčete, který by z tohoto ovoce-zeleniny udělal model pro práci na jiných plodech. V čele projektu stojí vědečtí pracovníci z Cornell University (Ithaca, stát New York), s nimiž spolupracují Kanaďani, Evropané i Číňani. Pochopitelně se očekávají další protesty proti těmto pokusům, vždyť rajčata "Flavr Savr", vyrobená firmou Calgene Inc. v kalifornském Davisu, byla stažena z trhu v Británii i v některých jiných zemích, protože se stala hromosvodem pro stížnosti na "prznění přírody". Původně byla možnost skladovat tato rajčata po delší dobu než nemodifikovaná rajčata bez újmy na kvalitě přijata spotřebiteli v San Francisku s nadšením. Později ale byla zdiskreditována skupinami jako Greenpeace, které označily taková rajčata za viditelné symboly "frankensteinských" potravin ("Frankenfoods"). Přes tyto počáteční nesnáze začala loni práce na "Mezinárodním projektu pro studium genomu rodu Solanacea". Podle sdělení Jima Giovannoniho, amerického zemědělského molekulárního biologa, by měl být znám úplný genom do 2 roků. Cílem modifikace je obohatit rajčata o vitaminy a antioxidanty jako jsou karotenoidy, které mají ochranné vlastnosti proti vzniku rakoviny. V plodech některých druhů rostlin jich je více než u jiných. Šlechtění v 90. letech odhalilo některé zákonitosti o tom, jak plody zrají. Ty se dnes studují na mnoha světových univerzitách i v laboratořích potravinářských podniků jako jsou Unilever a Lipton. Rajčata byla vybrána pro poměrně jednoduchou strukturu své desoxyribonukleové kyseliny (DNA) a pro podobnost s mnoha druhy zeleniny i ovoce. Na základě poznatků získaných na rajčatech se očekává mnohem rychlejší poskup při modifikacích melounů, banánů a dokonce kávových bobů. Nedávno byla nalezena mutace pigmentu, jehož vliv byl znám pěstitelům rajčat po celou řadu let. Kontroluje způsob, jímž rajčata "pociťují" světlo. Rostliny, které mají změněný pigment, produkují více karotenoidů, ale mají sklon k drobnějšímu růstu. Výzkum má zachovat produkci antioxidantů a vrátit rostlinám robustní růst. Tato zpráva z mezinárodní konference potravinářských technologů v Las Vegas ve státu Utah je příkladem informací, které se nyní objevují pravidelně v severoamerickém denním tisku. |
Greenpeace | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 7. 2004 | Byly obnoveny práce na genetické modifikaci rajčat | Miloš Kaláb | |
15. 7. 2004 | Proč jsem začal kupovat výrobky Setuzy | Dalibor Šrámek | |
14. 7. 2004 | Proč přestávám kupovat výrobky Setuzy | Karel Vaníček | |
13. 7. 2004 | Další úspěch anti-GM kampaní v Anglii | Pavel Houdek | |
9. 7. 2004 | Výzva Setuze: Zastavte výrobu geneticky modifikovaných olejů! | ||
30. 6. 2004 | Proč prodává Tesco ČR geneticky modifikovaný olej? | ||
21. 6. 2004 | Supermarkety na muške | Andrew Wasley | |
20. 5. 2004 | Environmentální demokracie, prevence rizik a ekonomické nástroje ekologické politiky | Miroslav Šuta | |
7. 5. 2004 | Greenpeace a genetické inženýrství: Riziko pro objektivitu | Dalibor Šrámek | |
30. 4. 2004 | Výsledky ankety Ropák 2004 | ||
22. 4. 2004 | Radní Zdena Hůlová a Petr Uhl neunesli fakt, že byli demokraticky přehlasováni | Ivan Brezina | |
20. 4. 2004 | Uhl a Hůlová: Nechť se Greenpeace obrátí proti Brezinovi na soud | ||
14. 4. 2004 | Problém, který zmizel | Jan Hanuš |