17. 7. 2004
Enron: Věřitelům méně než 20%, investorům vůbec nicVíce než dva roky po úžasném bankrotu dostala americká energetická firma Enron povolení vyjít z tohoto úpadku tím způsobem, že její věřitelé dostanou zpět méně než 20 centů za každý dolar, které jim firma dluží, a název "Enron" navždycky zanikne. Jakmile firma rozprodá největší část svého majetku, aby zaplatila dluhy svým věřitelům, jediné, co zůstane po tomto gigantovi, který byl kdysi sedmým největším podnikem ve Spojených státech, budou fascikly o jejích skandálech a změť potrubí a energetických zařízení ve 14 zemích na celém světě. |
"To je, co zůstane z firmy, která měla majetek v hodnotě 65 miliard amerických dolarů", řekl podle zprávy agentury The Associated Press John Olson, průmyslový analytik u firmy Sanders Morris Haris, který sledoval vývoj firmy Enron od jejího založení v r. 1985. Obchodní reportérka Kristen Hayesová uvedla, že firma Enron se sídlem v texaském Houstonu ohlásila bankrot v prosinci 2001, když kolovaly zprávy o značně nadnesených ziscích a současně skrytých dluzích, následcích velice neprůhledných účetních triků. Práci ztratily tisíce zaměstnanců a investoři přišli o miliardy dolarů, jakmile ztratily akcie firmy svou hodnotu. V severní Americe neznamená, že jen bohatí lidé vlastní akcie. Ty jsou součástí úspor, které zde každý člověk potřebuje pro případ nenadálého vydání, jako je nemoc v rodině nebo ztráta zaměstnání, a také pro potřebu předpokládanou, jako je odchod na odpočinek. Akcie často vlastní zaměstnanci velkých firem, které jimi někdy vyplácejí odměny, a také proto, že lidé věří podniku, ve kterém pracují. Akcie úspěšných firem kupují i jiní investoři v naději, že budou získávat dividendy čili podíly na zisku a že hodnota akcií poroste, takže je třeba budou moci po čase s vlastním ziskem prodat. Tito akcionáři nyní nedostanou za své akcie naprosto nic. Zaměstnanci, kteří měli své peníze uloženy v akciích firmy, spoléhají na soudní řízení, že by jim aspoň část úspor byla dodatečně vyplacena. Zbytek firmy se nyní bude jmenovat Primsa Energy a bude vlastnit plynovody a elektrárny po celém světě. Jak je tedy vidět, nebyl a nebude prodán veškerý majetek firmy Enron. "Zatímco zbankrotované aerolinie a jiné velké podniky se po úpadku jen otřepou a pod jiným názvem pokračují ve své dřívější činnosti, aniž by přišly o podstanou část svého majetku, to, co definovalo firmu Enron jakožto přední firmu v oboru energetiky, zaniklo", napsala Hayesová, ale jak je vidět z předchozího odstavce, těch plynovodů a elektráren je zřejmě dosti k tomu, aby na jejich základě vznikla nová firma, zatímco ztráty ponesou věřitelé, akcionáři a bývalí zaměstnanci firmy Enron. Její kdysi záviděníhodné operace na trhu s energií byly "spolknuty" švýcarskou investiční bankou UBS pouhé dva měsíce poté, co firma Enron ohlásila bankrot. I přidružené broadbandové operace (které nikdy nevykázaly žádný zisk a existovaly jen díky grandiózním slibům, že k zisku dojde poté, co se rozběhne video na objednávku), zbankrotovaly současně s mateřskou firmou. Propadla se i dodavatelská firma, která slibovala, že zabezpečí elektřinou velké zákazníky jako je například Pacific Bell Park v San Francisku. Olson řekl, že kromě potrubí, tedy převážně plynovodů a zařízení elektráren, byla firma Enron především obrovskou sbírkou "majetku na papíře", jehož hodnota se příchodem těžkých časů beze zbytku vypařila. Řada lidí, včetně zakladatele firmy a přívějšího prezidenta Kennetha Laye, dřívějšího CEO Jeffreye Skillinga a dřívějšího šéfa finančních operací Andrewa Fastowa, byla obžalována ze zločinů při vládním vyšetřování tohoto obřího bankrotu. |