16. 7. 2004
Pražské městské úřady proti cyklistůmPokouším se občas v těchto dnech jezdit ve vnitřní Praze na kole. Praha je velmi kompaktní a jízda na kole je tu velmi efektivní způsob dopravy: je to mnohokrát rychlejší než jízda automobilem v přecpaných ulicích a je to rychlejší než doprava tramvajemi a někdy dokonce i metrem. Arogance, s níž však pražské úřady dávají absolutní přednost (smradlavým) automobilům a zcela ignorují cyklisty, je tak primitivní, až je to zarážející. Praha je zřejmě jediným významnějším městem v Evropské unii, kde je pro cyklisty vnitřní město nepřátelskou překážkovou drahou. |
Do cesty se mu staví jednosměrné ulice, zásadně koncipované jedině pro automobilový provoz. Systém je pro cyklistu tak nepoužitelný, že kdyby měl respektovat zákazy vjezdu, musel by dělat mnohakilometrové objížďky pro automobily silně frekventovaných, a tedy nebezpečných, komunikacích. Cyklista tedy MUSÍ porušovat předpisy. MUSÍ jezdit po chodníku a - nebezpečně - po vozovce v protisměru. Při tom by stačilo tak málo: označit bílou čarou část chodníku či vozovky jako cyklotrasu. To, že se to neděje, je známkou stejné tuposti, jakou vidím často na venkovských křižovatkách, kde bývá dost prostoru na to, změnit bílým značením nebezpečnou křižovatku v bezpečný kruhový obvod. Od revoluce uplynulo patnáct let, Česká republika je údajně v Evropské unii, ale nebezpečné křižovatky existují dál. Přitom by ke změně stačilo tak málo, jen trocha inteligence... Kdyby se lidem v Praze umožnilo užívat bezpečně jízdních kol, vedlo by to k zmírnění nepřetržitých a nesmyslných automobilových zácp ve vnitřním městě. Obecním úřadům ani magistrátu však zjevně automobilový provoz, zcela utržený v Praze ze řetězu, vůbec regulovat nenapadlo. Například jízdní pruhy výlučně pro autobusy, jízdní kola, taxíky a pro automobily s více než jedním cestujícím, to je pro pražské radní velká neznámá. Nikdy zřejmě nebyli v zahraničí, nikdy nic takového neviděli...? Praha se tím řadí k městům na úrovni třetího světa. Občané by si měli od svých radních vymoci, aby se začali chovat v této věci civilizovaně. |