Spojené státy zahájily brutální diplomacii vůči východoevropským státům, v jejímž důsledku vznikl nový konflikt mezi Evropskou unií a Amerikou. Americká vláda vyhrožuje, že zruší pomoc pro balkánské země v hodnotě desítek milionů dolarů, pokud se do konce června nezavážou prostřednictvím bilaterálních dohod s USA, že budou ignorovat mezinárodní trestní soudní dvůr a odmítnou mu vydávat americké občany.

Americký nátlak dosud nemá příliš jasné výsledky. Vyvolává trpkost a cynismus v zastrašovaných zemích, zejména v následnických státech bývalé Jugoslávie, na jejichž území došlo k nejhorším válečným zločinům v Evropě od doby nacismu. Všechny republiky bývalé Jugoslávie jsou pod intenzivním tlakem, i od Američanů, aby spolupracovaly s tribunálem pro válečné zločiny pro bývalou Jugoslávii, který zasedá v Haagu.

Americká organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch ve Washingtonu označila americkou politiku vůči Jugoslávii za "otevřené pokrytectví".

Pod pohrůžkou, že jí Spojené státy odeberou hospodářskou pomoc ve výši 73 milionů dolarů, podepsala rezignovaně minulý týden Bosna s Amerikou dohodu o tom, že nebude vydávat Američany mezinárodnímu trestnímu soudnímu dvoru. Slovinsko naopak odmítlo americký nátlak a vyjednávání se Spojenými státy přerušilo.

Bývalé jugoslávské republiky jsou pod nejintenzivnějším tlakem Spojených států v této věci, protože v Bosně a v Kosovu jsou rozmístěny americké jednotky.

Washington ostře odmítá podrobit se mezinárodnímu trestnímu soudnímu dvoru a namítá, že američtí občané, podezřelí z válečných zločinů, se stanou jeho neférovými obětmi z politických důvodů. Stoupenci soudního dvora tuto americkou kritiku nepřijímají a poukazují na to, že byly vypracovány záruky, aby se něco takového u soudu nemohlo dít.

Tím, že Slovinsko se odmítlo podrobit americkému nátlaku, zřejmě přišlo o 4 milionu dolarů americké pomoci. Nyní vyvíjejí Spojené státy nátlak na Chorvatsko, Srbsko a Makedonii, aby se připojily k dalším 39 zemím světa, které USA donutily uzavřít s nimi bilaterální dohody, v jejichž rámci je pro americké občany zaručena imunita před stíháním za válečné zločiny.

"Spojené státy právem naléhají na to, aby bývalé jugoslávské republiky plně spolupracovaly s tribunálem v Haagu. Nemohou však zároveň na tytéž státy vyvíjet nátlak, aby poskytly americkým občanům imunitu vůči stíhání u mezinárodního trestního soudního dvora," konstatovala Human Rights Watch.

Chorvatsko se dosud nerozhodlo a odmítá přijmout to, co chorvatský premiér Ivica Račan označil za "ultimátum". Americký velvyslanec v Záhřebu otiskl minulý týden v tamějším tisku dopis, v němž varuje, že Chorvatsko přijde o 19 milionů dolarů americké vojenské pomoci, pokud nekapituluje do 1. července.

Evropská unie rozeslala dopisy všem zemím v tomto regionu a doporučila jim, aby odmítly americký nátlak. Varovala je, že pokud se americkému nátlaku podrobí, poškodí to jejich ambice stát se členy Evropské unie.

Předpokládá se, že osm středoevropských zemí, které mají vstoupit do EU příští rok, odmítne americký nátlak v této věci, avšak Spojené státy usilují o to, aby zejména Polsko uzavřelo s nimi do 1. července bilaterální dohodu.