21. 6. 2004
Memento 19.Znovu o českém praporu?Je-li na programu fotbal nebo hokej, je celý český národ vzhůru nohama, jak se říká. Chceme být hned tak trochu podílníky na té slávě, která co nevidět přijde. Pokud přijde. Nemáme-li smůlu. |
Ty boje, při nichž zástupně pár vzácně a záviděníhodně vybavených profesionálů zápolí tak trochu i za nás ostatní, ne tak dobře vybavené, dodávají do našich pohodlně přihlížejících (něco přežvykujících a popíjejících) těl slušnou dávku adrenalinu. Podaří-li se našemu mužstvu vyhrát, jsme na chvíli málem na nebesích. Součástí tohoto rituálu je i znak, vlajka/prapor, státní hymna. Je smutné, že při těch výšinách, do nichž nás --- nikoli naším vlastním osobním přičiněním --- dostávají ve šťastných chvílích pro nás jiní (ale "naši"!), něco z toho "dekora" kazíme. Pokud je vyvěšen nebo vylepen jako symbol našeho státu prapor ČR shora dolů (a s modrým klínem nahoře), pak --- nahlíženo od diváka --- musí být bílý pruh VLEVO! Zrovna tyto dny, když je zájem sportovních fanoušků upřen do Portugalska, opět bylo možno vidět, jak při interview jednoho z našich reprezentantů T. Galáska za ním vykukoval na zdi svisle naopak (nebo naruby) orientovaný český prapor: ...s červeným pruhem vlevo! Opakovaně na ČT1, např. také ještě 17. 6. BL na to upozorňovaly mj. ZDE |