Za poslední měsíc dochází k takovýmto událostem téměř denně a nyní se sešli znepokojení představitelé židovských obcí z celého evropského kontinentu, aby uvažovali o tom, jak na vznikající antisemitismus reagovat.

Vracejí se děsivé vzpomínky, vzhledem k tomu, že policie v Berlíně - kde došlo v roce 1938 k nechvalně známé "křišťálové noci", nacistickému pogromu proti židům - doporučila židům, aby nenosili na veřejnosti žádné typické židovské oděvy či předměty, které by je mohly identifikovat jako židy.

Světový židovský kongres uvedl zcela otevřeně, že je svědkem největší vlny antisemitských útoků od druhé světové války. "Existují lidi, kteří přežili holocaust a kteří říkají svým dětem: 'Podívejte, takhle přesně k tomu došlo ve třicátých letech,'" varoval předseda Avi Beker.

Evropská unie vydala bezprecedentní deklaraci odsuzující antisemitismus, rasismus a xenofobii. Deklarace zdůrazňuje, že takovéto názory jsou v rozporu s hodnotami a zásadami, na nichž byla založena Evropská unie, která je sama reakcí na fašismus a na Osvětim.

Toto čtvrteční prohlášení vyvolal stoupající počet protižidovských útoků, spojených s eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho vydání bylo plánováno už před neočekávaným úspěchem Jean-Marie Le Pena, šéfa francouzské extremně pravicové Nacionální fronty, v prvním kolem francouzských prezidentských voleb.

Ve Francii, kde žije 600 000 židů, je to jejich největší komunita mimo USA a Izrael, byly loni zaznamenány stovky protižidovských incidentů. Snad nejvíce šokující byl incident, kdy muž, maskovaný kápí, vykřikl na fotbalovém zápase u Paříže na fotbalový tým: "Smrt židům!"

Útoky proti židům zintenzivněly po 29. březnu, kdy izraelská armáda začala provádět ofenzívu na západním břehu Jordánu proti útokům palestinských sebevražedných atentátníků. Vedoucí představitelé komunity pěti milionů muslimů, žijících ve Francii, varovali před snahami stigmatizovat celé židovské společenství, odsoudili útoky proti židům a požadovali pokojné demonstrace k vyjádření solidarity s Palestinci.

Usuzuje se však, že mnoho viníků pochází skutečně od rozhněvaných mladých muslimů, většinou severoafrického původu, kteří si vylévají svou frustraci na bezbranné cíle. A policie také spekuluje o tom, že původci některých protižidovských akcí jsou neonacistické skupiny, jejichž činnost se zintenzivňuje kolem 20. dubna, v kterýžto den Hitler slavil narozeniny.

Politika na Blízkém východě a zakořeněné předsudky vyvolávají nebezpečnou situaci. Američané a Izrael kritizují vlády Evropské unie, že jsou zaujaté tím, že podporují Jásira Arafata, jehož Šaronova vláda označuje za teroristu.

Rozhořčení evropských politiků a evropských sdělovacích prostředků se zejména soustřeďuje na události v uprchlickém táboře Dženin, kde Izrael odmítá obvinění, že tam spáchal masakr, a varuje, že vznikají nebezpečné nálady "delegitimizace" židovského státu.

Když Terje Larsen, norský velvyslanec OSN, konstatoval, že je šokován tím, k čemu došlo v Dženinu, izraelský mluvčí mu odseknul, že nebude poslouchat poučování o morálce od země, která světu dala Vidkuna Quislinga, šéfa norského válečného kolaborantského režimu.

Šimon Peres poukázal na setkání s kolegy z Evropské unie ve Valencii na to, že prý podle něho existuje spojení mezi útoky na synagogy a podporou Evropské unie pro Palestince. Evropská unie tuto kritiku odmítá. "Prosím neoznačujte legitimní kritiku politiky současné izraelské vlády za antisemitismus," odpověděl španělský ministr zahraničních věcí Josep Pique. "Je absurdní navozovat dojem, že jakákoliv kritika toho, jakou politiku provádí izraelská vláda, je důsledkem nepřátelského postoje vůči Izraeli," řekl britský komisař EU pro zahraniční záležitosti Chris Patten. "Taková argumentace není ani hodna pohrdání."

Ovšem je pravda, že existuje šedá zóna mezi kritikou politiky izraelské vlády a necitlivým užíváním slov a vizuálních motivů, které vyvolávají dojem, že se vracejí staré předsudky.

Tak liberální italský deník La Stampa otiskl obrázek nemluvněte Ježíška, jak se dívá z kolébky na izraelský tank a říká: "Prosím vás, oni mě zase chtějí zabít?" V Dánsku přednesl jeden luteránský biskup kázání, v němž srovnal Šaronovu politiku vůči Palestinců s politikou krále Herodese, který nařídil vyvraždění neviňátek. A v Edinburku byl nucen hájit episkopální duchovní fresku na zdi, na níž je ukřižovaný Kristus, obklopený římskými vojáky - a moderními izraelskými vojsky. Nejde o antisemitismus, tvrdil duchovní, účelem je přimět kongregaci, aby uvažovala o současných konfliktech.

Izraelci a Palestinci budou muset uzavřít mír. Neexistuje jiná alternativa. Mnoho evropských židů je hluboce rozhořčeno tím, co se na Blízkém východě děje a nemají rádi Šarona. Ale také vědí, že ani mírnější izraelská vláda by nemohla ignorovat sebevražedné atentáty v restauracích, v supermarketech a na ulicích.

Mnoho muslimů se identifikuje s Palestinci, kteří si po tak dlouhé době zaslouží spravedlnost. Ale lidé v Evropě by si měli uvědomit, že strašlivá minulost Evropy - ještě není úplně za námi.