24. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 4. 2002

Ještě k Benešovým dekretům

Odpověď na poznámky Tomáše Peciny

K svému původnímu článku o tom, že je vyvlastnění německého majetku na českém území po druhé světové válce třeba považovat za reparace za škody, způsobené Německem Československu, připojil Tomáš Pecina několik poznámek. Na fóru k článku pak vznikla rozsáhlejší diskuse. Rád bych na tyto všechny názory reagoval.

K bodu 1. Odsun se nezakládal právně jen na Postupimské dohodě, ale na dalších dohodách a příslibech ze stran Spojenců, které jdou zpět do roků 1942, 1943, 1944 a prvních měsíců roku 1945. Postupimská dohoda jen dále potvrdila tyto dřívější dohody a přísliby. Postupimská dohoda nespecifikovala, že odsuny jsou platné jen od 2.srpna 1945. Nedá se také říci, že Postupimská dohoda jen potvrdila fait accompli, když pravděpodobně více než 90% odsunů bývalých československých občanů bylo až po tomto datu.

K bodu 2. Nikde v článku jsem neomlouval násilí na civilním obyvatelstvu jako provedení vůle vítězných mocností. Naopak, požadoval jsem vyšetření a potrestání těchto zločinů.

K bodu 3. Ze smyslu článku je patrné, jak bych si představoval zrušení zákona o amnestii (č.115/1946 Sb.) Samozřejmě zrušením míním prohlášení za neplatný od samého počátku. Ovšem jen těch článků tohoto zákona, které amnestovaly skutečné zločiny. Bylo by absurdní například trestně stíhat někoho za odbojovou činnost před koncem války. Považuji zrušení za užitečné. Námitky typu: Je to tak dávno, že není dostatek evidence ani pro obžalobu ani pro obhajobu, je třeba odmítnout. I kdyby zrušení zákona přineslo spravedlnost jen třeba v jednom procentu případů, bylo by to stále o stovky případů více, než kdyby se nedělalo nic. Nehledě na principielní přínos vymýcení takovýchto ostudných součástí českého zákonodárství.

K bodu 4. Je naivní se domnívat, že zákon o amnestii nějak chrání Českou republiku před právním postihem. Chránily norimberské zákony Německo? České republice může taková ochrana lidí podezřelých ze zločinu jen přitížit.

Československo nikdy nemělo oficiální politiku vraždit civilní obyvatelstvo německé menšiny. K vraždění docházelo v situaci, kdy neněmecké obyvatelstvo prošlo několika lety obrovského násilí a strádání, v situaci, kdy téměř celé Sudety byly mimo kontrolu české armády a české policie a tedy násilnostem na tomto území nemohly tyto složky československé státní moci zabránit. Bylo to v době, kdy docházelo přes území Československa k obrovským přesunům německého lidu prchajícího před Rudou armádou z východního Pruska, Slezska a jiných oblastí, kdy se v pohraničních oblastech a jinde potulovaly ozbrojené tlupy německé, ruské, ukrajinské a jiné, a kdy byla část území spravována okupujícími spřátelenými armádami a ne československou vládou.

Tuto situaci československá vláda nemohla zvládnout, ani kdyby chtěla, a proto může být viněna jen v těch případech, kdy došlo k násilí přímo na její popud.

Značnou část odpovědnosti za vznik takové situace nese Německo samo; bez původní agrese by k těmto zločinům nikdy nedošlo.

Poválečné zločiny na německém obyvatelstvu je tak nutno vnímat jako individuální činy jednotlivců a skupin, a ne jako něco, za co by měla být odpovědna ta část obyvatelstva, která se na nich nepodílela. A která se jich štítila.


Mimo tyto poznámky bych se chtěl ještě zmínit k diskusi, která k tomuto článku vznikla.

Původním záměrem článku bylo naznačit, jak by mohlo dojít k větší vstřícnosti mezi sudetskými a jinými Němci a Rakušany, a Čechy, Slováky a jinými obyvateli českých zemí.

Od německé vlády by to bylo přiznání, že sudetský majetek a odsun byly součástí reparací a z toho důvodu je odškodnění sudetského obyvatelstva vnitroněmeckou záležitostí. Z toho důvodu také toto vyvlastnění nebylo porušením lidských práv sudetských Němců českou vládou, ale bylo porušením těchto práv vládou německou, pokud každého z nich náležitě za nepoměrné ztráty nekompenzovala.

Od české vlády by to byla omluva za ochranu, kterou poskytla podezřelým ze zločinů na civilním obyvatelstvu, a nabídka tyto zločiny vyšetřit a odsoudit.

Ani jedna ze stran však nic takového nedělá. To na jedné straně vzbuzuje v českém obyvatelstvu strach a podezření, že má německá vláda postranní úmysly, včetně zpochybnění Postupimské a jiných dohod, a že jen čeká na vhodnou příležitost. Neupřímné nakládání se sudetskými spoluobčany by tyto postranní úmysly naznačovalo. Česká strana zase ze strachu, že by došlo k nespravedlivému postihu té části českého obyvatelstva, která se nijak na násilí proti sudetským Němcům nepodílela, není ochotna spolupracovat na postižení skutečných viníků.

Z této nejasné situace pak plynou pochyby, co se týče majetku nabytého v Sudetech. Zpochybnění Postupimské a jiných dohod totiž automaticky znamená zpochybnění nároku na tento majetek. Pokud německá strana neřekne jasně: "Ano, tento majetek je součástí reparací," nebude nikdy možná důvěra z české strany. Nikdy si nebudou dnešní vlastníci jisti, že jednou někdo nepřijde a neřekne: "Tento majetek vám nepatří".

Z tohoto pohledu je diskuse o vydržení nejapná. Nedoporučoval bych se spoléhat na dobrozdání českých ústavních právníků, anebo jiných českých právníků. Pod jejich nosem, omyl, za jejich aktivního přičinění, byl českým (a slovenským) občanům vyvlastněn téměř veškerý kapitál ve prospěch několika set rodin a nadnárodních společností. Porušení lidských práv, které si nezadá s nejhoršími zločiny komunismu.

                 
Obsah vydání       24. 4. 2002
24. 4. 2002 Ještě k Benešovým dekretům František  Nepil
24. 4. 2002 Nežný rasizmus slovenskej žurnalistiky alebo Novinár tu nie je na to, aby Rómov súdil Tomáš  Repčiak
24. 4. 2002 Shromažďovací zákon: Vítězství rozumu Tomáš  Pecina
24. 4. 2002 Puč ve Venezuele "spojen s týmem George Bushe"
24. 4. 2002 Dr. David Rath se odpovědí zcela zdiskreditoval Jan  Paul
24. 4. 2002 Jak české školy k počítačům (ne)přišly Jaroslav  Fait
22. 4. 2002 Potěmkinskou cestou k lepším zítřkům aneb ČTK objevující Tomáš  Pecina
24. 4. 2002 Arogantní odpověď ÚOOÚ: Problémy občanů nás nezajímají
24. 4. 2002 Na podporu Ivana Breziny proti státnímu šikanování se vybralo 37 150, - Kč Radko  Kubičko
24. 4. 2002 Ještě jednou: jak zamezit spamu Petr  Kuča
24. 4. 2002 Černenkovia a Červonenkovia prichádzajú teraz na Slovensko z Washingtonu Daniel  Krajcer
22. 4. 2002 Vzhůru k pražským volbám František  Procházka
22. 4. 2002 Problém Eurotelu s posíláním SMS trvají Antonín  Pechar
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
23. 4. 2002 Může být Le Pen francouzským prezidentem? Josef  Brož
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
24. 4. 2002 Ještě k Benešovým dekretům František  Nepil
23. 4. 2002 Může být Le Pen francouzským prezidentem? Josef  Brož
21. 4. 2002 Jak dlouho po válce lze vraždit Němce? Jiří  Čertík
17. 4. 2002 Ostrá diskuse o poválečném uspořádání na česko-německé konferenci v Berlíně Miloslav  Bednář
17. 4. 2002 Benešovy dekrety a postmoderní diskuse V. Žáka Milan  Valach
15. 4. 2002 Tak jaká je vlastně ta česká identita a je rozumné se jí vymezovat vůči světu? Jan  Čulík
15. 4. 2002 Odsun a konfiskace sudetského majetku byly reparacemi za německé škody František  Nepil
15. 4. 2002 Češi v Evropě (o Benešových dekretech nemluvě) Laco  Franc
12. 4. 2002 Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp Štěpán  Kotrba
10. 4. 2002 Benešovy dekrety, česká politika a pasti tradice Václav  Žák
9. 4. 2002 Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech? Jan  Čulík
8. 4. 2002 Normální je nevolit? Předvolební kampaň: nečistá hra o Benešovy dekrety Eugen  Haičman
3. 4. 2002 Bumerang na prezidenta Tomáš  Pecina
2. 4. 2002 Viníci a lokajové - kolektivní vina sudetských Němců Milan  Valach
2. 4. 2002 Společnost minus stát? Pavel  Sirůček

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
24. 4. 2002 Ještě k Benešovým dekretům František  Nepil
21. 4. 2002 Jak dlouho po válce lze vraždit Němce? Jiří  Čertík
17. 4. 2002 Benešovy dekrety a postmoderní diskuse V. Žáka Milan  Valach
17. 4. 2002 Ostrá diskuse o poválečném uspořádání na česko-německé konferenci v Berlíně Miloslav  Bednář
15. 4. 2002 Tak jaká je vlastně ta česká identita a je rozumné se jí vymezovat vůči světu? Jan  Čulík
15. 4. 2002 Odsun a konfiskace sudetského majetku byly reparacemi za německé škody František  Nepil
15. 4. 2002 Češi v Evropě (o Benešových dekretech nemluvě) Laco  Franc
12. 4. 2002 Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp Štěpán  Kotrba
10. 4. 2002 Benešovy dekrety, česká politika a pasti tradice Václav  Žák
9. 4. 2002 Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech? Jan  Čulík
8. 4. 2002 Normální je nevolit? Předvolební kampaň: nečistá hra o Benešovy dekrety Eugen  Haičman
3. 4. 2002 Bumerang na prezidenta Tomáš  Pecina
2. 4. 2002 Viníci a lokajové - kolektivní vina sudetských Němců Milan  Valach
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Jeden den před 64 lety: "Dejte si pozor, my vám již zacpeme hubu"