K odvolání Karoliny Peake

Členství ČR v NATO není zárukou naší obrany ze Západu. Picek to zamlčuje

26. 12. 2012 / Miroslav Polreich

Stala se hrozná věc "dívenka" (Klaus) "zničila obranyschopnost" (Zeman) a "v prvé řadě došlo k diskreditaci české bezpečnostní a obranné politiky v NATO a u našich spojenců" (bezpečnostní komentátor Práva). Hrůza. Nespím.

Ona to ale není opravdu taková legrace. Podívejme se podrobněji na okolnosti instituce generálního štábu v "odborných" vojenských rukou pánů Štefky a Picka. Byla to neodpovědná hra a není divu, že někdo vyslyšel zásadu v demokratických státech běžnou, že vojenské (silové) ministerstvo musí být v civilních rukou. Tak jsem rozuměl rozhodnutí paní Peake a tak jsem ho přivítal. Nehodnotím z hlediska personálního, ale zásada je to jednoznačná. A to ponechám stranou tak často medializované "hospodaření" naší generality. Změna byla a je nutná.

O indolenci českých televizí a o promarněné příležitosti, nebo o zlé vůli?

26. 12. 2012 / Jan Čulík

Český národ se díval o Vánocích na českotelevizní pohádky. Zůstal uzavřen do svých zvyklostí a do své virtuální mytologie. České televize nenapadlo, že by mohly vykročit do světa. Vánoční období mohly využít k odvysílání první série vynikajícího dánského thrilleru Forbrydelsen - The Killing, který ohromil svět. Psal jsem o něm už před rokem. Mluví o něm celý svět. Seriál se vysílal i v Rusku - proč ne v České republice? Je to záměrným úmyslem českých televizí, udržovat českou veřejnost izolovanou od mezinárodního kulturního diskursu?

Pozn. JČ, 27.12. Právě se dovídáme, že ČT 2 bude konečně vysílat první sérii Forbrydelsen z roku 2007, a to od 6. ledna 2013, bohužel až pozdě večer, v neděli ve 22.15. Nenechte si to ujít.

O seriálu Forbrydelsen na wikipedii v angličtině ZDE

Všechny tři série Forbrydelsen (2007, 2011, 2012) jsou v High Definition ZDE, americký remake je špatný.

Ptáte se vážně, kterou spravedlnost má justice prosazovat?

25. 12. 2012 / Leopold Kyslinger

Jsem právní laik, ale obhajoba byrokraticky a bez porozumění pojímaného výkonu práva v prostoru České republiky je odporná právě tím, že ho nutně nemusí vykonávat člověk, ale k jeho realizaci stačí dobře napsaný počítačový program. Proti tomu tvrzení se samozřejmě vyrojí spoustu námitek, které budou ukazovat na jemné nuance jednotlivých případů a na nezastupitelnou úlohu člověka. Jenže článek "A kterou spravedlnost má justice prosazovat?" na tyto nuance a priori rezignuje. Ano. Objeví se námitky, že jistý korektiv je možný cestou milosti prezidenta republiky. V kauze Romana Smetany se ukázalo, že nejenom spravedlnost, ale i slušnost není kategorii výkonu práva, o milosti raději pomlčme. Byrokratický výklad svojí bezohledností vítězí.

FRAŠKA V ÚSTÍ NAD LABEM:

Jak může někdo zůstávat členem úřadu, který veřejně kritizuje?

25. 12. 2012 / Jan Čulík

Je běžnou praxí v západních demokratických zemích, že když kritizuju politický úřad, jehož jsem byl členem, v rámci kritiky nebo těsně po ní z úřadu odstoupím. Nemohu se přece identifikovat se zlořády, které jsem veřejně kritizoval! Nemohu se podílet na rozhodování s lidmi, které jsem učinil terčem své kritiky. Radní v ústeckém kraji, kteří zorganizovali demonstraci na protest vůči přítomnosti komunistů v úřadě, přece nemohli očekávat, že budou dále členy úřadu, který kritizovali. Měli odejít sami. Že je z funkce vedení úřadu vyhodilo, je logické a normální.

IDNES: V Ústí rada vyhodila z komisí organizátory demonstrace ZDE

VÁNOČNÍ ČTENÍ

Martina Kabátníka: Cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira 1491

24. 12. 2012 / Martin Kabátník

Ktož by chtěl jíti neb jeti bez vody a bez moře, kudyž sem já jel i šel, z země České z Litomyšle přes zemi Moravská a Slezská, až do Krakova cesta jest snadná a v počtu jest mil bez dvú padesát. Potom se bráti z Krakova do Lvova, také jest mil padesát, kteréžto město Lvov město jest v zemi Rouské. Potom se bráti z Rouské země do země Valaské až do města Sočavy, a jest mil také padesát. Od Sočavy k Dunaji počítají mil šedesát bez dvá. Od Du­naje přes zemi Turecká jest jeti přes hory ve­liké a přes pouště dlúhé a někde města i vsi se nalézají na cestách, ale řídko a ve mnoha mí­lích jedno od druhého, a to až do Konstantinapole. Do Konstantinapole od Dunaje jeli jsme tři neděle, než v počtu mil nevím co jest, neb se již od Dunaje míle nečtú.

DEBATNÍ KLUB:

Jiří Dienstbier - Lukáš Jelínek

25. 12. 2012



Prezidentský kandidát Jiří Dienstbier se v debatě s politologem Lukášem Jelínkem představí jako "člověk, kterého si dosud nikdo nekoupil". Lukáše Jelínka například zajímá, jakou si Jiří Dienstbier odnesl zkušenost ze svého působení na magistrátu hlavního města Prahy, či - jak je schopen nahlédnout na problematiku exekucí a zda má konkrétní představu nějakého řešení.

Spojenectví práce a solidarity: Podporujeme levicového kandidáta na prezidenta

25. 12. 2012

Tisková zpráva

Koordinační výbor Spojenectví práce a solidarity (SPaS) se usnesl, že v prezidentských volbách v roce 2013 doporučí členům SPaS a příznivcům volit levicového kandidáta, který bude důsledně hájit zájmy všech českých občanů doma i na půdě Evropské unie a současně bude -- spolu s dalšími partnery -- prosazovat principy evropské solidarity a spolupráce s cílem vybudovat Evropu autenticky demokratickou, sociálně spravedlivou, v níž budou rozhodovat svobodní občané, jejich zvolení představitelé, a nikoliv nadnárodní finanční kapitál a ziskuchtivé mezinárodní korporace.

Všichni neseme odpovědnost za věznění Romana Smetany

24. 12. 2012 / Filip Mahďák

Všichni moji zahraniční přátelé informováni o případu Romana Smetany otevřou nevěřícně ústa a zakroutí hlavou ze slovy "proč si tohle necháte líbit". Necháme!? My jsme totiž již tak zblblí, že ani nevíme co si to vlastně necháváme líbit. Nevíme, že jsme odsouzení zaniknout. Ten údajně podle sebe nejchytřejší národ, střed Evropy, kolébka evropské civilizace totiž docela zblbnul a sám jde dobrovolně katům na porážku.

Svoji tupost ke svobodě, pohodlnost konzumního života, ztrátu sociálního cítění, ztrátu lidskosti, přátelství, vcítění se do druhých, ztrátu upřímnosti, přímosti, pravdy, otevřenosti, jasného vědomí, ztrátu pozitivní vize, ztrátu spolupráce kolektivu, ztrátu kmenové mysli, ztrátu pospolitosti, spravedlnosti a zdravého rozumu raději sáhodlouze všelijak obhajujeme, doprovázejíce svou nabubřelou jistotu napapaných bříšek poukazy na to, co vše Roman Smetana udělal ve svém případu špatně.

Vánoční příběh

24. 12. 2012 / Boris Cvek

Na vánočním příběhu mne každý rok fascinuje asi nejvíce to, jak všichni ti, kdo čekali Mesiáše (nebo to aspoň říkali a hráli si na to), ho minuli, zatímco obyčejným pastýřům to řekli sami andělé a krále z dalekých, exotických zemí za ním dovedla hvězda. A šli až z takové dálky, aby ho viděli, chudé dítě ve chlévě, které mělo spasit svět.

Lidé často svůj zájem o něco spíše jenom předstírají, modlí se "přijď království tvé", ale vůbec si to nepřejí a ani si to nepředstavují při svém modlení. Byla by to ostatně zvláštní představa, kdyby se po Ježíšově narození seběhli velekněží a farizeové a vzdali mu hold. To by pak nebyl příběh, který bodá do jádra našich životů, nýbrž byl by to kýč, který chce potvrdit to, co se pouze vydává za pravdu. Byla by to jen další lež. Jenže prodrat se s vánoční zvěstí, která je tak paradoxní a znepokojivá, do běžných životů vlastně snad ani nejde. Spojili jsme ji s dárky, stromečkem, rodinnou idylou.

Kam také běžet do té noci a zimy, za jakým Mesiášem? Jakou hvězdu následovat? Vánoční příběh ale není vyprávěn proto, abychom napodobili tři krále a pastýře, ta událost byla jedinečná, neopakovatelná.

Ukazuje spíše na to, že to podstatné může přijít z periferie, že to podstatné přichází jinak a navzdory tomu, jak a že bylo očekáváno. A také to, že moc mocných je povrchní a hloupá. Skutečná moc je totiž v tom novém, co přichází. Kdo ji chce vidět, kdo ji opravdu očekává a hledá, ten ji najde i přes půl světa, neboť si všimne jejího znamení, zatímco kdo pouze předstírá, že mu na ní záleží, ten ji mine a nikdy nepochopí.

Křesťanství se musí stát menšinové a politicky bezvýznamné

26. 12. 2012 / Boris Cvek

Rád bych se krátce vyjádřil k tomu, co píše Václav Hořejší o Vánocích a křesťanství. Já byl naopak vychován k ateismu a antiklerikálním postojům a dodnes mám velkou nedůvěru k mocenským strukturám církví a k lidové víře, ačkoli k evangelnímu křesťanství se hlásím z celého srdce. Právě to, co je pro lidi dobře srozumitelné, bývá zdrojem předsudků a samozřejmostí, které brání emancipaci slabších a utlačených.

Vánoce -- krásné svátky křesťanské (nebo pohanské?)

24. 12. 2012 / Václav Hořejší

Vánoce jsem od nejútlejšího dětství chápal samozřejmě jako svátek Ježíšova narození. Můj tatínek byl tradičním katolíkem venkovského typu a chození do kostela (a mé a bratrovo ministrování) považoval do značné míry i za výraz odporu proti komunistům. Když nám ve škole říkali, že Vánoce jsou v podstatě oslavou slunovratu, kterou si křesťané jen přizpůsobili ke svým účelům, tatínek (a také pan farář, který nás vyučoval nepovinnému (resp. trpěnému) předmětu "náboženství") to rozhořčeně odmítal jako jednu z mnoha komunistických špatností.

Později (někdy na střední škole) jsem ke svému údivu zjistil, že ačkoli odpradávna bylo bráno datum Vánoc jako samozřejmost, oslava Kristových narozenin skutečně nemá žádnou oporu v Písmu, a je jen jedním z mnoha "přílepků" tzv. církevní tradice.

Ra - Pouť egyptského Boha slunce

21. 12. 2012

Restaurovaná verze celovečerního experimentálního animovaného filmu Lesley Keenové (produkce Jan Čulík) z r. 1990, který vizualizuje abstraktní filozofii a teologii starého Egypta - v níž nalézáme překvapivé podobnosti s koncepty moderní kvantové fyziky - vyšla dne 21. 12. 2012 na DVD. (Film vznikl pro britskou kulturní komerční televizi Channel Four.) Podrobnosti o filmu naleznete ZDE. (Pro zajímavost - film je z předpočítačové éry. Vyroben byl prostřednictvím kreseb na průhledných fóliích, z nichž se vyrobily negativy a pod kamerou se zasvítily zespoda. Jednotlivé barvy byly nasnímány pomocí barevných filtrů, pětatřicetimilimetrový filmový materiál byl exponován v kameře v některých případech s různými filtry až padesátkrát.)

Vánoční a novoroční vydání Britských listů

24. 12. 2012

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

Roman Smetana: Zrcadlo, nastavené společnosti a produkující šokující obraz

23. 12. 2012

Vít Klusák: Roman Smetana nechce spolupracovat na svém odsouzení, ani na tom neodsouzení. Nechce se na tom podílet. Na tom, jak s ním vláčejí jenom proto, že vyjádřil svůj názor. V tom je ta podstata, kterou pojmenovává svým pasivním odporem. Tomu hodně lidí nerozumí a mají ho za blázna.

On to asi nevnímá tak, že by ty tři roky ve vězení ztratil. Je přesvědčený, že by o mnoho víc přišel, kdyby se zpronevěřil svému postoji. Věřím mu to, protože už jsme se jej na to ptali mnohokrát a odpověď i jeho jednání jsou pořád stejné. V poslední době se s tím vlastně setkávám celkem často, že lidé nevěří postojům, které nejsou na první pohled pragmatické, kterými jde člověk spíše sám proti sobě. Já jsem třeba na facebook napsal, že jsem nevzal reklamu, která by pro mne byla spojena s celkem výrazným honorářem a ta filmařská komunita se na mne vrhla, že se snad stavím do pozice Ježíše Krista, že je přece úplně normální živit se tímto způsobem... Vůbec mi to nechtěli věřit.

Překvapilo mne, s jakým nepochopením se Roman Smetana setkává například i mezi mými přáteli. Já jeho rebelii považuji za důležitou, ale uvědomil jsem si, že spousta mých známých to vnímá jako nějaké ohrožení demokracie nebo příklon k anarchismu a boření hodnot. Jsou přesvědčeni, že jde o narušení vlastnických práv a ničení majetku. Pro mne ale není ohrožením demokracie a vlastnických práv, když někdo počmárá volební plakát, který má životnost čtrnáct dnů.

Zdroj: ZDE

KAUZA ROMAN SMETANA A DALŠÍ:

A kterou spravedlnost má justice prosazovat?

23. 12. 2012

Reakce anonymního čtenáře na článek Jana Čulíka "Nemá justice prosazovat spravedlnost?"

Některé výroky čím dál více připomínají rétoriku nastupující diktatury. Dříve Romové a Židé, dnes právníci nebo justiční mafie. Kdo ale nese vinu na tom, že rozhodování českých soudů připadá obecnému lidu nespravedlivé? Právníci? Soudci? Ti samí soudci, kteří jsou zároveň občany této země? Žijí s nimi a mezi nimi, ale narozdíl od nich si nesmějí bokem přivydělávat, nakupují s DPH, čtou ty samé noviny, nemají mnohdy čas ani na pořádný oběd, berou si hypotéky, rozvádějí se, kupují si nová i ojetá auta nižší střední třídy a spisy jim napadají i těch pět týdnů, co mají mít nárok na dovolenou? Je to obraz nějaké kasty nadlidí, mafie žijící ve zvláštním světě, s jinými životními potřebami? Nemyslím. Rozhodující chybu vidím v systému, protože míra individuálního selhávání se běžnému průměru v ostatních profesích s numerus clausus nijak zvlášť nevymyká. Justici lze jistě vyčítat individuální selhání, ale kritikou špatné koncepce rozhodování bude veřejnost jen ztrácet čas, pokud v druhé ruce nebude nabízet miliardy na administrativu, která soudcům uvolní ruce a čas, a novou koncepci ústavy, která jim dá jiné kompetence.

Když vytknu před závorku určité procentuální pošpinění každé zájmové či profesní skupiny vykradeným sociálním kapitálem, neoceňovanými ba až vysmívanými profesními i osobními morálně-etickými zásadami a všudypřítomným stále více nezřízeným českým nepotismem, zůstává přesto něco signifikantního.

Roman Smetana holt nemá několik miliard na zahraničních účtech

24. 12. 2012

Musím se pozastavit nad rétorikou anonymního pisatele z článku "A kterou spravedlnost má justice prosazovat?" a ne nad rétorikou pana Čulíka, píše Jindřich Wanka. Nechci polemizovat s autorem, ale jeho slova mne přiměla k porovnání kauzy Romana Smetany s případem Tomáše Pitra. Možná, že kdyby Roman Smetana utekl do Švýcarska a tam se několik let skrýval před spravedlností, že by mu potom naše justice trest snížila, případně by byl propuštěn z vězení za dobré chování, nebo by mu v krajním případě udělil prezident milost. Obávám se ale, že panu Smetanovi chybí pro takovouto obhajobu ty správné argumenty: několik miliard korun na zahraničních účtech.

Bědování, alibismus, nekompetence, zneužívání pravomocí a Roman Smetana

24. 12. 2012

Pane Čulíku, opravdu obdivuji Vaši snahu o medializaci případu Romana Smetany, píše bývalý český policista Jiří Králíček z USA.Vypadá to, že jste vážně slušný člověk. Když jsem si přečetl článek "A kterou spravedlnost má justice prosazovat?", bylo mi Vás trochu líto, a tak jsem si řekl, že po 17 letech si otevřu Trestní řád, protože už jste tam měli hodně novelizací, a nabiji Vám trochu argumentů do zbraně, z jiného soudku. Na Policejní akademii jsem byl v právu nejlepší, takže si docela drze dovoluji tvrdit, že mé právní povědomí, je trochu hlubší než Balaton.

Pan soudce, ano, na 90 % jsem si jistý, že článek psal soudce, anebo soudní úředník, možná advokát, Vás doslova cupuje na kousky. Dovolil jste si totiž nebetyčnou drzost, projevil soucit, občanský názor, smysl pro spravedlnost a ještě k tomu si dovolil kritizovat hlavy pomazané. A to se neodpouští. Kam mířím? Vzpomínám si zcela jasně, že v Trestním řádu, bývalo ustanovení "Upuštění od potrestání". Kupodivu, i přes četné novelizace, je příjemné vidět, že zákonodárce na pojem milosti nezapomněl, anebo naopak příslušné ustanovení přehlédl... :). A tak jsem nahlédl.....a rázem se mi otevřely oči široce dokořán. Už vidím jasně, kam pan soudce míří. Ale pohlédněme na samotné ustanovení.

Společnost preferuje lidi bez kulturního kapitálu

23. 12. 2012 / Aleš Uhlíř

Vyhýbám se, abych se ozýval na různé hlouposti, hned psal na každý s prominutím "prd", ale někdy to prostě nejde. Pokud bych se neozval, musel bych se stydět, že jsem právník. Na své profesi již sotva co změním, akorát v poslední době mne napadá, zda jsem udělal dobře, když jsem se namísto pro studium přírodních věd na poslední chvíli rozhodl pro práva. Zvláště když čtu takové "duchaplnosti" z úst politiků a pracovníků justice, že v právu na spravedlnosti nezáleží, že v právu nemusí platit, že 1 a 1 jsou 2, nebo že to, jak se počítá trojčlenka, je otázkou právního výkladu. To je přece něco tak neskutečného, že to může říct akorát někdo, kdo je úplný hňup a nám to bez uzardění vážně vykládají lidé ve vysoké politice, justici a úředníci ministerstev. Tak hluboce jsme u nás klesli.

Rychlá reakce britské prokuratury na zneužívání Zákona o komunikacích britskými soudy

23. 12. 2012 / Jan Čulík

Těsně před Vánocemi vydal britský generální prokurátor předpisy, upřesňující, jak mají britské soudy od nynějška soudit "urážlivé" výroky zveřejňované na twitteru či na facebooku. V posledních měsících se totiž stávalo, že britská policie zatýkala a vyšetřovala četné uživatele twitteru a facebooku za publikování nevinných, i když možná urážlivých výroků, které byly například interpretovány soudy jako teroristické hrozby.

Uvěřitelné hrozby násilím, kampaně či verbální pronásledování a zprávy na twitteru, které poruší soudní příkazy, budou nadále stíhány. Nicméně, pokud zveřejníte hrozbu, která bude zjevně neuvěřitelná ("Zbiju tě tak, že oba dostaneme Řád Bílého lva"), stíháni nebudete. Stíhány nebudou ani hrozby, které nebudou zaměřeny na konkrétní osobu. Stíhány nebudou urážlivé výroky zveřejněné osobami mladšími 18 let. Pokud bude vaše nadávka kryptická, stíháni také nebudete. Stíháni nebudete ani tehdy, pokud se za vydání urážlivého výroku rychle omluvíte a zprávu na twitteru smažete.

Podobným způsobem mohly a měly rychle reagovat české justiční orgány na příklad Romana Smetany, který je zjevnou nespravedlností, vydáním předpisů upřesňujících interpretaci zákona tak, aby justice nemohla být dlouhodobě formou úředního šimla zneužívána k hrubé nespravedlnosti. Česká justice to měla udělat ve vlastním zájmu, protože nečinnost v případě Romana Smetany (a zjevně i v mnoha dalších, nemedializovaných případech) ji naprosto diskredituje. Málokdo v ČR už dnes českou justici považuje za zdroj přirozené spravedlnosti.

Svátky nesvátky,

24. 12. 2012 / Luděk Prokop

Důvody pro udržení se u koryt a korýtek jsou nám, veřejnosti, předkládány v nadmíru pestrém provedení. Podle toho, jaký typ lidského charakteru hodlá ten či onen poslanec, ta či ona poslankyně, předstírat. Jejich společnou, univerzální mantrou je nadmíru osvědčený blábol: "musíme zabránit návratu komunistů k moci za každou cenu". Ať děláme cokoli, ať se děje co se děje, ať to smrdí, jak to smrdí.

Dovoluji si dodat za všechny ty poslankyně a poslance vyjadřující důvěru paskvilu, kterým je naše současná vláda: " A proto, pro hrozbu z komunistů nesmíme naše koryta a korýtka opustit za žádnou cenu, ať už si to přeje naprostá většina občanů, protože ti jsou dle našeho mínění blbí, blbí a ještě jednou blbí. A nechápou, že na našem místě by museli jednat stejně zvráceně jako my."

Zpravodajství ČT se bulvarizuje. Všímají si už i jiní.

23. 12. 2012 / Štěpán Kotrba

O tom žádná. Bulvarizuje se drsně. Proč tomu tak je? Protože diváci jsou okouzleni debilizovaným programem Novy, generální ředitel je z televize Nova a jako první krok se za svých 230 tisíc měsíčně rozhodl namísto vyvážených a objektivních informací ve zpravodajství přinášet mainstreamové "zážitky". Jednotnost myšlení a banalitu. Ovšem ředitel zpravodajství Šámal má poslední zkušenosti programového ředitele bulvární televize Metropol, která v zoufalé snaze o sledovanost neváhala ani s čistým PR a neváhala by ani nad zprávami "nahoře bez". Zpravodajství ČT rezignovalo na obsahovou pestrost, kvalitu i objektivitu. Soutěží ve sledovanosti, ale ČT není Nova.

"Co je posláním České televize? Podle zákona je hlavním úkolem veřejnoprávního vysílání "především poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, a přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky". ČT má zkrátka informovat a vytvářet podmínky pro debatu o společenských problémech. Určitě má i bavit. Ale nikoli působit na city a dojímat, tedy rozhodně ne ve zpravodajství", píše Jan Charvát na serveru Česká pozice a cituje Neila Postmana, Jeana Baudrillarda a Pierra Bourdieau.

Jan Charvát, Česká pozice: Poslání České televize: Informovat, nebo dojímat? ZDE

Bourdieau ve své knize On television, která je přepisem dvou přednášek na College de France, tvrdí, že zbulvarizovaná televize představuje vážné nebezpečí pro všechny možné oblasti kulturní produkce - pro umění, literaturu, vědu, filozofii i práva. Nabízí kulturní "fast food". Má pravdu. Ale já se s hamburgerem odmítám smířit.

S takovou Komerční bankou...

24. 12. 2012

Jste v obchodě. Platíte kreditní kartou. Máte pocit, že Váš PIN viděl i někdo jiný. Není Vám to milé. Jdete si do blízkého bankomatu změnit PIN. Zjišťujete, že PIN změnit nelze, bankomat Vám oznamuje, že již brzy končí validita Vaší platební karty a na tuto transakci -- změnu PIN -- nemáte nárok, píše Pavel Kordík.

Co (ne)lze považovat za alarmující

23. 12. 2012 / Marek Řezanka

Ministr Kalousek se na podzim velmi pohoršil nad heslem demonstrantů (jeho optikou "lůzy"), že "demokracie vypadá jinak".

Shrňme si tedy, jak vypadá demokracie podle pana Kalouska: Vláda vládne bez ohledu na to, která parlamentní strana momentálně odchází do opozice. Jak kdysi trefně poznamenal maskot TOP09, kníže Schwarzenberg, volíme přece jednotlivce, ne nějakou fangli, pod níž jdou tito jednotlivci do klání (proč ale ty jednotlivce volíme, když ne pro tu fangli?).

"Padouch nebo hrdina -- vždyť jsme jedna rodina!"

22. 12. 2012 / Luděk Prokop

Netuše ještě, co všechno je na naší politické scéně možné, přirovnal jsem koaliční projekt s nezvolenou LIDEM k přetékající žumpě. S tím, že smrad zcela ochromil čichové buňky všech, co se na projektu podílejí. Mínil jsem čichové buňky všech, co zvedají a budou zvedat ruku pro důvěru této neuvěřitelně zprofanované vlády. Vlády, jejíž nelegitimní existenci opakovaně a navzdory přání jednoznačné většiny občanů podporuje nezbytný počet poslanců. Poslanců znesvěcujících stádním hlasování svá jména. Poslanců, jejichž soudnost a morální vlastnosti, včetně někdejší důvěry veřejnosti v ně kladené, klesají, řečeno slovy trapného premiéra, nikoli na nulu ale do záporných hodnot.

Táňa Fischerová jako poslankyně klubu US-DEU v roce 2003. Foto Štěpán Kotrba

ROZHOVOR S KANDIDÁTKOU NA PREZIDENTKU ČESKÉ REPUBLIKY

Táňa Fischerová: Nebudu dělat, že jsem snědla všechnu moudrost světa

22. 12. 2012 / Martin Kunštek

Tímto čtenářům předkládáme první ze série rozhovorů s prezidentskými kandidáty. V rozhovorech se pokusíme zjistit, jak by vykonávali pravomoci svěřené hlavě státu v případě zvolení do úřadu prezidenta republiky. Jediný, kdo odmítl živý rozhovor a chtěl otázky mailem, je Tomio Okamura. To autor odmítl. Autora, redakci i čtenáře zajímá názor kandidáta, schopnost formulovat odpovědi a ne to, co by mu napsali jeho poradci.

Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Brusel trestá české podvody s eurofondy jen shovívavě

21. 12. 2012

Česká republika podvádí s evropskými fondy ve velkém. Vyplývá to z tajných dokumentů Evropského účetního dvora a Evropské komise, kterými disponuje nizozemský konzervativní deník de Trouw, s pátým největším nákladem v zemi. Kvůli těmto podvodům zmenší Evropská komise tyto fondy o 450 milionu eur, ale objem chyb je daleko větší. Evropská komise podvody bagatelizuje, píše list. Článek publikovaný v holandštině shrnul Jan Hudeček.

Přání pokojného a spokojeného prožití příštího roku všem i studentům

25. 12. 2012 / Luděk Prokop

Matematik pan Šnirch možná se snaží vylepšit si kádrový profil filosofováním o oprávněnosti protestování třeboňských studentů. Dovoluji si jeho brilantní úvahy opatřit doplňujícím komentářem.

Předesílám, že jednostranně předkládaných demagogií, prolínajících se s fanatismem, a mnohdy motivovaných slouhovským úsilím zavděčit se vrchnosti, tehdy komunistické, jsme si za vlády Národní fronty pod vedením komunistů, užili více než dost.

Kdo (ne)ukazuje cestu

23. 12. 2012 / Marek Řezanka

Každá doba má své spory, mnohdy emočně velmi vyhrocené, v nichž se společnost patlá a do nichž se zaplétá. Na spor o Vítězslavu Baborovou však nenahlížím pouze optikou jednoho lidského příběhu. Podle mě jde o víc. Jedná se o celkovou povahu politické kultury, v níž (ne)chceme žít. Příznivci studentských protestů tvrdí, že KSČM je nereformovaná a nereformovatelná strana, která se dostatečně neodstřihla od zločinů své předchůdkyně a že resort školství nesmí v žádném případě vést osoba, která se hlásí k "takto hrozné ideologii".

Za celou dobu protestů jsem však neslyšel jediný věcný argument, čím se paní Baborová zpronevěřila ústavě, co udělala podpásového, jak komukoli zničila život, s jakou neprůhlednou kauzou je spojena. Nic. V demokratických volbách byla zvolena, demokracii ničím neohrožuje -- naopak, bude usilovat o zhodnocení svých mnohaletých zkušeností, které nabyla ve školství.

Doživotí pro Romana Smetanu?

21. 12. 2012 / Ivan Větvička

Podle soudu spáchal Roman Smetana trestný čin a byl odsouzen k trestu odnětí svobody. K výkonu trestu se nedostavil v určený den, a to dokonce opakovaně, za což bude brzy souzen. Ve vězení měl kázeňský problém, odmítá se podřídit režimu věznice, neprojevuje lítost, nehodlá se napravit a vyhrožuje, že se bude případným dalším trestům vyhýbat. Je to nenapravitelný recidivista, který představuje trvalou hrozbu pro ego úředního šimla. Opráší režim lidovecké předvolební heslo: Třikrát a dost? Je vůbec možné, aby Roman Smetana odešel od blížících se stání nepotrestán?

Kolik je jedna a jedna?

22. 12. 2012 / Jan Makovička

Jan Čulík se ptá: "Nemá justice prosazovat spravedlnost?" Odpověď naší právní vědy patrně zní: Justici zajímá dodržování zákonů, spravedlnost je zcela neznámý pojem. Protože toto není ojedinělý názor, ale opakovaně to prohlašují další a další právníci, jedná se zřejmě o oficiální stanovisko, které se učí už na právních školách. Nevadí, že zákon je slabomyslný, nespravedlivý, krutý a v rozporu se zdravým rozumem, viz např. zákon o exekucích. Co mne fascinuje nejvíc: myslím, že můžu tvrdit, že zákon o exekucích je nedemokratický, vhodný snad jen v zemích naprosto zaostalých nebo totalitních a přesto ti, kteří zákon navrhli a ti, kteří pro ten zákon zvedli ruku, nedělají nic nebo skoro nic, aby zjednali nápravu za to, co způsobili. O tom, že by se měli národu omluvit ani nemluvě.

Jeden známý ministr české vlády (není to právník) se nedávno vyjádřil, že spravedlnost ho nezajímá. Spravedlnost, prohlásil, nechávám Pánubohu. Ministr je prý praktikující katolík a tak trochu mě tím překvapil. Otevřel jsem bibli a čtu: "Výzva k spravedlnosti. Milujte spravedlnost, vy soudcové země..."(citováno z knihy Moudrosti).

Nečas a ODS mají zájem o pokračování koaličního projektu

21. 12. 2012 / Luděk Prokop

Dříve než septik, čili žumpa je naplněna po kraj, začíná být nanejvýš žádoucí povolat někoho s fekálním vozem a ponechat žumpu vyprázdnit. Začne-li žumpa přetékat, nadělá to vedle značného zápachu spoustu nepříjemností. A přestože samotným vlastníkům žumpy ten hrozný smrad nevadí, může po čase začít vadit sousedům.

A pokud vlastníci žumpy na opakované stížnosti sousedů nereagují, může vyústit taková situace až do konců vskutku tragických. A to vzdor tomu, že na sousedech se dá dříví štípat. Že jejich příslovečná netečnost dosahuje až chorobných rozměrů. Může být, že chorobná netečnost sousedů vzbudila ve vlastnících žumpy představu, že lze ponechat žumpu přetékat libovolně dlouho. Omluvou pro ně budiž skutečnost, že při ochrnutí jejich čichových ústrojí nesmírným zápachem, nemohli vzít v potaz možnost, že u sousedů s fungujícím čichem může nezměrný smrad potlačit jejich netečnost takovou měrou, že jim totálně rupne v bedně. Pak mohou přijít na pořad ony výše zmíněné tragické konce.

Konečně udělali něco dobrého LIDEM

21. 12. 2012 / Milan Daniel

Dobrovolné to sice nebylo a politologové mají napilno, aby vyšťourali skutečné motivy, které Nečase vedly k tomu, aby Peake podtrhl stoličku, ale výsledek je to náramný.

Důvody odvolání šéfové sektičky, jíž dala lidová tvořivost do vínku kosočtverec, ostatně nejsou zase až tak důležité. Daleko zajímavější bude, co ustaraný pan premiér v druhém kroku podnikne. Ať se totiž po té sněmovně rozhlížím dalekohledem nebo drobnohledem, mnoho ochotníků, kteří by by se byli spolu s ním ochotni znovu sešikovat ke quasislužbě lidem nevidím.

Odvolání Karolíny Peake jako střet mezi Kalouskem a Nečasem?

21. 12. 2012 / Boris Cvek

Já čtu odvolání Karolíny Peake jako střet mezi Kalouskem a Nečasem. Možná tam Kalousek a Peake stoupli na palec nějak i Klausovi, a ten zatlačil. TOP09 premiéra v jeho kroku rozhodně nepodpořila. Objevují se také informace, že si Peake chtěla na ministerstvo přivést lidi z okolí bývalého ministra Bartáka, který měl blízko ke Kalouskovi. Myslím, že všechno nasvědčuje tomu, že Peake chtěla rychle obsadit ministerstvo a zbavit ho Vondrova odkazu.

Kanada zařadila Českou republiku na seznam 27 bezpečných zemí

21. 12. 2012

Kanadský ministr pro imigrační záležitosti Jason Kenney minulý týden zveřejnil seznam zemí, pokládaných kanadskou vládou za bezpečné pro účely jednání se žadateli o status uprchlíka. Na seznamu je kromě České republiky dalších 24 členských zemí EU, Chorvatsko a USA, upozorňuje Vic W. Vitek.

Státu New York chybí 89 miliard dolarů na infrastrukturu

21. 12. 2012

Stát New York a jeho místní úřady čelí nedostatku finančních prostředků na základní infrastrukturu. V příštích dvaceti letech bude chybět 89 miliard dolarů pro vodovodní síť, kanalizaci a dopravní stavby. Schází asi třetina prostředků na nezbytné infrastrukturní investice. Oznámil to včera státní finanční kontrolor Thomas DiNapoli.

Lidé na okraji společnosti ztratili mnoho, ale neztratili srdce...

21. 12. 2012

Bez peněz, bez věcí
a bez zubů,
docela sám
(japonský básník, excentrik, piják a poutník Taneda Santóka žijící v letech 1882 až 1940)

Jsou všude kolem nás, nelze je nepotkat, přišli o práci, domov, rodinu, žijí na ulici, v opuštěných polorozpadlých stavbách, ve stanech, v otřesných nouzových přístřešcích... A je jich stále víc a víc. Přiznám se, že mi jejich osudy nejsou lhostejné a ač mnozí říkají, že si za stav, v němž se ocitli, mohou sami, či si ho dokonce dobrovolně vybrali, není to nic platné. Nepomáhá to. A bolí to, píše Soňa Thomová.

Jidáš byl ufon

21. 12. 2012 / Štěpán Kučera

VII.

Johan se obrátil k Robertovi. "Na co jste přišel, profesore?"

"K analýze dva tisíce let starého, řecky psaného rukopisu potřebuju víc než pět minut," ohradil se Robert.

"Nemáme čas. Řekněte mi, co vidíte. Ještě než se dostanu k panu Brownovi, můžu vyzkoušet amputování končetin na vaší přítelkyni, takže vám radím, abyste byl sdílný."

Sakra, Picek toho ale musí hodně vědět!

21. 12. 2012

V žádném případě není Karolína Peakeová (odmítám, neb jsem Čech jako poleno, nepřechylovat) můj politický šálek kávy. Její schopnost být k potřebám obyčejných lidí, hlavně když jí to udrží u koryta, tzv. splachovací, mi na ní dlouhodobě vadí, píše František Štván.

Trafika -- to je právo na určité zaměstnání

21. 12. 2012

Tak nám středeční Hydepark představil kandidáta pravice na prezidenta, senátora Sobotku, člena grémia ODS. Bylo to velmi zajímavé a poučné pro to, aby si každý udělal o něm svou představu. Zaujal mne mimo jiné i tento jeho názor, píše Miroslav Daněk.

Dotaz: "Co říkáte na výměnu odcházejících poslanců za lukrativní trafiky?"

To mě teši, že ste Ceši

21. 12. 2012 / Pavel Táborský

Tuto památnou větu prý prohlásil císař pán František Josef I., jinak zvaný také starej Procházka, aby se tak nějak lidsky vlichotil svým poddaným. Hospodští povaleči, nemakačenkové, chudina, včetně drobných řemeslníků a dělníků, cyničtí vzdělanci, údajně "hloupí" venkované, zkrátka luza si už tenkrát dělala šprťouchlata ze všech hlav pomazaných. Snad v duchu tradic husitů, pro něž ani preláti v ornátech nebyli dostatečnými autoritami.

Když je ve vládě překalkulováno

21. 12. 2012 / Jiří Baťa

Pokud se někdo diví odvolání K. Peake z funkce ministryně obrany, zřejmě vůbec nechápe politickou technologii moci. Objasním, ale začít musím v době, kdy byly schvalovány církevní restituce a daňový balíček. Tedy v okamžiku, kdy došlo k oné nezapomenutelné rošádě, kdy tři rebelové, aby za "jistých" okolností udrželi vládu u koryta, se vzdali poslaneckého mandátu a na místo nich nastoupili další z  pomyslného žebříčku výsledků posledních parlamentních voleb. Jak víme, mezi nimi se rekrutoval i pan Pekárek, člen ODS, bohužel v tu dobu nepravomocně odsouzený na šest let za přijetí úplatku a zneužití pravomoci. Věděli nebo museli to vědět všichni, kteří o postupu Pekárka rozhodovali. Že nic neudělali, resp. že tomu nezabránili, se zdá být podivné, nicméně to byl předem vypočtený kalkul. Jen co zvedl ruku pro odhlasování zákonů, byl atakován jakoby náhodně s tím, že vzhledem ke skutečnostem, které se k němu váží, by měl opustit řady ODS. Víme také, že kromě toho na něj také naléhali opoziční poslanci, aby se vzdal poslaneckého mandátu. Jediné co učinil bylo, že pozastavil členství v ODS s rozhodnutím nevzdát se poslaneckého křesla. Tento příběh čeřil vodu do doby, než byl pan Pekárek odsouzen, tentokrát pravomocně na pět let, ale příběh nekončí, protože ani tentokrát se pan Pekárek poslaneckého mandátu nehodlá vzdát. Nyní přichází čas na objasnění kalkulu.

Jedna vlaštovička jaro nedělá...

21. 12. 2012 / Jiří Baťa

Tak si to asi představují jihočeští studenti svým odhodláním protestovat proti výkonu funkce radní paní Baborové, jak známo, členkou KSČM. Na stránkách BL bylo na toto téma již mnoho napsáno, vyřčeno názorů, kupodivu většinou pozitivně laděných. Přesto je potřeba se znovu ptát hrdinů tohoto antikomunistického, potažmo nedemokratického tažení, kam až to vlastně chtějí "dotáhnout". Jak nás oblažila masmédia, studenti v čele se svými odhodlanými a "nekompromisními učiteli" prý nehodlají ve svém "oprávněném tažení o očistu krajské vlády od komunistické špíny" ustat a i na příští rok, tedy rok 2013, připravují další akce. Jaké, zatím tají, ale vzhledem k tomu, že mají mj. masivní podporu médií, lze očekávat, že to bude zase něco "velkého", "duchaplného" a hlavně z hlediska politického "záslužného". Tedy z hlediska pravicově a antikomunisticky laděného. K tomu jim nepřímo (ale zcela jistě vědomě) jdou naproti i kandidáti na prezidenta pánové Fischer, Sobotka, Franz, Dlouhý a řada zarytých demagogů jak z politické, tak mediální sféry.

Kde přibudou další lokality pro hlubinné úložiště?

21. 12. 2012

Tisková zpráva ssdružení Calla

Vláda odsouhlasila Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), podle něhož mohou k dnešním sedmi lokalitám, na nichž stát hledá hlubinné úložiště, přibýt další. Mělo by jít o obce poblíž jaderných zařízení, jako jsou elektrárny Dukovany či Temelín. SÚRAO tu předpokládá vyšší porozumění starostů a obyvatel dotčených obcí. To se jí od roku 2003 nedaří získat na většině dosavadních míst. V první polovině roku 2013 bude také rozhodnuto, zda severní část vojenského výcvikového prostoru Boletice v Jihočeském kraji rozšíří vybrané lokality.

Tomáš Cikrt: Pro mě není hrdinou Roman Smetana, hrdinou byl Pavel Wonka

21. 12. 2012

K případu Roman Smetana: Já tu tragikomedii vnímám na obou stranách, paní Langerová jednala podle zákona, a přesto pitomě. Pan Smetana by pro mě byl možná hrdinou, kdyby si za svůj názor skutečně odpracoval těch x hodin, mohl pozvat přátele, aby mu pomohli, udělat z toho happening. Takto ho mám za pozéra, vžil se do role, která mu přerostla přes hlavu. Hned se ho "ujali" lidé, kteří toužili mít svého hrdinu, ale ve vězení s ním nesedí. Za mříže se dostal kvůli nerespektování rozhodnutí soudu, ne proto, že pomaloval plakáty. Může si za to on sám a jeho nové okolí, které ho utvrzuje ve falešném hrdinství, Jeho dopisy mi připadají vyumělkované a mám pocit, že není už dnes strůjcem svého osudu. Doufám, že se pletu, moc bych přál panu Smetanovi, aby byl alespoň sám sebou.

Víte, já si prostě myslím, že Česká republika je svobodný demokratický stát a krajní formy protestu jsou zbytečné a teatrální. Pro mě je hrdinou Pavel Wonka, ne Roman Smetana, píše Tomáš Cikrt a dodává:

- nejsem členem ODS a nikdy jsem nebyl členem žádné strany

- nepatřím ke "smetánce", bydlím na sídlišti v paneláku, a na měsíc vydělám akorát tolik, co zase utratí má rodina, jsem typická drobná OSVČ, přednáším a píši a nemohu si vyskakovat

- přesto žiji šťastný život, k nikomu necítím nenávist a chovám hluboký respekt k odlišným názorům, včetně toho Vašeho.

Zpětná argumentace Tomáše Cikrta

21. 12. 2012 / Jan Čulík

Argumentace Tomáše Cikrta je politováníhodně slepá. Apriorně si určil, že je Česká republika demokratický stát. Protože tomu věří, znamená to, že se v ní nemohou odehrát žádné nespravedlnosti, soudnictví funguje dokonale, protože je ČR demokratický stát, všechno je správné a ten, kdo protestuje, nebo svými činy dokazuje na veřejnosti, že se stát chová nespravedlivě a občana, který pozvedne hlavu, terorizuje, je blázen.

Normální úsudek je ovšem obrácený. Zkoumáme nejprve, zda Česká republika v současnosti skutečně odpovídá ve všech aspektech definici civilizované a demokratické země. Pokud najdeme případy, kdy tomu tak prokazatelně není, musíme svůj úsudek o dokonalosti demokratického režimu v České republice poněkud poopravit, a hlavně, snažit se situaci napravit.

Pan Cikrt jako by nevěděl, že demokracie je proces. Žádná demokracie nikdy není dokonalá. Demokracie funguje POUZE na základě soustředěné kritiky a neutuchajícího úsilí občanů hájit svá práva. Ten, kdo po nastolení demokracie, svatouškovsky usoudí, že teď je všechno dokonalý ideál a můžeme usnout na vavřínech, se brzo probudí v diktatuře.

Souhlasím (částečně) s Tomášem Cikrtem

21. 12. 2012

Tak tohle by mne vážně nikdy nenapadlo, píše Petr Meluzín.

Co? Že budu někdy v něčem souhlasit s Tomášem Cikrtem, jehož tandem s Tomášem Julínkem jsem si v Topolánkově vládě obzvlášť oblíbil. Ale v komentáři k případu Romana Smetany, který sleduji od začátku, musím panu Cikrtovi alespoň v něčem dát zapravdu.

Roman Smetana je ve vězení ne kvůli pomalovaným plakátům ODS, nýbrž proto, že odmítl vykonat uložený trest veřejně prospěšných prací. Pokud se pamatuji, odmítl na začátku procesu označit soudkyni Langerovou za podjatou, čímž paní "Íčkové" umožnil zcela selhat v roli nezávislé soudkyně

Nemá justice prosazovat spravedlnost?

21. 12. 2012 / Jan Čulík

Pan Roman Smetana si možná neuvědomuje následky svých činů, nemá ale justice jednat rozumně a prosazovat spravedlnost?

Pokud vezmeme argumentaci pana Meluzína do důsledků, znamenalo by to, že jakmile začnete z protestu nerespektovat právní procedury, i když jste vlastně nespáchal žádný trestný čin, je správné, že vás nakonec odsoudí třeba i k trestu smrti.

Chceme skutečně, aby v ČR existovala takováto justice? Nevnímáte obrovský rozpor mezi přirozenou spravedlností a tím, co se děje? A lze opravdu argumentovat "Smetana si za to může sám, protože se odmítá přizpůsobit byrokratickým procedurám"? Je důležitější spravedlnost, nebo byrokratické procedury?

V našem konstitučním, právním sporu s vedením Glasgow University loni touto dobou nás varovali vrcholní britští právníci, že soudci budou rozhodovat podle přirozené spravedlnosti. Jestliže tedy se Glasgow University zachová tak, že udělá to, co bude odpovídat logice a přirozené spravedlnosti, i když při tom nedodrží právní procedury, soudce naši žalobu odmítne. Že by totéž nefungovalo v Česku?

Ještě k případu ponižování Romana Smetany ve věznici

20. 12. 2012 / Milan Daniel

Především: každý spravedlivý člověk musí uznat, že Roman Smetana do vězení nepatří. Kauza jeho grafického projevu je srovnatelná s někdejším případem Plastic People of the Universe -- jejich koncerty s uměním mnoho společného neměly, byly ale projevem statečného občanského odporu proti lživému režimu. Vraťme se však k případu ze čtvrtka 13. prosince. Tiskový mluvčí věznice Rapotice mjr. Jan Doležal pro server iHned.cz uvedl: "Za sebe mohu říci, že šlo o generální prohlídku, která probíhá jednou do roka u všech odsouzených, kteří jsou povinni se jí podrobit. Všech 670 vězňů ji podstoupilo, je to běžná praxe a není to nic nestandardního. Pan Smetana se však zasekl, že to nebude podstupovat."

Budování kultu osobnosti v přímém přenosu

20. 12. 2012 / Daniel Veselý

Dalo se to čekat. Pieta stíhala pietu a nechyběly ani infantilní veršovánky bývalé ministryně ZDE. Nicméně svět si spíše připomněl rok od smrti severokorejského tyrana Kim Čong --ila než první výročí skonu Václava Havla, jak píše šéfredaktor BL. Myslím, že je to příznačné a svědčí to i o dvojí zabedněnosti prostoru, kterému se říká Česká republika.

O pokrytectví a lokajských duších dnešních českých "antikomunistů":

Všichni dobří antikomunisté aneb Soudruzi proti soudruhům

20. 12. 2012 / Roman Kanda

Fašizace české společnosti nese prvky nefalšované grotesky. Vždyť to, co se kolem nás děje, je přímo k popukání -- máme-li patřičně zvrácený smysl pro humor s mrazením v zádech. Protože ono to ve skutečnosti moc k smíchu není. Tak jako po roce 1918 vylétla hejna protirakouských bojovníků, po roce 1945 zase množství antifašistických hrdinů, tak máme od roku 1989 plné kavárny i školy plamenných antikomunistů. Jenže je v tom háček: někteří si dobu tzv. reálného socialismu ani nepamatují a jiní se na jejím budování kdysi aktivně podíleli.

Například režisér Filip Renč se vyjádřil, že komunisté jsou vředem na našem těle. Ta nacistická rétorika působí odpudivě a musí varovat každého demokraticky smýšlejícího občana. Opravdu dokonale to sedí od někoho, kdo v roce 1979 hrál mladičkého Julka Fučíka v trapné normalizační slátanině Oty Kovala a kdo si střihl i roli v odpadním seriálu Rodáci a v dalších skvostech normalizační kultury. Přijmeme-li (se sebezapřením) Renčovu odpudivou metaforu -- kdo je tedy vředem: ten, kdo se dnes otevřeně hlásí ke komunismu, anebo ten, kdo bezcharakterně spoluvytvářel Husákův režim jako oddaný člen kulturní fronty? Asi se už začínáte usmívat...

Kdo se dnes zabývá oběťmi zločinů současného režimu?

20. 12. 2012 / Boris Cvek

Myslím, že nejlepší časopis na českém trhu je Nový Prostor. Dnes jsem si koupil jeho "Vánoční speciál", k němuž kupující může ještě přikoupit DVD s "Filmy FAMU". Nejde jenom o to, že koupí NP člověk pomůže bližnímu v nouzi, jde o samotný obsah toho časopisu, který se věnuje zásadním tématům naší společnosti a z úhlu pohledu, který tu palčivě chybí. Když je dnes tak módní vzpomínat na zločiny komunismu a Václava Havla, měli bychom si položit otázku, jak tento étos přenést do současnosti -- kdo se dnes zabývá oběťmi zločinů současného režimu? Kdo je dnes druhý disent a druhý Havel? Řekl bych, že to jsou lidé kolem NP, kteří si všímají těch nejponíženějších: bezdomovců, Romů, lidí s těžkým životním osudem.

Ve vánočním čísle nejvíce oceňuji článek Kristýny Brokešové a Ondřeje Slačálka o ostravském Přednádraží. Dovolte mi citovat některé pasáže:

Kritický bloc-notes

20. 12. 2012 / Josef Brož

Redivivus. Zítra by měl být konec světa. Tenhle úvod možná vypadá poněkud konjunkturálně, že? Ale proč neobnovit něco v předvečer dne, který může být tím dnem posledním? Naposledy jsem se o něj - pod názvem Středeční kritický bloc-notes - pokusil na počátku listopadu loňského roku. Čas oponou trhnul... přestěhoval jsem se zpátky z Brna do Prahy, potkal staré i nové lidi, s některými jsem se rozloučil... navždy.

K protestům jihočeských studentů

Úroveň dnešního školství je v ČR o hodně horší než za komunismu

20. 12. 2012

Často se vedou debaty o tom, je-li současný režim horší než totalita před rokem 1989. Já bych řekl, že je, ale uvědomit si musíme, že oněch 40 let nebylo stejných. Vládě z roku 1968 nesahá ta Nečasova a předtím Topolánkova ani po kotníky. V padesátých letech to bylo pochopitelně mnohem horší, ale myslím si, že naše vláda zde byla jen pro okrasu a že nám ve skutečnosti vládl Kreml, píše Jaroslav Obermajer

Jeden fakt je bohužel naprosto zřejmý, alespoň tomu, kdo znal školství za komunismu a školství dnešní. Současné školství je naprosto neporovnatelně horší.

Prohlášení Spojenectví práce a solidarity (SPaS)

Za nás nemluví!

20. 12. 2012

tisková zpráva

Důrazně protestujeme proti nátlakovým akcím hrstky studentů některých středních škol Jihočeského kraje, kteří se domáhají změny uzavřené koaliční smlouvy v Jihočeském kraji. Neustálé účelové změny jejich argumentů a zostřování požadavků vůči demokraticky zvolené krajské koalici hrubě překračují pravidla demokratické společnosti.

Odsuzujeme rovněž činnost některých sdělovacích prostředků, včetně veřejnoprávní ČT, které svým neobjektivním zpravodajstvím vyvolávají dojem, že hrstka náctiletých vedena několika dospělými a s podporou údajných "četných osobností" mluví za všechny, a tím manipulují veřejným míněním. Jménem koho vlastně ti mladí a média mluví? Naším jménem rozhodně ne!

Z FACEBOOKU:

Tomáš Cikrt Vítu Klusákovi: Zamýšlíte se někdy nad svou odpovědností?

20. 12. 2012

TOMÁŠ CIKRT: Pan Smetana podlehl kouzlu médií, která ho ujišťovala a stále ještě utvrzují v tom, že je hrdina. Nikdo, ani Vy pane Klusáku, v tom vězení nesedíte. Máte pouze svůj příběh, který dál rozehráváte. Například, když zveřejníte údajné dopisy pana Smetany, nebo když dáte lidem číslo na pana Doležala z věznice, co myslíte, že nastane jiného, než že mu Vámi vybuzení lidé začnou nadávat? Kdybyste točil hraný film, měl byste na takovou režii právo, ale je to dokument a Vy tlačíte příběh do svého obrazu, jenže Vaši herci jako je pan Smetana i pan Doležal se po natáčení nesbalí a nepůjdou domů, ale Váš příběh si odskáčou. Zamýšlíte se někdy nad svojí odpovědností?

Komu zvoní hrana? Nám snad ne, to jenom jakési demokracii

20. 12. 2012 / Luděk Prokop

Dnes opět, stejně jako v jednom z předchozích článků uveřejněném pod názvem "Shoda až úděsná", se zamýšlím nad stupňováním napětí ve společnosti a nad cílem, kterého tím má být dosaženo. Vývoj situace u nás mne odradil od zamýšlené pauzy v psaní. Na jedné straně netrpím iluzemi o jeho účinnosti. Na druhé straně stojí něco, co mě již v životě přineslo řadu nesnází, včetně následného pocitu klidu, po odeznění nesnází. Něco, co lze shrnout do jedné věty přinášející pocit smíru a klidu. Do věty, "Alespoň jsi to zkusil".

Církevní restituce

19. 12. 2012 / Přemysl Janýr

Vůbec jsem o nich nechtěl psát. Dokonce ani přemýšlet. Z toho mála, které jsem zaznamenal z médií, jsem usoudil, že je tu dost jiných na to, aby zákon v dané podobě neprošel. Výjimečně jsem přeposlal text Lenky Procházkové na rozdělovník, kam jinak rozesílám odkazy na své vlastní. Přes všechny mé často provokativní teze jsem ještě nikdy neobdržel tak rychle tolik různorodých reakcí. Od To je vedle Mahlera jediný chlap v té zlé parodii na stát přes já si myslím - a to nejsem rozhodně žádný bigotní katolík - že se pí Procházková dočista zbláznila až po naštěstí existuje ještě podzemní církev, do které se asi znovu ve svém životě vrátím, když ta všeobecná nálada k tomu směřuje. Především mne ale následné diskuse s autory donutily se nad tématem zamyslet podrobněji.

Novela přestupkového zákona: Další krok na cestě do středověku

19. 12. 2012 / Karel Dolejší

Poslanci dnes přehlasovali prezidentské veto novely přestupkového zákona. Podle této novely by měli úředníci rozhodovat o tom, ve kterých případech obec zakáže pobyt pachatelům přestupků. Pro vládní návrh, který obhajovala poslankyně Řápková, hlasoval celý poslanecký klub ODS s výjimkou Borise Šťastného, který se zdržel, a také celý klub TOP 09 s výjimkou Vlasty Parkanové, jež se také zdržela hlasování. Návrh, který je v rozporu s článkem 45 Listiny základních práv a svobod, prošel díky hlasům části poslanců VV a nezařazených.

Plíživá bolševizace zprava

19. 12. 2012

"My žáci a učitelé Základní školy v "XYZ " se plně stavíme za jihočeské studenty, kteří plným právem nesouhlasí s tím, že na krajském úřadě bude mít školství na starosti členka KSČM, učitelka Baborová. Její členství v této straně je zneuctěním všeho co jsme dosáhli od listopadu 1989. Nese také svou odpovědnost za zločiny , které byly páchány pod hlavičkou KSČ. Ať odejde ze zastupitelstva kraje a také jako učitelka ať neučí naše děti, nejlépe by bylo, kdyby mohla být izolována třeba v nějakém nápravném zařízení."

Zdá se vám to neskutečné? Něco podobného jistě zažili naši předkové v padesátých letech. A hrozím se okamžiku, kdy takovéto petice budou zahlcovat tzv. veřejnoprávní media. Je vůbec možné ve státě, který si říká "demokratický", aby někdo zpochybňoval demokraticky zvolené zákonodárce. Aby někdo "nakazoval" zastupitelstvu, koho si kdo má vybrat za koaličního partnera a kdo má vykonávat ty které funkce. Nebo snad volby nebyly demokratické? píše Miroslav Daněk.

Kauza Baborová: Problémem jsou zaujatá média a pasivní voliči

19. 12. 2012 / Uwe Ladwig

Proti Baborové demonstrující antidemokratičtí studenti označení za Klausjugend jsou ukázkou toho, že i studenti mohou být hloupí - ale kdo by o tom nevěděl. Větším problémem nejsou ani politici, kteří to podporují, protože o nich se asi ví, co jsou zač. Problémem jsou za to žurnalisté, kteří to použijí jako záminku pro antidemokratické články. A i ti, kdo se k tomu měli možnost vyjádřit, to nedělají.

Podle mne největším problémem jsou ale voliči, kteří nedemonstrují za to, aby osoba, kterou zvolili, mohla pracovat. A problémem je i to, že v údajně demokratické společnosti nedemonstrují i ti, kdo Baborovou nevolili, protože tím ukazují, že jim nejde o to žít v demokratické zemi. A je známo, že ti kdo nedemonstrují za dobré zacházení s jinými, jsou sami příště těmi, s nimiž se špatně zachází...

Jidáš byl ufon

20. 12. 2012 / Štěpán Kučera

IV.

"Rychle! Na balkon!" sykla Ipek.

Její balkon byl od balkonu sousedního bytu oddělený jenom skleněnou přepážkou.

"Přelezeme," rozhodla Ipek. "Dělám to tak, když si zapomenu klíče."

Robert trpěl vedle klaustrofobie i strachem z výšek, šlo o následek pádu do studny v dětství, ale když uslyšel první náraz do domovních dveří a představil si Johanovo mohutné rameno, změněné teď v beranidlo, přelezl přepážku mezi balkony během vteřiny. Ipek ho následovala, a jen co se oba ocitli na druhém balkoně, rozletěly se dveře jejího bytu a do předsíně vtrhl muž v černém kabátě a s pistolí v ruce.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2012

4. 10. 2012

V září 2012 přispělo finančně na Britské listy 180 osob bankovním příkazem celkovou částkou 32 886.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2012 částkou 2044.98 Kč. Příjem z reklamy byl v září 2012 29 915 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2012 částku 117 501.95 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Volit, či nevolit? | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Filmový festival Karlovy Vary 2012 | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egyptská revoluce | Bělorusko | Výtržnosti, rabování a násilnosti v anglických městech, srpen 2011 | Libye | Mediální pasáci | Koutek reklamní tuposti | Zrcadlo české vědy | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák