Když je ve vládě překalkulováno

21. 12. 2012 / Jiří Baťa

Pokud se někdo diví odvolání K. Peake z funkce ministryně obrany, zřejmě vůbec nechápe politickou technologii moci. Objasním, ale začít musím v době, kdy byly schvalovány církevní restituce a daňový balíček. Tedy v okamžiku, kdy došlo k oné nezapomenutelné rošádě, kdy tři rebelové, aby za "jistých" okolností udrželi vládu u koryta, se vzdali poslaneckého mandátu a na místo nich nastoupili další z  pomyslného žebříčku výsledků posledních parlamentních voleb. Jak víme, mezi nimi se rekrutoval i pan Pekárek, člen ODS, bohužel v tu dobu nepravomocně odsouzený na šest let za přijetí úplatku a zneužití pravomoci. Věděli nebo museli to vědět všichni, kteří o postupu Pekárka rozhodovali. Že nic neudělali, resp. že tomu nezabránili, se zdá být podivné, nicméně to byl předem vypočtený kalkul. Jen co zvedl ruku pro odhlasování zákonů, byl atakován jakoby náhodně s tím, že vzhledem ke skutečnostem, které se k němu váží, by měl opustit řady ODS. Víme také, že kromě toho na něj také naléhali opoziční poslanci, aby se vzdal poslaneckého mandátu. Jediné co učinil bylo, že pozastavil členství v ODS s rozhodnutím nevzdát se poslaneckého křesla. Tento příběh čeřil vodu do doby, než byl pan Pekárek odsouzen, tentokrát pravomocně na pět let, ale příběh nekončí, protože ani tentokrát se pan Pekárek poslaneckého mandátu nehodlá vzdát. Nyní přichází čas na objasnění kalkulu.

Vláda, aby přestála hlasování o církevních restitucích, resp. daňovém balíčku, vědoma si nebezpečné pozice křehké většiny a nežádoucí opozici, kterou vytváří pětičlenná skupina "rebelů" z ODS, muselo vedení ODS zapracovat. Pokud by totiž tato skupina trvala na svém a pro oba zákony by nehlasovala, znamenalo by to pád vlády. Toho bohdá nebude, řekli si ti u kormidla a jednali. Výsledkem bylo, že dva z pěti se nechalo"ukecat" (první kalkul), zbývající tři, aby si zachovali formát se (jako že dobrovolně, v zájmu strany ODS) vzdali poslaneckých mandátů (druhý kalkul). Nebyl žádný problém za tyto odstoupivší najít náhradníky z řad dalších v pořadí z posledních parlamentních voleb. Třetí kalkul byl na bíledni, místo náhradníka zaujal zmíněný, nepravomocně odsouzený Pekárek. Jak již zmíněno, o jeho situaci museli být všichni informováni, což ovšem nikomu z ODS nevadilo v připravovaném kalkulu a sice, že Pekárek bude jmenován poslancem, aby se v zápětí jako "provalila" jeho trestnost a tudíž mu bude doporučeno, aby se poslaneckého mandátu vzdal. Jak již bylo zmíněno, to neučinil a ani učinit nehodlá. Proč asi? Kalkulujte se mnou:

Vláda má křehkou většinu a bude nutně potřebovat každý hlas k tomu, aby to, co vláda potřebuje odsouhlasit, bylo odsouhlaseno. Pokud by se pan Pekárek vzdal mandátu, koalice by ztratila jeden, ale za to velmi cenný hlas. Přece nebude riskovat! Proto sice formálně (rozuměj jako že) tlačí na již odsouzeného Pekárka, aby se mandátu vzdal. Senátor P. Sobotka v této souvislosti v Hyde Parku prohlásil, že situace s Pekárkem je neúnosná a on vyvine úsilí, aby mu byl cestou novely zákona co nejdříve odejmut mandát poslance, prý je tomu nakloněna řada poslanců i z řad ODS. Jenže to všechno jsou krycí manévry, ve skutečnosti o vzdání se mandátu nemá zájem ani ODS, ani Pekárek. Zatím na to totiž není žádný paragraf a s tím obě strany kalkulují. Jedné i druhé straně se to (alespoń zatím) zcela jistě vyplatí.

Podobnou situaci lze tušit i u jmenování Karolíny Peake ministryní obrany. I zde se jednalo zřejmě o běžný kalkul, byť jsou s tím spojeny určité "faux pas". Tím mám na mysli ztrapnění všech, kteří se této politické komedie zúčastnili. Aktérů je hned několik, začněme však u toho, který byl nejspíše strůjcem této nepodařené rošády. Tím je premiér Nečas. Koaliční partner pan Gazdík dokonce vyslovil podezření, zda byl pan premiér příčetný, když K. Peake ministryní navrhl, stejně jej však podezírá, zda byl příčetný, když ji nechal odvolat. "V obou případech to být nemohlo", řekl P. Gazdík. Neméně trapně se však zachoval i V. Klaus, který zpochybnil schopnost K. Peake vést resort obrany, přesto ji do funkce ministryně jmenoval. To, že byl "oklamán" je sice možné, ale pokud by konal tak, jak myslel, nemuselo k tomu vůbec dojít. No a všemu tomu nakonec "nasadila korunu" samotná K. Peake, když druhý den po jmenování odvolala tři z nejvýše postavených lidí na obraně. To byl šok pro všechny, nejvíce však pro premiéra. Tento počin byl zřejmě nestravitelný nejen pro opozici, která kritizovala nejen návrh na jmenování, ale i jmenování a o odvolání funkcionářů ani nemluvě, ale nestravitelný byl i pro samotnou koalici.

Hnutí mysli však zapůsobilo poměrně rychle u pana premiéra, který (zda sám o sobě nebo na radu moudrých) se rozhodl o bleskovém odvolání Karolíny Peake z postu ministryně a jeho návrh bez rozpaků a váhání prezident podepsal. Tím byl strmý vzestup paní Peake zastaven, byla ji vrácena funkce vicepremiérky, ovšem co bude mít v pracovní náplni, je otázka. Jak je však známo, v rámci snižování byrokracie, snižování počtu zaměstnanců ve státním aparátu a finanční úspory na výdajové stránce rozpočtu, se jistě nějaká náplň pro paní Peake najde. Za podmínky, že koaliční vztahy zůstanou zachovány, což není zcela jisté. Vedení strany LIDEM se totiž nechalo slyšet, že 10. ledna 2013 odchází její ministři z vlády. Zkušenosti s vyhrůžkami, ultimáty a jinými podmínkami nám však naznačují, že všechno může být jinak. Ať mi nikdo netvrdí, že i v tomto okamžiku nejde zase o nějaký ten koaliční kalkul. Tato vláda totiž opírá svou činnost jen s předem vypočítanými (a jak výsledky ukazují špatnými) kalkuly, ale vládnout, řídit stát, vést republiku k prosperitě, spravedlnosti a opravdové demokracii neumí. Kalkul s Karolínou Peake nevyšel a ohrozil stabilitu vlády. Chtělo by se škodolibě říci: Zase se toho tolik nestalo, ale díky, díky vám všem, kteří jste se na tom podíleli. Nechtěli jste odejít dobrovolně, teď se k tomu sami zřejmě donutíte. Myslím však, že stačí konstatovat: Už je vážně na čase, konec vlády Nečase!

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.12. 2012