Rychlá reakce britské prokuratury na zneužívání Zákona o komunikacích britskými soudy

23. 12. 2012 / Jan Čulík

Těsně před Vánocemi vydal britský generální prokurátor předpisy, upřesňující, jak mají britské soudy od nynějška soudit "urážlivé" výroky zveřejňované na twitteru či na facebooku. V posledních měsících se totiž stávalo, že britská policie zatýkala a vyšetřovala četné uživatele twitteru a facebooku za publikování nevinných, i když možná urážlivých výroků, které byly například interpretovány soudy jako teroristické hrozby.

Uvěřitelné hrozby násilím, kampaně či verbální pronásledování a zprávy na twitteru, které poruší soudní příkazy, budou nadále stíhány. Nicméně, pokud zveřejníte hrozbu, která bude zjevně neuvěřitelná ("Zbiju tě tak, že oba dostaneme Řád Bílého lva"), stíháni nebudete. Stíhány nebudou ani hrozby, které nebudou zaměřeny na konkrétní osobu. Stíhány nebudou urážlivé výroky zveřejněné osobami mladšími 18 let. Pokud bude vaše nadávka kryptická, stíháni také nebudete. Stíháni nebudete ani tehdy, pokud se za vydání urážlivého výroku rychle omluvíte a zprávu na twitteru smažete.

Podobným způsobem mohly a měly rychle reagovat české justiční orgány na příklad Romana Smetany, který je zjevnou nespravedlností, vydáním předpisů upřesňujících interpretaci zákona tak, aby justice nemohla být dlouhodobě formou úředního šimla zneužívána k hrubé nespravedlnosti. Česká justice to měla udělat ve vlastním zájmu, protože nečinnost v případě Romana Smetany (a zjevně i v mnoha dalších, nemedializovaných případech) ji naprosto diskredituje. Málokdo v ČR už dnes českou justici považuje za zdroj přirozené spravedlnosti.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.12. 2012