Přání pokojného a spokojeného prožití příštího roku všem i studentům

25. 12. 2012 / Luděk Prokop

Zažili jsme si toho tolik, že zásluhou sdělovacích prostředků totalitní doby jsme byli postiženi silnou alergií. Alergií na jednostranně okleštěné černobílé informace, vnucované nám horem spodem a všude možně. Během posledních uplynulých 23 let, již tak dost silná alergie, ještě více zesílila. A sice tím více, čím méně jsme po oficiálním zrušení cenzury, očekávali hrubě nekorektní manipulace veřejným míněním, ze strany "demokratických" sdělovacích prostředků.

Na rozdíl od pana Šnircha mne nijak moc nevzrušuje otázka oprávněnosti či neoprávněnosti protestování studentů z Třeboně či odjinud. Nezajímá mne proto ani související legislativa. Může mne mrzet nevidomost zmanipulovaných studentů a mrazit z toho, jak a k čemu jsou vedeni, jak a k čemu jsou ochotni nechat se vést.

Nebýt nadměrného úsilí plánovitě řízených sdělovacích prostředků, nebýt toho, jak moc, jak mnohým z nás v daných souvislostech příslušné redakce prostřednictvím šplhounských redaktorů, připomínají metody a snaživost redaktorů z totalitní doby, nejspíš bych ve věci studentů srdnatě bojujících proti výsledkům voleb, ani neškytl. Nestálo by to za nějakou zvláštní pozornost a nereagoval bych nejspíš vůbec. Nebýt onoho křečovitého úsilí sdělovacích prostředků. A nebýt mé tak silné alergie, získané v době totalitní a tolik umocňované v době současné.

Už-už to směřovalo na utišení studentské záležitosti, zásluhou záležitostí podstatně významnějších a horších. Na postech podstatně vyšších. A tu přijde matematik Šnirch s jeho úvahami o jakési studentské oprávněnosti. S věcí, která nebýt sdělovacích prostředků, mohla by nám být zcela lhostejná.

Studenti nad záležitostmi dějícími se ve vládní koalici, nad záležitostmi podstatnými a mnohem, mnohem závažnějšími, nejsouce nikým manipulováni a podněcováni, nehnou ani brvou. Možná tyto úděsné věci odmítá vnímat i pan Šnirch a proto věnuje úsilí na odvracení pozornosti k záležitostem, ve srovnání s koaličním marasmem, zhola marginálním.

Matematik Šnirch, zmiňuje výčet obětí komunistického režimu, aniž by zmínil výčet obětí režimu kapitalistického. Pravda, porovnání bylo by značně tristní, vzhledem k nesouměřitelné převaze počtu obětí režimu kapitalistického.

Nikoli jako historik, nýbrž jako matematik dokládá své tvrzení o tom, že studenti byli odjakživa citliví na nebezpečí pro společnost a často se pokoušeli rezignující nebo pasivní společnost zvednout. Bohužel, doklad této citlivosti ve formě uvedeného výčtu několika dat, není příliš hodnověrným dokladem. Obzvláště, vezmeme-li v potaz nespočetné akce studentů pod organizacemi různých názvů. Za všechny ostatní a především, lze jmenovat ČSM a SSM.

Přičteme-li k tomu, již zmíněnou, absolutní netečnost studentů k současnému dění, netečnost k nynějšímu marasmu ve vládní koalici, pak slova ohledně jakési citlivosti studentů na nebezpečí pro společnost, notabene citlivosti předurčené studentům odjakživa, dostávají pitoreskní zabarvení.

Co se týče matematikem Šnirchem uvedených studentských demonstrací v období od 21. srpna 1988 do 17. listopadu 1989, dostáváme se od zaslepené hlouposti vrcholového vedení KSČ, přes více či méně tolerované disidentské kruhy, ke spolupráci s částmi Stb. Od předem naplánovaných manipulací ze strany části složek Stb, ve formě příprav a realizace násilných akcí vůči studentům, (včetně předstírání smrti studenta v podání příslušníka Stb Žifčáka, působícího ve studentském hnutí pod jménem Růžička), po organizování masových demonstrací. Předpokládám, že takřka každému musí být jasné, že milionovou demonstraci "Letenská pláň" a mnohatisícové demonstrace mimo Prahu, by disidentské kruhy bez zkušeností s masovými akcemi, se spartakiádami a prvními máji, neměly šanci organizačně zvládnout.

Takže od studentské citlivosti na nebezpečí pro společnost se dostáváme k dlouhodobě připravované cílevědomé demontáži sociálních jistot a potřeb ve státech Evropy. Jak v první řadě ve státech východního bloku, tak následně ve státech bloku západního. K vyšším ziskům a ještě vyšším ziskům, diskrétní elity. V těchto souvislostech lze pak považovat snaživý výlev pana Šnircha o citlivosti studentů na nebezpečí pro společnost, za blábolení nezralého, nezkušeného a především historií nepoznamenaného matematika.

Závěrem přeji čtenářům BL pohodové prožití zbývajících dní svátečních a poklidný příští rok. Rok s předčasnými volbami, jejichž konání nebude vyvoláno společenskými bouřemi. Ale nastane zásluhou prozření, minimální sebereflexe a zásluhou probuzení zbývajících částeček svědomí alespoň u některých koaličních a nezařazených poslanců. Zásluhou probuzení zbývajících částeček svědomí, které alespoň několika z nich v dostatečné míře napoví, že úzkostlivé lpění na prodlužování krátkodobého posezení v poslaneckých židlích, je věc pro celkový spokojený život málo podstatná a důležitá.

Luděk Prokop

25. 12. 2012

Vytisknout