O indolenci českých televizí a o promarněné příležitosti, nebo o zlé vůli?

26. 12. 2012 / Jan Čulík

Poté, co ohromil dánský seriál Forbrydelsen mezinárodní scénu, začaly se západní televize zajímat i o další díla vyrobené dánskou televizí, například o vynikající sérii Borgen, z mocenského prostředí dánského parlamentu, vlády a vrcholové politiky. Jiným vynikajícím desetidílným thrillerem je detektivka The Bridge. (Nemluvě o celosvětově známých thrillerech v seriálu Wallander.)

Česká filmová a televizní tvorba se především v poslední době projevuje pozoruhodnou narativní ochablostí. Základem dobrého filmu je vynikajícím způsobem napsaný scénář. Bez ohromujícího narativu nemá smysl zahájit výrobu filmu. Bohužel, čeští filmaři, abych citoval Milana Kunderu (když hovoří ve hře Jakub a jeho pán o špatných básnících, "mají puzení" "tvořit", a tak jdou do výroby scénáře, které si filmovou realizaci vůbec nezaslouží). Jedním z nejotřesnějších případů narativní rozplizlosti byl například nedávný český film Alois Nebel. Pracně se rotoskopií vyrobil celovečerní "animovaný" film, aniž by bylo před začátkem výroby ze scénáře jasné, co jím chce básník říci.

< Sarah Lund, detektivní vyšetřovatelka v seriálu Forbrydelsen

Dánské televizní thrillery jsou naprostým opakem české narativní rozplizlosti. Jde pokaždné o JEDINÝ příběh, který se rozvíjí na prostoru deseti, nebo i dvaceti hodinových pokračování. Přitom je seriál tak napínavý, že po celou dobu dvaceti hodin sedíte, absolutně ohromeni, na krajíčku židle. Všechny seriály nyní existují na DVD, je v tom ovšem problém. Pokud si seriál Forbrydelsen seženete na DVD, rezervujte si pro jeho zhlédnutí rovnou oněch dvacet hodin. Stane se totiž, že nebudete schopni sledování seriálu přerušit.

Kromě toho, že jsou dánské seriály neuvěřitelně dobře napsané, mají i podstatný sociální a politický význam. Všechny dánské seriály nejsou pouze detektivkou. Kriminální zápletka je vždycky spojena s machinacemi na politické a podnikatelské scéně.

Že by tohle bylo důvodem, proč se české televize uvedení těchto seriálů vyhýbají? Že by z nich lidi poznali, jak probíhá mocenský boj v západních politických a komerčních kruzích a uvědomili si, že korupce vládne všude, nejen v Česku? Narušilo by to onen "obraz dokonalého Západu, k němuž má podle české mediální propagandy od roku 1989 Česká republika štěstí přináležet?"

Zhlédli jsme v Praze o Vánocích desetidílnou třetí sérii seriálu Forbrydelsen, která poté, co ji na podzim odvysílala televize BBC, vyšla před Vánocemi na DVD. Opět je to vynikajícím způsobem napsaný thriller s podstatným politickým a sociálním významem. Končí to všechno špatně.

Hlavní aktéři z oblasti vysoké politiky a vlivných podnikatelských kruhů váhají mezi morálním, slušným chováním na základě integrity, v závěru seriálu se však přikloní na stranu pokrytectví, podvodů a lží.

Každého, kdo má ve státě vlivnou mocenskou pozici, tento mocenský vliv nakonec převálcuje, argumentuje seriál Forbrydelsen III. Moc korumpuje.

Je pozoruhodné, že toto je význam jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních počinů poslední doby. Je deprimující, že to divák přijme jako samozřejmou, defaultní pozici. Ano, tak tomu ve skutečnosti je.

Pro mě osobně je deprimující, že to, na co upozorňuje seriál Forbrydelsen III, že totiž nakonec jedinci neodolají a podrobí se v zájmu uchování či získání moci světu lží, vidím všude kolem sebe, i u svého zaměstnavatele, na Glasgow University. Ano, dánský seriál ukazuje, co je. Lidi nemají odvahu a slušnost.

Rozdíl v chování lidí na Západě a v Česku spočívá jen v míře korupce, princip je však stejný. Kdyby české televize dánské seriály začaly vysílat, čeští diváci by si to uvědomili. Dánské thrillery jsou morálním apelem na veřejnost, který však asi zůstane nevyslyšen. A v České republice zůstane, v důsledku indolence programových šéfů, naprosto neznámý. Mohl by vyvolat zásadní veřejnou diskusi o hodnotách naší společnosti - ale nevyvolá, protože se vysílat zřejmě nebude.

Vytisknout