Bědování, alibismus, nekompetence, zneužívání pravomocí a Roman Smetana

24. 12. 2012

Pane Čulíku, opravdu obdivuji Vaši snahu o medializaci případu Romana Smetany, píše bývalý český policista Jiří Králíček z USA.Vypadá to, že jste vážně slušný člověk. Když jsem si přečetl článek "A kterou spravedlnost má justice prosazovat?", bylo mi Vás trochu líto, a tak jsem si řekl, že po 17 letech si otevřu Trestní řád, protože už jste tam měli hodně novelizací, a nabiji Vám trochu argumentů do zbraně, z jiného soudku. Na Policejní akademii jsem byl v právu nejlepší, takže si docela drze dovoluji tvrdit, že mé právní povědomí, je trochu hlubší než Balaton.

Pan soudce, ano, na 90 % jsem si jistý, že článek psal soudce, anebo soudní úředník, možná advokát, Vás doslova cupuje na kousky. Dovolil jste si totiž nebetyčnou drzost, projevil soucit, občanský názor, smysl pro spravedlnost a ještě k tomu si dovolil kritizovat hlavy pomazané. A to se neodpouští. Kam mířím? Vzpomínám si zcela jasně, že v Trestním řádu, bývalo ustanovení "Upuštění od potrestání". Kupodivu, i přes četné novelizace, je příjemné vidět, že zákonodárce na pojem milosti nezapomněl, anebo naopak příslušné ustanovení přehlédl... :). A tak jsem nahlédl.....a rázem se mi otevřely oči široce dokořán. Už vidím jasně, kam pan soudce míří. Ale pohlédněme na samotné ustanovení.

ODDÍL PRVNÍ

Společná ustanovení o trestech

§ 23

Účel trestu

(1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

(2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.

Upuštění od potrestání

§ 24

"(1) Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě.

(2) Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

§ 25

Upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence

(1) Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení (§ 72), které zároveň ukládá, zajistí působení na pachatele, aby vedl řádný život, a ochranu společnosti, lépe než trest. Tohoto ustanovení se nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchu přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky.

(2) Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze přitom očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, a soud má za to, že zabezpečovací detence (§ 72a), kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest.

§ 26

Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem

(1) Za podmínek uvedených v § 24 odst. 1 může soud podmíněně upustit od potrestání, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele.

(2) Při podmíněném upuštění od potrestání stanoví soud zkušební dobu až na jeden rok a zároveň vysloví nad pachatelem dohled.

(3) Pachateli, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podstatný je & 24 odst.(1).

A tam je ten kámen úrazu.

Nevím, co by na to řekl počítačový programátor, tomu se mění prováděcí předpisy, 3 krať za rok. A k tomu uchopení a výkladu práva: vzpomínám, že kdysi v květnu, tam u vás chytili chlapíka, měl v krabici od vína 7 milionů, a náhodou to byl také poslanec Parlamentu, a ti jak známo, mívají obvykle imunitu (než je imunity kolegové hlasováním zbaví).Takový pán není jen tak někdo. Žádnému soudci nepodléhá, dokud té imunity, není zbaven! To přirozeně vyvolává skutečnou erupci odporu a hnusu v českých luzích a hájích.

Ne každému totiž přijde na rozum, že oddělení moci výkonné od moci zákonodárné má hluboký, a pro demokracii, dokonce existenciální smysl. Při sledování TV Nova se to ale stěží dozvíte. Krásný článek na toto téma, tu v oné době napsal poslanec Kunštek. Přesto pan soudce, jméno si nepamatuji, projevil takovou ohromnou míru odvahy a osvojil si výklad práva takovým svědomitým a přímým způsobem, že pan poslanec zřejmě i k svému velkému překvapení se odebral do míst, kde je o vás po všech stránkách postaráno.

Etuda druhá a prozatím, alespoň jako příklad, i poslední. Při nedávném "monsterprocesu", Bárta a spol., se pan soudce dopustil poměrně odvážných závěrů vzhledem ke stránce důkazní, a nejenom to, nejenže "zapomněl", že Parlament není nějaká "putyka", a i když se tam krade a lže, tak je to pořád jenom Parlament, a on tam jaksi výkonnou moc nemá... nejen to, on dokonce poslanci zakázal (!!!!!), výkon funkce poslance! Já myslím, že tím ve svobodném výkladu práva, dokonce překonal i soudce z případu předchozího.

No a pak, že to nejde. Utrhl snad někdo některému z nich hlavu? Odvolal je z funkce? Ne, nic se nestalo. Takže je vidět, že to přeci jen jde. Nabízí se tu také vysvětlení, že se jedna o prostý fachidiotismus. Ale to snad ne...

Nicméně, nabízí se tu ještě jedna otázka. Jak by se takové jednání, dalo posoudit z pohledu zákona. I zapátral jsem v paměti a Zákoníku trestním. A ejhle.....

Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,

bude potrestána odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem

Hmmm... tak teď vážně nevím, ale matně si také vzpomínám, že k zahájení trestního stíhání není třeba civilního podání. Policie a Státní zastupitelství jsou dokonce ze zákona povinny zahájit příslušné kroky samy, jakmile se o tom dozví. Je evidentní, že se ještě nedozvěděly... anebo nechtěly....že by Zneužití pravomoci úřední osoby z nedbalosti? Těžko říci, sám jsem z toho už jelen, tedy Králíček a ještě k tomu, jelen....ale, krok by to byl hooodně odvážný. S odvahou to ale vypadá v českých luzích a hájích hodně špatně už od dob bitvy na Bílé hoře. Závěrem bych jen dodal, že v hodně věcech má pan soudce pravdu. Je ovšem otázka, zda-li se nejedná o čirý alibismus. Jsem přece soudce a někdo by s tou nápravou už konečně měl začít. Nebylo by špatné začít tím, že se alespoň pro začátek, začnu pod své názory podepisovat. Přeji vám všem veselé Vánoce a hodně zdraví a neutuchající inspiraci. S pozdravem Jiří Králíček, Fort Myers. Roman Svoboda nelitoval svých činů a napravit se nehodlá, jak známo. Škodu ovšem uhradil! V anglosaském právním řadu má soudce tu možnost vždy zvítězit nad úředním šimlem a prosadit spravedlnost takovou, jak ji vidí on sám. Nebudu se tu rozepisovat, že ne všichni tak činí. To nás nemusí zajímat. Pan soudce tu pláče nad tím, že se pořád mění zákony, prováděcí předpisy, neexistuje jednotná judikatura a na záchodě pořád není toaletní papír.

Trestný čin: Zneužití pravomoci úřední osoby - § 329 trestního zákoníku, hlava X. (trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných)

Skutkové podstaty trestných činů

Definice, skutková podstata a sankce:

(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,

bude potrestána odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,

d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,

e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo

f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.12. 2012