Klausjugend

18. 12. 2012 / Jan Burian

Totalitní režimy vždy využívaly zfanatizovanou mládež k pronásledování svých odpůrců. Oddíly Hitlerjugend systematicky šikanovaly bezbranné židy na ulici. Někteří bolševičtí mládežníci pronásledovali "kulaky" a volali po popravách "nepřátel socialismu".

Nyní mladí antikomunisté štvou demokraticky zvolenou jihočeskou radní pro školství, Vítězslavu Baborovou, zvolenou za KSČM.

Je možné přijmout, že si mladí lidé nechají od propagandy a vůdců nabulíkovat, kdo je nepřítel, a s kým je nutné se bratřit na věčné časy.

Nepřijatelná je však zbabělost, když za podpory médií a řady pravicových politiků, uštvou na pokraj psychického kolapsu starší ženu (podle hejtmana Jiřího Zimoly je nyní paní Baborová na neschopence).

Copak si studenti opravdu myslí, že by začala znárodňovat a posílat lidi do Gulagu? Nebo si jen užívají pocit vlastní důležitosti a moci?

Naštěstí stále ještě nežijeme v totalitním režimu. Pokud ale projevy antikomunismu budou sílit, zejména u mladých, můžeme se brzy octnout v totalitě pravicové. Totalitě trhu a financí, totalitě, kde přežívá jen ten nejsilnější. Symbolem této ideologie je Václav Klaus, který je zároveň neoblomným odpůrcem komunismu.

Každý nebezpečný společenský jev vyžaduje přiléhavé označení. Na skupinky agresivních mladých antikomunistů mi proto sedí označení "Klausjugend".

Toto označení se občas objevilo v diskusích na internetu a dokud se týkalo jen ideologických debat, zdálo se mi nadsazené a zjednodušující.

V případě paní Baborové však studenti zpochybňují výsledky demokratických voleb.

Psychická štvanice navíc může mít zhoubnější dopad než fyzický útok. A od štvanice v médiích není daleko k šikaně na ulici.

"Klausjugend" je naštěstí stále označení nadsazené, ale varuje před důsledky ideologického tlaku, který je na mladé vyvíjen. Nakonec chci zdůraznit, že stejně škodlivé je nekritické přijímání ideologie pravicové i levicové.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 18.12. 2012