11. 3. 2010
Toto byla jedna z otázek, kterou se zabýval tento týden pravidelný diskusní pořadu rozhlasu BBC Any Questions, vysílaný z Londýnského muslimského střediska ve Whitechapelu:
11. 3. 2010
Facebook pohrozila, že bude žalovat britský deník Daily Mailo odškodné poté, co ve středu list nepravdivě tvrdil, že čtrnáctileté dívky, které si na Facebooku vytvoří osobní profil, jsou do několika vteřin kontaktovány staršími muži, kteří před nimi "chtějí provádět sexuální akty".
11. 3. 2010 / Štěpán Kotrba
Český statistický úřad prožívá smolný týden. V pondělí byla zveřejněna statistická data o vývoji průmyslové výroby a stavebnictví. Zpráva však byla nezvykle chudá. Neobsahovala totiž data o struktuře - tedy o tom, jak vypadal vývoj v jednotlivých průmyslových odvětvích. Druhý se den se objevilo na webu ČSÚ sdělení, že „z technických důvodů, které zjišťujeme, došlo k chybě při zveřejňování časových řad.“
Bližší pohled na statistiku průmyslové výroby to ukazuje velmi výmluvně - z webu ČSÚ zmizely všechny tzv. rychlé informace o vývoji průmyslu v minulém roce. Totéž ve stavebnictví. Je to náhoda?
11. 3. 2010
Americká vláda v únoru zaznamenala největší měsíční deficit v dějinách USA a překonala i všechny rekordy z minulého roku. Celková suma dosáhla 220,9 miliard dolarů, což je o 14% více než ve stejném měsíci roku 2009. Deficit za 1. čtvrtletí dosáhl 651,6 miliard, neboli o 10,5% více než loni.
11. 3. 2010
Ke kritice Spojených států se přidaly také Británie, Francie, Evropská unie a Arabská liga. Kontroverze ohledně toho, že Izrael schválil výstavbu dalších 1600 izraelských příbytků pro ultraortodoxní židy ve východním Jeruzalémě, zastínila návštěvu amerického viceprezidenta Joea Bidena v Izraeli. Ten rozhodnutí odsoudil a zdůraznil, že to ochromuje důvěru v mírový proces.
11. 3. 2010
Bývalá polská studentka kinematografie Katarzyna Roslaniec (29) studovala zvyklosti a jednání polských dívek v pubertě. Natočila pak zdrcující hraný film Galerianki, Dívky z nákupních center. Film byl uveden do polských kin loni na podzim a vyvolal v Polsku celonárodní debatu o rozkladu morálních hodnot v této konzervativní, katolické zemi 20 let po pádu komunismu.
11. 3. 2010 / Ivo Šebestík
O tom, že jsou v některých odůvodněných případech policií sledována telefonní čísla, směr hovorů, odesílání a přijímání sms, a že jsou některé hovory i odposlouchávány, veřejnost ví nebo aspoň tuší. Všeobecně se má za to, že se tak děje jen kvůli odhalování trestné činnosti, tedy k ochraně práv občanů, jejich životů, zdraví a majetku.
11. 3. 2010 / Tony Judt
Američané by byli rádi, kdyby se mnoho věcí zlepšilo. Podle výzkumů veřejného mínění z posledních několika let by si všichni přáli, aby jejich děti měli lepší životní šance. Chtěli by, aby jejich manželky a dcery měly stejnou pravděpodobnost, že přežijí porod, jako ženy v ostatních rozvinutých zemích. Ocenili by plné zdravotní pojištění za nižší cenu, vyšší pravděpodobnou délku dožití, lepší veřejné služby a nižší míru zločinnosti.
Pokud se mnozí z těchto Američanů dozví, že tyto věci jsou k dispozici v Rakousku, Skandinávii nebo v Nizozemí, ale že cenou za ně jsou vyšší daně a „intervencionistický“ stát, zareagují takto: „Ale to je socialismus! Nechceme, aby stát zasahovat do našich záležitostí. A hlavně si nepřejeme platit vyšší daně.“
11. 3. 2010
KD│ Dějiny moderního lidstva zaznamenaly dvě zásadní změny v nakládání s energií - vynález a rozvoj zemědělství a objev a využití ropy. Tyto dvě energetické přeměny dělí lidské dějiny na tři fáze: lovecko-sběračskou, zemědělskou a průmyslovou. Faber a kolektiv v knize Ecological Economics: Concepts and Methods tyto fáze nazývají "paradigmatickými obrazy světa", protože popisují společnou strukturu společností po celém světě. Nejdůležitější otázka zní: "Jaký bude příští paradigmatický obraz světa?", napsal David Murphy pro The Oil Drum.
11. 3. 2010
Skandály týkající se sexuálního zneužívání obětí katolickými kněžími jsou důkazem, že "ve Vatikánu aktivně působí ďábel", konstatuje hlavní vymítač ďábla u Svaté stolice.
Kněz Gabriele Amorth (85), který je hlavním vymítačem ďábla ve Vatikánu už 25 let a řešil 70 000 případů posedlosti ďáblem, tvrdí, že důsledkem ďáblova vlivu ve Vatikánu jsou tamější mocenské boje, "kardinálové, kteří nevěří v Ježíše, a biskupové, kteří propadli ďáblu".
"Když hovoříme o Satanově kouři ve svatyních, je to všechno pravda - včetně nejnovějších případů násilí a pedofilie."
11. 3. 2010
KD│ Podle úterního vyjádření vysokého ruského úředníka pro agenturu RIA Novosti Rusko a Indie společně vyvinou bojový letoun páté generace. Očekává se, že Moskva a Dillí v nejbližších dnech podepíšou smlouvu o koncepci letounu a technických požadavcích indické strany. Nový letoun bude nejspíše založen na ruském prototypu T-50 (na snímku) vyvíjeném firmou Suchoj, který již absolvoval dva letové testy a předpokládá se, že bude v ruském letectvu zaveden v roce 2015. Letoun kombinuje charakteristiky stroje určeného k vybojování nadvlády ve vzduchu (air superiority fighter) a bitevního letounu.
11. 3. 2010 / Ján Mišovič
Pozornost věnovaná regionální úrovni hrála hlavní roli v prvních novinářských anketách zjišťujících přízeň jednotlivých prezidentských kandidátů USA u voličů. Vedení novin Harrisburg Pennsylvanian a Raleigh Star v roce 1824 pověřilo své redaktory, aby zjistili vztah veřejnosti ke čtyřem navrženým reprezentantům ve státě Delaware a později v Severní Karolíně. James Bryce, slavný britský politolog, ve své známé práci The American Comonnwealth z roku 1905 přímo rozlišoval na regionální úrovni rozdílné charakteristiky veřejného mínění v rámci Spojených států amerických. Např. veřejné mínění na východě USA charakterizoval jako velmi rychle reagující na finanční pohyby a evropské vlivy. Mínění na západě, bylo podle něj, politicky neosvícené, nemělo rádo teorie.
11. 3. 2010 / Jan Kavan
Žijeme ve velmi zvláštní době. Není dnes snadné vyjádřit samostatný názor na jakýkoliv citlivý či kontroverzní problém. Takže pokud chci kritizovat jednu z nejpravicovějších vlád, kterou kdy Izrael měl, tak potřebuji současně ujistit mé posluchače, že nejsem antisemitský popírač holocaustu. Pokud poznamenám, že všichni, včetně Palestinců, mají právo na odpor vůči okupaci své země, tak samozřejmě riskuji, že budu podezírán ze sympatií k teroristům apod. Podobnou nálepku jsem si vysloužil loni, když jsem se účastnil setkání se zástupci všech poslaneckých frakci parlamentu v Gaze včetně poslanců zvolených za Hamás ve volbách z roku 2006, které Evropská unie vyhodnotila jako svobodné a férové.
10. 3. 2010 / Čestmír Hofhanzl
Když František Palacký na pražském Žofínském ostrově v roce 1866 prohlásil, že "zhovadilost všeobecná povstane, byť by komunismus i jen jediné generaci panovati měl ...", bylo to předvídavé tušení. Palacký nemohl vědět, jak mu čas dá za pravdu.
10. 3. 2010
Veřejnost v katastru obcí Frýdlantského výběžku i místní zastupitele už léta vzrušují informace typu: „Mažeme dluh, přijdete o pozemky“ (MfD 4. 6. 2008), ale i imperativnější „Polsku území nedáme“ (MfD 10. 2. 2010) apod. Je to reakce na způsob řešení kdysi dávno uzavřené Smlouvy mezi ČSR a PLR o konečném vytyčení státních hranic. Ta byla podepsána 13. června 1958 ve Varšavě. Neoddělitelnou součástí Smlouvy byla Dohoda David – Rapacki, která stanovila způsob vyrovnání vzniklého rozdílu hranicí oddělených částí pozemků, píše čtenář Čeněk M. Kadlec.
10. 3. 2010
Dobrý den, šel jsem dle upoutávky na film O kapitalismu s láskou, píše Josef Hejnák.
A co se nestalo: přesně 5 minut před začátkem výpadek proudu zrovna a jen v této čtvrti.
Další z řady skvělých náhod provázející uvedení tohoto filmu v ČR.
Pozn. JČ: Film se má promítat ještě v Bio Oko, ulice Františka Křížka 460/15, Praha 7, tel. 608 330 088: pátek 12. března 18:30 a v sobotu 13. března 20:30. Třeba tam k výpadku elektrického proudu nedojde...
POZVÁNKA
9. 3. 2010
ŠOK│
V rámci předmětu Konflikty v mediální komunikaci na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha uslyšíte profesora sociologie a publicistu, komentátora deníku Právo, spolupracovníka Britských listů, autora knih Soumrak sociálního státu, Politika s ručením omezeným, Až na
dno blahobytu a Abeceda prosperity.
Prof. PhDr. Jan Keller, CSc.
|
Jan Keller: Politika s ručením omezeným ZDE
Jan Keller: Moderní politika - dělení pokladu ZDE
Jan Keller: Politika a virtuální ctnosti ZDE
Jan Keller: Politika tolerovaná experty ZDE
Jan Keller: Politika a jiná rizika ZDE
|
Jan Keller: Politika na okraji globalizace ZDE
Jan Keller: Postmoderní politika ZDE
Jan Keller: Politika ve světě sítí ZDE
Jan Keller: Politika v nejisté společnosti ZDE
Jan Keller: Dilemata občanské společnosti ZDE
|
Jan Keller: Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky ZDE Jan Keller: Krize sociálního státu a globalizace ZDE
| |
23. 2. 2010
To, co považuje čtenář Petr Nachtmann za odpuzující na Britských listech, je, jak píše "žebrání o finanční příspěvky".
Jasně. V českém kontextu je nezvyklé, obracet se na veřejnost, aby si financovala vlastní nezávislý časopis. Je to vlastně trapas, požadovat od lidí, aby financovali, co čtou.
Avšak co nám zbývá. Časopis bohužel - už skoro patnáct let - vydáváme, většinou bez rozpočtu. Základní náklady však z něčeho uhradit musíme.
V současnosti nás čekají tyto jednorázové výdaje: účetnictví za rok 2009: 35 000 Kč. Nový redakční laptop: 20 000 Kč, nezbytné programovací úpravy: 20 000 Kč. Celkem: 75 000 Kč.
Naštěstí to není tak horentní částka jako na podzim, kdy bylo nutno obnovit naše servery, které nevyhovovaly intenzivnímu provozu, a čtenáři nám - překvapivě a zavazujícím způsobem - rychle potřebně finanční prostředky poskytli.
Nicméně jsme nyní nuceni se znovu obrátit na čtenáře s - krátkodobým -. apelem, aby mírně zvýšili finanční příspěvky na Britské listy, máme-li být schopni časopis provozovat i nadále - což znamená schopnost platit provozní poplatky..Potřebujeme je minimálně zvýšit aspoň o třetinu, tedy o cca 10-15 000 Kč měsíčně. Kdyby věnovalo pravidelnou stovku měsíčně dalších cca 100 - 150 lidí, pomohlo by to vydatně. Děkujeme.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.
Jan Čulík, šéfredaktor
Seriál o zaměstnanosti a nezaměstnanosti:
10. 3. 2010 / Věra Říhová
Už si nevzpomenu, kdy a jak vlastně začalo šíření všeobecné nenávisti vůči nezaměstnaným. Nezaměstnanost je přirozeným projevem kapitalismu. V devadesátých letech, kdy se po revoluci začalo masově propouštět ze státních a národních podniků, jsme o této přirozenosti četli ve všech denících, slyšeli od všech politiků.
Předchozí části tohoto seriálu jsouZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDEZDEZDE
10. 3. 2010 / Radka Svačinková
Do jaké míry je v turecké společnosti přijatelné, aby moderně smýšlející vzdělaná žena nosila šátek? Je šátek považován za symbol politicko-náboženského boje proti nastavené státní ideologii kemalismu, která prosazuje laicizaci státu (tj. odstranění náboženských symbolů z veřejného a politického života)? Je žena nosící šátek apriori zpátečnická a nesvobodná, jak tvrdí odpůrci používání šátků? A jak se s tímto nastaveným modelem vzdělané moderní ženy nosící šátek vypořádávají?
An English version of this article is in
10. 3. 2010 / Daniel Strož
Nehodlám být tak domýšlivý, abych tvrdil, že to byly hlavně moje články v Britských listech, které dopomohly rozpohybovat současné politické aktivity kolem šikany českých občanů v německém a rakouském příhraničí. Důležité je, že po nevydařeném jednání ministra zahraničí Jana Kohouta, který se dal příliš snadno uspokojit výroky svého německého protějšku Quida Westerwelleho („V žádném případě nepomýšlíme na diskriminaci občanů a občanek tak nádherné země jako je ČR“, anebo šalamounským „Nedochází k narušení litery Schengenské dohody, ale v některých případech může dojít k narušení jejího ducha“), přicházejí další tuzemští politici, aby začali konat svou povinnost. Jsou ve svých postech přece také proto, aby ochraňovali své spoluobčany nejen proti vnitřnímu, ale i vnějšímu bezpráví.
10. 3. 2010 / Miloslav Vlček
Považuji za nutné se ohradit proti článku Terezy Nosálkové v dnešním vydání Lidových novin s názvem "Poslanci se hádají s Vlčkem o Tibet". Takováto hesla o údajných konfliktech mezi mou osobou a kýmkoli ve Sněmovně ohledně vyvěšování vlajek jsou smyšlená, včetně věty, že jsem chtěl na zelené poslance v roce 2008 "poslat těžkou techniku".
Nepřeji si být médii staven do role odpůrce Tibetu či práva na svobodu projevu. Na podobné aktivity navíc nemám ani jako předseda Poslanecké sněmovny žádné mechanismy. Mou snahou je však zachovat vážnost Poslanecké sněmovny jako instituce a její jednotné a konsekventní vystupování navenek.
10. 3. 2010 / Jan Polívka
Nevím, co sleduje veřejnoprávní televize reprízováním citované věty z prvního novoročního projevu exprezidenta Havla. Bohužel, je to jedna z mála objektivních pravd, které je dnes možné z obrazovky slyšet. Naše země opravdu nevzkvétá. Naopak. Ovšem, abych "nebyl jako oni", uznávám, že ulice a náměstí našich měst se proměnila proti těm před dvaceti lety k nepoznání. Na druhou stranu ovšem z center měst zmizeli jejich obyvatelé i to, co bývalo typické dokonce i v dobách minulých -- obchody, ve kterých bylo možno nakupovat základní životní potřeby.
Češství, česká státnost a Masaryk -- jako diskutabilní problémy? (7)
10. 3. 2010 / Miloš Dokulil
STŘEDEČNÍ KRITICKÝ BLOC-NOTES:
10. 3. 2010 / Josef Brož
Trapas. Nemám to slovo rád. Je v něm hodně napětí, a používá se dosti manipulativně. V pubertě tím děvčata většinou s oblibou častují chlapce: "Seš trapnej..." nebo pokud ještě není: "Nebuď trapnej..." . Není od věci tu připomenout, že ho používají pro hodnocení převážně ženy, a mnohdy způsobem značně pubertálním. Patří to k tomuto nevyrovnanému období. Za užíváním tohoto slova je zveřejněná nedostatečnost a s ní spojená tréma, tedy stav silného emociálního znejistění.
8. 3. 2010 / Daniel Strož
Inspirací k titulku je mi poslední věta v poznámce Jana Čulíka "Britské firmy plyn zlevňují, české zdražují", kde upozorňoval, že zatím co ceny zemního plynu v ČR stoupají, v Británii je tomu naopak. Spotřebitelé tam za plyn nejnověji zaplatí až o sedm procent nižší sazbu. "Jak dlouho si to Češi nechají líbit?", ptá se Čulík závěrem a mne přitom napadlo, že toho je ve skutečnosti mnohonásobně víc, kvůli čemu by si měli občané České republiky tuto otázku pokládat.
An English version of this article is in
9. 3. 2010 / Karel Dolejší
Už celé dekády si každý marxolog vymýšlí vlastního Marxe. Victor Wallis ZDE a ZDE se (i když vůbec ne jako první) rozhodl ukázat, že skutečný Karl Marx byl prý vlastně už před nějakými stopadesáti lety ekologem. Tuto milosrdnou lež je mu však namístě odpustit a všímat si míst, kde analyzuje spíše reálnou situaci nežli vytoužený sen - a kde je tedy skutečně originální.
8. 3. 2010 / Boris Cvek
Nejprve jsem o tom nechtěl psát, ale když jsem si včera přečetl na nádraží v Krnově leták od železničních odborů, že budou stávkovat i za nás ostatní zaměstnance, změnil jsem názor. Proč mi někdo vnucuje svůj postoj k benefitům, a tím spíše železničáři? Co je jim do mne a mi do nich?
Se železničáři mám bohužel zkušenost jako zákazník Českých drah. Jako dlouholetý uživatel a znatel regionálních tratí kolem Olomouce (dojíždím 15 let Krnov-Olomouc, jezdíval jsem každý všední den Olomouc-Kojetín a Olomouc-Uničov), jsem se naučil České dráhy a jejich zaměstnance téměř nenávidět. Běžná zpoždění na trase Krnov-Olomouc byla kolem deseti patnácti minut (díky čemuž jsem celé měsíce nemohl stihnout svůj autobus domů a chodil jsem - cca 5 km - pěšky nebo jezdil za 130 Kč taxíkem), úroveň WC, sedadel atd. byla hrozná a vztah personálu vůči cestujícím ještě horší: absolutní lhostejnost, žádná potřeba něco vysvětlovat.
An English version of this article is in
9. 3. 2010 / Milan Daniel
Podle informace, která se ke mně dostala na sklonku minulého týdne, bylo na základě rozhodnutí zastupujícího ředitele odboru politiky zaměstnanosti MPSV ing. Štefana Duháně zastaveno dosud vcelku bezproblémové prodlužování platných pracovních povolení pro cizince ze třetích zemí. Důvodem je míra nezaměstnanosti, která se v celorepublikovém měřítku pohybuje kolem deseti procent. Rozhodnutí by mohlo mít teoreticky dopad až na 65 tisíc cizinců žijících v České republice.
An English version of this article is in
9. 3. 2010 / Jan Potměšil
K článku pana Čulíka "Ne, není to nepochopitelné, je to protizákonné" bych přidal ještě jednu poznámku -- dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je v § 6 zakotven široce pojatý zákaz diskriminace spotřebitele , včetně diskriminace při poskytování služeb, píše Jan Potměšil.
Dle doktríny poskytovatel služby nesmí mj. odmítnout poskytnutí služby, které je v jeho provozních možnostech .
11. 3. 2010 / Kateřina Švidrnochová
Druhý, a doufejme ne poslední výlev pana Čulíka v reakci na můj článek "Mladí Romové se připravují na vysokou školu, na diskotéku v Praze ale jít nemohli" si zaslouží pokračování. Připomíná mi mexickou telenovelu, ve které se na základě banálních zápletek neustále hrotí děj, vše se točí v nekonečném kruhu, přičemž se divák nedozví nic nového, ale může na chvíli tzv. vypnout a pobavit se nad prázdnotou dialogů. Touto větou však nechci říci, že mexické telenovely sleduji.
11. 3. 2010 / Jan Čulík
Jsou-li takovíto přátelé Romů, děsím se, jací jsou jejich nepřátelé. Samochvála to nenapraví. Pomohla by pokora, omluva a kompetentnost.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
2. 2. 2010
V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.