Benefity by měli dostávat jen ti železničáři, kteří si to zaslouží

8. 3. 2010 / Boris Cvek

Nejprve jsem o tom nechtěl psát, ale když jsem si včera přečetl na nádraží v Krnově leták od železničních odborů, že budou stávkovat i za nás ostatní zaměstnance, změnil jsem názor. Proč mi někdo vnucuje svůj postoj k benefitům, a tím spíše železničáři? Co je jim do mne a mi do nich?

Se železničáři mám bohužel zkušenost jako zákazník Českých drah. Jako dlouholetý uživatel a znatel regionálních tratí kolem Olomouce (dojíždím 15 let Krnov-Olomouc, jezdíval jsem každý všední den Olomouc-Kojetín a Olomouc-Uničov), jsem se naučil České dráhy a jejich zaměstnance téměř nenávidět. Běžná zpoždění na trase Krnov-Olomouc byla kolem deseti patnácti minut (díky čemuž jsem celé měsíce nemohl stihnout svůj autobus domů a chodil jsem - cca 5 km - pěšky nebo jezdil za 130 Kč taxíkem), úroveň WC, sedadel atd. byla hrozná a vztah personálu vůči cestujícím ještě horší: absolutní lhostejnost, žádná potřeba něco vysvětlovat.

An English version of this article is in CLICK HERE

S omlouváním mají průvodčí problém dodnes. Cestovat vlakem bývalo blízko hororu a neurotickému zhroucení osobnosti.

Přesto jsem zjistil několik pozitivních změn: od prázdnin už často stihnu autobus a vlak jel nejednou úplně přesně, průvodčí sdělují informace a starají se.

Jednou se třeba ve Valšově u Bruntálu pokazila lokomotiva a lidé si volali, znalí přístupu Českých drah, domů pro odvoz do Olomouce - a najednou nám průvodčí řekl, že pro nás dráhy vypravily speciální autobus. Úžasné!

Dokonce ti, kdo měli v Olomouci stihnout spoje do Prahy a Brna, je také stihli.

Další novou věcí je zřízení půlvozu první třídy v "rychlících" mezi Krnovem a Olomoucí. Nejprve jsem byl skeptický, zda si to vůbec bude někdo platit. Nakonec ale překvapivě první třídou jezdí poměrně dost lidí.

Předminulý pátek se však drahám v "rychlíku" (při nejlepší vůli nedokážu tyto spoje nazývat rychlíky, i když to oficiálně rychlíky jsou) v 17:07 z Olomouce (do Krnova) situace dost nepovedla.

Seděl jsem ve voze na konci vlaku, jehož polovina byla 2. třídou a polovina 1. třídou. V celém voze byla zima a průvodčí, který jím několikrát procházel, nás ani neupozornil na příčinu, na možnost či nemožnost zlepšení situace, a už vůbec se neomlouval. Lidé seděli jako pěna a báli se zeptat. Postupně si oblékali bundy a kabáty.

Lidé z 1. třídy asi ve 3/4 trati už zimou nevydrželi a odcházeli do sousedního vagónu do druhé třídy, kde snad bylo tepleji. Pochybuji, že někdo měl odvahu byť pomyslet na to, že mu bude vrácen poplatek za 1. třídu, v níž se nedalo sedět (já jezdím ve 2. třídě a zimu jsem si odseděl až do Krnova: jako jeden ze dvou pasažérů jsem si ani neoblékl kabát a otužoval se).

Představa, že zaměstnanci tak mizerně fungujícího kolosu mají vůbec tu drzost pobírat, o stávkování za benefity nemluvě, mzdu mi přijde perfidní a nestoudná. Možná by Českým drahám více prospělo motivovat pracovníky k vyššímu výkonu a plnou mzdu i s benefity dávat jen těm, kteří vskutku kvalitně pracují.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.3. 2010