Energetické změny a příští "paradigmatický obraz světa"

11. 3. 2010

Všechny zásadní změny způsobu využití energie v lidských dějinách sdílely jeden společný rys: Poskytovaly společnosti přístup k většímu množství kvalitnější energie. Analýza společnosti Křováků kmene !Kung z pouště Kalahari, jedné z posledních lovecko-sběračských kultur přežívajících i ve 20. století, odhalila, že celá společenská struktura, včetně migračních vzorců, genderových rolí a pracovních rozvrhů, byla diktována dostupností vody a potravy (energie). Vznik zemědělství vedl k vytlačení většiny lovecko-sběračských populací, protože směroval sluneční energii do plodin poskytujících potravu, což dovolilo vyprodukovat ze stejné plochy mnohem větší množství potravy. Výsledkem byly akumulace potravních zásob, růst populace a rozkvět kolonizace. Potravní přebytky vytvořené zemědělstvím umožnily některým lidem odpoutat svou pozornost od farem, což vedlo k vyššímu vzdělání, obchodní specializaci, rozvoji nástrojů, atd. Ale ani nejproduktivnější starověké farmy se nemohou v produktivitě srovnávat s moderními průmyslovými (ve smyslu celkového výstupu).

Moderní průmyslová éra doopravdy začala v závěru 19. století s objevením ropy, a dnes je definována využitím tří hlavních fosilních paliv: ropy, uhlí a zemního plynu. Nikdy předtím nebyla společnost vystavena energii o tak vysoké kvalitě a v tak velkých množstvích. Například sklizeň tuny pšenice v USA na počátku 19. století vyžadovala třicet hodin práce, ale v 70. letech století 20. už jen necelé dvě hodiny. Pokles pracovní náročnosti byl z největší části způsoben použitím hnojiv a mechanizovaného vybavení, což obojí závisí na fosilních palivech. Využití fosilních paliv ve všech hospodářských odvětvích vedlo k ohromnému růstu produktivity, což představovalo hlavní hnací sílu přechodu od zemědělské k průmyslové společnosti na počátku 20. století. Avšak ekonomické teorie rozvinuté v průběhu industrializace nedokázaly reflektovat hodnotu energie fosilních paliv ve zmíněné ekonomické transformaci, když teoretikové tvrdili: "Svět se může vlastně obejít bez zdrojů".

Historicky vzato, ekonomické teorie hodnoty reflektovaly "paradigmatický obraz světa" v době, kdy vznikal. Například v převážně agrární společnosti Francie počátku 18. století několik akademiků nazývaných fyziokraté tvrdilo, že posledním zdrojem hodnoty je půda, když si povšimli, že kvalitnější půda produkuje více potravy a tudíž přináší zemědělci větší zisk. Na sklonku 19. století se evropská společnost začala industrializovat a zájem ekonomů se přesunul z půdy na práci. Tito ekonomové, nazývaní klasičtí, se zaměřili na práci coby primární zdroj bohatství, když si všimli, že výstup továrny přímo souvisel s produktivitou pracovní síly. Na sklonku 20. století se nová škola neoklasických ekonomů začala zaměřovat především na trh a věřila, že hodnota jakéhokoliv objektu by neměla být měřena ani množstvím zdrojů, ani množstvím práce spotřebovaných při výrobě, ale spíše hodnotou, jakou získal na trhu. Podobně se v neoklasickém paradigmatu blahobyt lidí rovnal množství toho, co mohli na trhu zkonzumovat, a ve výsledku se příjem stal měřítkem lidského blahobytu. Jestliže něčí blahobyt byl přímo úměrný jeho příjmu, pak růst příjmů, neboli ekonomický růst, se stal faktickým cílem neoklasické ekonomie.

Dnes je však svět o dost jiný než svět, který existoval v počátcích industrializace; žije v něm více lidí a státy soupeří o zmenšující se zdrojovou základnu. Neschopnost uvědomit si tuto skutečnost představuje jeden z důvodů, proč méně rozvinuté státy světa dnes bojují s bídou. Většina moderních rozvojových politik střižených pro méně rozvinuté země zdůrazňuje vnitřní industrializaci za účelem růstu taženého exportem, a z mnoha důvodů tyto plány často selhaly. Mnohé z těchto méně rozvinutých zemí dokonce disponují značnými přírodními zdroji, včetně fosilních paliv, ale zůstávají chudé. To, že máte jednoduše přístup k fosilním palivům s vysokou energií, nutně neznamená bohatší život. Pokud chceme analyzovat příčiny ekonomického růstu, je třeba vzít v úvahu další proměnné jako korupce, vzdělání, obchod a investice.

Všeobecné přijetí myšlenky, že ekonomický růst zvýší lidský blahobyt, má zásadní důležitost pro pochopení důvodu, proč státy celého světa pokračují ve znečišťování vzduchu, vody a půdy ve jménu ekonomického růstu. Růst hrubého domácího produktu (HDP) byl a dosud zůstává v centru pozornosti neoklasické ekonomické teorie, a jako takový byl sledován takřka všemi ekonomikami světa coby povinné měřítko lidského blahobytu. Avšak nekonečný růst na základě konečných zdrojů není možný, v určitém okamžiku nabídka fosilní energie poklesne a typ ekonomického růstu, který se objevil na počátku industrializace, už nebude nadále pokračovat.

Zatímco předchozí energetické transformace znamenaly využití nových, rozsáhlejších zdrojů energie, které umožňovaly v mnoha oblastech společnosti exponenciální růst, realita geologických mezí činí z neomezeného růstu, jenž byl definující ekonomickou charakteristikou průmyslové éry, věc minulosti. Je třeba nového ekonomického modelu - takového, který se zaměří na lidský blahobyt nezávisle na velikosti příjmu, a takového, který se z dlouhodobého hlediska zaměří na odolnost (resiliency) společnosti spíše než na růst.

Opuštění stávajícího ekonomického paradigmatu růstu je rozhodující, protože na rozdíl od předchozích energetických transformací bude ta příští patrně zahrnovat redukci množství dostupné energie... Neexistují náhrady za ropu, zemní plyn nebo uhlí v takovém množství, aby umožnily udržet ekonomický status quo i v budoucnosti, a není absolutně žádný důvod očekávat, že technologie přinese zázračné řešení. Nicméně s přiměřeným mixem (značného) snížení spotřeby energie a zavedení úsporných technologií (pasivních solárních, lokální produkce potravin atd.) může společnost přejít k příštímu "paradigmatickému obrazu světa" bez větší katastrofy. Zda to je vzhledem k nynějším finančním záležitostem a vládní struktuře možné, to je jiné téma, jímž se zde zabývat nebudu, kromě konstatování, že zásadní roli při zahájení této energetické transformace bude mít změna přístupu a chování lidí.

Celý článek v angličtině: ZDE