Český stát zastavuje prodlužování pracovních povolení

9. 3. 2010 / Milan Daniel

V okrese Pardubice by se opatření mohlo dotknout až tří tisíc cizinců uvedené kategorie. Ředitel pardubického úřadu práce ing. Petr Klimpl však na dotaz autora upřesnil, že více než polovinu z tohoto počtu tvoří Ukrajinci pracující v družstvech, jichž se opatření nedotkne. Ke zbývající části -- cca čtrnácti stům osobám -- bude úřad podle svého ředitele přistupovat ve správním řízení individuálně. "Jinak se budeme dívat na cizince, kteří u nás žijí s rodinou a jsou tu delší dobu, než na ty, kteří jsou bez závazků a pracují v místních firmách krátce." Od ředitele Klimpla je takový přístup hezký, tragédiím však nezabrání.

Kromě cizinců ze "třetích" zemí, tedy cizinců "druhé kategorie", v zemi pracují desítky tisíc cizinců "první kategorie", tedy z EU -- především Slováků, Poláků, ale i Bulharů, Romunů a dalších. Ty opatření rovněž nepostihne.

V případě cizinců druhé kategorie je však nepochybné, že se praktické uplatnění rozhodnutí MPSV dotkne velkého počtu lidských osudů. Postiženi jím budou zejména pracovníci montoven se zahraničními vlastníky, jejichž angažmá v ČR bylo motivováno jak polohou země v Evropě, tak možností získat levnou pracovní sílu.

Pokud budou tyto firmy nuceny vyrovnat se se situací, kdy přijdou o flexibilní, nenáročnou a zaučenou pracovní sílu s vysokou produktivitou, lze důvodně předpokládat, že přemístí své provozy mimo republiku. Opatření, jež má napomoci snížení nezaměstnanosti českých občanů, tak dosáhne pravého opaku.

Současně lze očekávat, že část takto postižených cizinců využije možnosti změnit účel pobytu ze zaměstnání na podnikání. Pro ilustraci: počet nových "podnikatelů" v roce 2009 vzrostl v důsledku krize v Pardubickém kraji meziročně o 55 a na Pardubicku dokonce o 79 procent. Tito lidé jsou ve velké míře bez práce, v ČR přežívají v pololegalitě, jsou předmětem kontrol nejrůznějších státních orgánů, a také vděčným rezervoárem pracovní síly pro nelegální výrobny, a to nejen marihuany.

Není to jen důsledek krize. Je to i důsledek hospodářské politiky státu z devadesátých let, podpory zahraničních montoven na úkor domácího průmyslu a ve svém důsledku i rozkradení majetkového potenciálu státu.

Stát nyní cizincům vzkazuje, že jsou přebyteční a zabírají pracovní místa tuzemcům. Cizince posílá domů -- loni za úplatu, letos už bez skrupulí.

Situaci země obsazené zahraničním kapitálem to však nezlepší ani za mák. Úřady práce pošlou do montoven většinou lidi s nízkou pracovní morálkou, dále lidi v předdůchodovém věku či matky s malými dětmi. Jejich produktivita práce bude mnohem nižší než u migrantů, kteří si k nám přijeli vydělat peníze, aby mohli doma podpořit své rodiny. A reakce majitelů se dá předpokládat.

Vytisknout