Exekutorské mafie, přiměřenost a trocha rozumu

22. 1. 2011 / Stanislav Křeček

Hysterii, která se rozpoutala na stránkách Britských listů (ale i na mé mailové adrese) 18. 1. 2011, by člověk ve slušné společnosti opravdu pohledal: na dopis občana, který před dvěma lety nezaplatil za dvouměsíční dodávku plynu, a nyní se diví, že je dluh na něm vymáhán, nepravdivě tvrdí, že před touto "popravou" nebyl "varován", z čehož usuzuje, že Česko se změnilo na Čechistát a rejdiště Pizarrových conquistadorů, jsem mu odpověděl, že lidé své dluhy platit musí a problém s jeho dluhem jsou pro posouzení charakteru České republiky poněkud nepřiměřené.

Naopak o přiměřenosti sankce jsem nenapsal ani slovo. Z toho Jan Čulík usoudil na „právní vědomí jednoho poslance“ a další čtenáři na úpadek českého právního řádu, ne nerespektování nálezů evropských soudů a konečně na moji neschopnost pochopit podstatu věci atd. atd.

18. 01. 2011 Jan Čulík: "11 000 Kč za nezaplacený účet 157 Kč je oprávněně vymáhaná částka" ZDE

Nuže není tomu tak! Shora uvedený čtenář především neobdržel žádné rozhodnutí soudu nebo exekutora o tom, že je povinen nepřiměřenou částku platit. Přiložil ke svému dopisu návrh, který Pražská plynárenská zaslala soudu. O návrhu teprve musí soud rozhodnout. I kdyby soud vyhověl platebním rozkazem, může se občan bránit odporem nebo odvoláním. Soud námitky nepřiměřenosti posoudí a čtenářská hysterie opravdu není na místě, i když chápu, že bez znalosti věci se soudí pohodlně, snadno, ale vždy nesprávně... Ale hlavně: vadí mi, když někdo skrze své vlastní problémy posuzuje situaci v českém státě. Ta jistě není ideální, ale Čechistán?

Kritice exekutorské praxe a nápravě současných poměrů jsem se věnoval a věnuji velmi intenzivně a každý, kdo má zájem se o tom, a tedy i o mém právním vědomí, snadno může přesvědčit. Vím o tom více, než mnozí čtenáři tuší: 80% všech exekucí připadá na několik „vybraných“, exekutorů, na vymáhání pohledávky v Plzni si můžete vzít exekutora z Frýdku-Místku a dlužník musí platit i „cestovné“, atd. atd.

Ale trochu rozumu do hrsti: není nesplácení dluhů jedním z problémů vynutitelnosti práva u nás? Neuplyne snad týden, aby se v denním tisku neobjevila senzační zpráva o tom, že exekutoři „zabavili“ majetek někomu, kdo nic nedlužil, jenom s tím dlužník bydlel v jednom bytě. Především nezabavují, ale jen označí s tím, že vlastník se dobře může proti propadnutí věci účinně bránit. Chápu, to je jistě nepříjemné, ale na stranu druhou: copak by mohl reálně být dlužníkovi zabaven nějaký majetek, pokud by stačilo pouhé prohlášení, že věc „není moje, ale patří strýci Karlovi“? Neštvou nás oprávněně bohatí podnikatelé s vilami a v luxusních autech, kteří nemohou platit daně, protože jsou „ve ztrátě“ a majetek, který užívají, patří otci nebo matce nebo bůhví komu? A není to u dlužníků stejné?

Jakpak by se asi líbilo čtenářům, kdyby exekutoři odcházeli z bytů dlužníků a jen krčili rameny: „všechno co tam má, patří někomu jinému...“? To bychom chtěli?

Autor je advokát a poslanec za ČSSD

Poznámka ŠOK: A o zjevné (ne)přiměřenosti sankce opět nic... Je vidět, že autor je advokát více než poslanec levicové strany a kvůli stokoruně pohledávky by ani on neváhal ani minutu činiti právní úkony a dávati následně na výkon rozhodnutí fakturu za tisíce.... Opáčím stejně jako pan poslanec: To bychom chtěli?

Pozn. JČ: Obávám se, že např. v Británii exekutor skutečně nesmí zabavit z domu či bytu majetek, který je prohlášen za majetek někoho jiného. Kromě toho nesmí exekutor v Británii vstoupit do domu či bytu, pokud tam není jeho obyvatelem výslovně pozván. Exekutor nesmí konfiskovat v bytě majetek, který obyvatel bytu používá jako výrobní prostředek ke své obživě, ani majetek, který obyvatel potřebuje ke každodennímu životu. V žádném případě nemůže být exekucí za nezaplacený účet za plyn ohroženo majitelovo vlastnictví domu či bytu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.1. 2011