České školství neuvěřitelně upadá

21. 1. 2011

Již na základní škole vědí, že na střední školu budou přijati i s velmi špatným vysvědčením, a na střední škole si brzy povšimnou, že jen tak je ze školy nevyhodí, protože by tím škola přišla o peníze. Výsledkem je, že se vůbec nesnaží. Zaujmout výkladem je nelze a většinou nemají ani smysl pro humor, takže podávat jim látku nebo výchovu nějakou veselejší formou není možné. Jim spíše vyhovuje pokleslý humor, který produkují soukromé i veřejnoprávní televizní stanice.

Při vyučování nejsou schopni pochopit ani ty nejzákladnější a naprosto logické souvislosti. Proto se raději při vyučování baví (čímž ruší i ty schopnější spolužáky), prohlížejí si různé přiblblé časopisy, v uchu mají sluchátka a poslouchají nevím co. Nevím, možná, že jsem špatný učitel, ale podle mne jsou naprosto nevzdělatelní. Naprosto diametrálně odlišné je chování žáků rekvalifikačních kurzů (učím zde účetnictví) pro nezaměstnané. Přitom studijní podmínky zdaleka nejsou ideální. Úřad práce, který kurzy organizuje, se totiž snaží ušetřit tím, že požaduje, aby délka takovéhoto kurzu byla co nejkratší - 160 hodin za 5 až 6 týdnů (po dobu trvání kurzu totiž nezaměstnaným vyplácí asi o 10 % vyšší podporu v nezaměstnanosti, což se jim nechce). Výsledkem je, že mají denně zhruba 7 hodin účetnictví.Sedm hodin tentýž (ne zrovna nejzajímavější) předmět. Myslím si, že Komenský se musí v hrobě obracet. Výsledek je však kupodivu fascinující. Až na nepatrné výjimky se všichni to účetnictví naučí, a to lépe než studenti denního studia za celé tři roky. Snad to trochu svědčí i o tom, že nebudu úplně nejhorší učitel (i když pedagogické vzdělání nemám). Téměř každý kurz pro mne končí potleskem ve stoje, což je pro mne opravdu příjemné.

Ty žákyně (většinou se jedná o ženy ve věku 30 až 45 let) prostě dávají celých sedm hodin opravdu pozor na to co jim říkám. Je to pro mne jako přechod do jiného světa. Denní studenti dnes v podstatě nemají ani to nejmenší tušení, jak by to v doopravdické škole mělo vypadat. V současnosti učím asi 60 studentů a mohu směle prohlásit, že žádný z nich by před padesáti lety (maturoval jsem v roce 1959) maturitu neudělal. Najdou se sice někteří, jejichž nadání je alespoň průměrné, ale ti by se museli mnohem pečlivěji a intenzivněji učit. Výsledkům zkušebních státních maturit můžete klidně věřit. Je to opravdu tak špatné, že maturitu by neudělala více než třetina studentů.

Biflování k ničemu nevede - to je jedním uchem tam a za dva týdny druhým uchem ven. Látce je třeba rozumět, jinak si to nikdo zapamatovat nemůže. Již Komenský přece říkal (a měl stoprocentní pravdu), že jen konáním se lze něčemu naučit. To co chci umět, musím v prvé řadě pochopit, a v druhé řadě to musím dělat (opakování je matkou moudrosti).

Zakončím to konstatováním, že úroveň středního školství se neuvěřitelně zhoršila. Konec konců, co ale v tomto státě dobře funguje? Snad hazardní hry, korupce, zločinnost, ale pozitivního v podstatě nic.

Vytisknout