Jak Tomáš Chalupa k houslím přišel

21. 1. 2011 / Jiří Baťa

Především nutno poznamenat, že se nejedná o žádného houslového virtuosa, ale kariérního virtuosa, dnešního nového ministra životního prostředí. Ty housle budiž chápány v souvislosti s českým pořekadlem, že "k tomu přišel jak slepý k houslím". K čemu přišel, viz následující.

Tomáš Chalupa se narodil v Praze v r. 1974, jak uvádí na svých webových stránkách. Je absolventem několika vysokých škol, získal titul Mgr. Při svém studiu již od r. 1993 byl převážně zaměstnán jako novinář až do r. 1997, když v témže roce nastoupil jako tiskový mluvčí na Úřadě vlády k jeho, tehdy ještě "maličkosti", V. Klausovi. Zde se pak nebývalým tempem rozvíjí jeho strmá kariérní dráha. Ta souvisí, jak jinak, s politickou angažovaností -- a kde jinde by měl takovou možnost rozletu, než na křídlech "modrých ptáků", tedy ODS.

Již ve svých necelých 30 letech (!) se mu dostává významného ocenění, a sice Pamětní medaile ČSBS za dlouholetou a záslužnou práci pro svaz bojovníků za svobodu. V květnu téhož roku, je mu uděleno Čestné uznání za péči o zachování historické paměti a odbojových tradic a podporu demokratického vývoje naší země! Tomáš Chalupa však, jak patrno, není žádné ořezávátko, ale muž vitální a neskonalých činů, o čemž svědčí fakt, že mu byl v květnu 2005 udělen Záslužný kříž III. stupně od ministra obrany České republiky. Protože je to člověk činu a dobrých skutků, neminulo jej ani další ocenění, a sice v r. 2006 Pamětní odznak bronzový, udělený velitelem Posádkového velitelství Praha plk. Ing. Janem Černíkem. No a aby toho nebylo málo, v roce 2007 na něj rovněž bylo pamatováno, znovu si na něj vzpomněla naše milovaná Armáda ČR, která jej obdařila Zlatou pamětní medailí Generálního štábu Armády ČR za osobní podíl na rozvoji spolupráce s Armádou ČR. Bohužel, náš hrdina poněkud opomněl zmínit, za co že mu byl udělen Záslužný kříž III. stupně a Pamětní odznak bronzový, stejně tak v čem spočívá jeho osobní zásluha na rozvoji spolupráce s Armádou ČR, abychom byli dostatečně v obraze s jeho zmíněnými zásluhami a oceněními a rovněž na lvím podílu v podpoře demokratického vývoje naší země!

Co je však pozoruhodné je skutečnost, že některé jeho ocenění je vztahováno na dlouholetou a záslužnou práci, nebo také na péči o zachování historické paměti a odbojových tradic a podobně. Připouštím, že ocenění takové činnosti lze dosáhnout právě tou zmíněnou časovou podmíněností, tedy za dlouholetou a záslužnou práci. U člověka, který je takto oceněn řekněme u příležitosti významného životního jubilea (50 nebo 60 let), kde tu dlouhodobost lze evidentně prokázat, je takové osobní ocenění či uznání zcela opodstatněné, ale u třicetiletého mladého a ne příliš životem "otrkaného" člověka je takové ocenění nepatřičné, nemístné a význam těchto ocenění je, vůči opravdu opodstatněným příjemcům, silně dehonestován.

Nejsmutnější na tom je skutečnost, že mnohá taková významná ocenění jsou udělována nikoli podle skutečných zásluh, ale v rámci nepsaného kariérního žebříčku politické hierarchie, což jasně u Tomáše Chalupy dokazuje jeho strmý politický vzestup: ve svých 36 letech ministrem! Tento věk není samozřejmě ničím výjimečným, výjimečný je právě jeho předchozí kariérní postup (ve 28 letech starosta Prahy 6). V této souvislosti je pozoruhodný rovněž nárůst příjmů za funkci starosty Prahy 6, když v prvním funkčním roce byl jeho příjem za tuto funkci cca 544 tisíc korun, vzestupným způsobem pak až na neuvěřitelných 945 350 korun v r. 2008, aby na konci své éry starosty (2010) končil na cca 490 tisících korunách (ten mínus si bohatě vynahradil na jiných prebendách). S tím ruku v ruce jdou i jeho účasti v různých dozorčích radách a představenstvech, které podle uvedených přehledů hrubých příjmů byly finančně odměňovány více než štědře (velmi skromně vyjádřeno). To, jak uvádí na svých webstránkách, umožňuje jemu a jeho ženě užívat byt s měsíčním nájmem 47 000 korun, což za období dvou let činí "jen" 1 128 000 korun. To je, pro srovnání, výdaj, který dosáhne v příjmu za 3 roky cca polovina výdělečně činných v ČR.

No nic, přej a bude ti přáno, říká se! Což ovšem nelze aplikovat v případě T. Chalupy, neboť tady nejde ani tak o poctivou, čestnou a prokazatelně záslužnou práci, ale o kariéristické a politické ambice, neadekvátně oceňované jak co do platu, tak co do osobních, veřejně i formálně oceňovaných zásluh, které jsou s ohledem na skutečnosti ve srovnání s opravdu poctivě pracujícími zcela neadekvátní, neřku-li nezasloužené.

Pokud zmíním současnou dusnou atmosféru kolem lékařů (výpovědi-odchody) a jejich požadavků na zvýšení platů, pak bude jistě zajímavé srovnání průměrného platu lékaře s příjmy či výdaji tohoto ambiciózního kariéristy:

  • jen zmíněný nájem 47 000 korun/měsíčně = cca hrubý průměrný plat lékaře (samozřejmě jak kterého a jak kde)
  • ve funkci starosty P-6 včetně všech dalších požitků hrubý příjem T. Chalupy v roce 2009: 907 132 korun ( v ostatních letech to bylo plus-mínus 20 až 30 tisíc korun)
  • odhadem průměrný plat lékaře za rok činí cca 600 000 Kč.

O tom, čí práce je pro společnost užitečnější či prospěšnější, nemá smysl debatovat.

Pokud si promítneme celospolečenský efekt těchto rychlokvašených kariérních politiků na všech úrovních politického a hospodářského života společnosti, z hlediska jejich příjmů snadno zjistíme, proč je naše ekonomika (a nejen ona) tam, kde je. Což jsou fakta všeobecně známá, leč politiky neuznávaná. Proto budou i nadále Kalousek, Drábek, Heger atd. s Nečasem v čele dělat takovou politiku, aby úsporná opatření a jejich dopady byly dostatečné, efektivní a výrazné všude, kde mají napřaženo. Samozřejmě s výjimkou svých řad. Tož asi tolik k výše jmenovanému virtuosovi.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.1. 2011