Tuniská armáda vyšla z lidových nepokojů posílena

21. 1. 2011

Tuniská armáda vyšla z měsíc trvajících protestů, které svrhly exprezidenta Ben Aliho, s vylepšenou reputací a velebená obyvatelstvem poté, co odmítla střílet do protestujících.

Údajný odpor armády vůči příkazům Ben Aliho střílet je také považován za faktor, který ho přinutil v pátek uprchnout do Saúdské Arábie a ukončit tak třiadvacet let trvající autoritářskou vládu v zemi.

"Národní armáda lid a národ nezradila," říká jeden z mnoha těch, kdo jsou teď na armádu pyšní, divadelní kritik Ahmed el-Hadek el-Orf. "A je to vůbec poprvé, co jsem pro armádu použil výrazu 'národní'".

Přechodná vláda jmenovaná v pondělí tvrdí, že během protestů, které začaly v polovině prosince, bylo zabito 78 lidí, když bezpečnostní složky zahájily palbu do demonstrantů rozhněvaných kvůli nezaměstnanosti, korupci a cenám potravin. OSN tvrdí, že má záznamy o zhruba stovce zabitých.

Většina toho padá na hlavu tvrdému jádru bezpečnostních složek loajálních k Ben Alimu, který upřednostňoval rozvoj policie čítající 100 000 mužů před armádou, která má zhruba 35 000.

Bývalý velitel francouzské armády a bývalý velvyslanec v Tunisku admirál Jacques Lanxade jde tak daleko, že vysvětluje Ben Aliho rezignaci poté, co se po mnoho týdnů držel, právě odporem armády vůči jeho rozkazům.

"To armáda opustila Ben Aliho, když narozdíl od režimní policie odmítla střílet do davu," řekl Lanxade deníku Le Parisien.

"Šéf armády, generál Rašíd Ammar, byl odvolán, protože odmítl, aby armáda střílela, a byl to patrně on, kdo poradil Ben Alimu, aby uprchl, když mu řekl 'Jsi vyřízený'", prohlásil Lanxade, který popisuje tuniskou armádu jako "stabilizující a zmírňující prvek".

"Armáda, která se vždycky držela stranou politiky a nepodílela se na řízení země, je dokonale republikánskou armádou," tvrdí Lanxade.

Mohammed Lakdhar Allala, představitel exkomunistické strany Ettajdíd, souhlasí s tím, že "armáda, když vyvinula tlak na Ben Aliho, sehrála pozitivní roli."

Armáda s médii nekomunikuje a nemůže být požádána o vyjádření.

"Kdyby nebylo armády, země by sklouzla k chaosu," říká nezávislý levicový aktivista Salah Túmí.

Jiní hovoří o vřelých vztazích mezi protestujícími a armádou během vrcholícího napětí, kdy vypukly násilné pouliční nepokoje, při nichž vzplála auta a pneumatiky, docházelo k vylupování budov a policie zahájila střelbu slzným plynem a ostrou municí.

"Viděl jsem sbratřování mezi lidem a armádou, která na něj nestřílela," říká Abdal Wahab Málúč, zákonodárce opoziční Demokratické unie unionistů.

Jeden z obyvatelů severního předměstí Tunisu, Ariany, říká: "Ženy připravily pro vojáky, kteří přišli do naší oblasti, velký kuskus, a mládež jim nabídla pivo, ale vojáci řekli, že nemají povoleno pít ve službě."

Barman za pultem jednoho tuniského podniku, který se představil pouze jako Moncef, adresoval armádě svou chválu, které zákazníci přikyvovali.

"Absolvoval jsem povinnou službu před třiceti lety a nelíbilo se mi to," vyjádřil názor, který není ničím neobvyklým, protože roční vojenská služba je velmi nepopulární. "Jedl jsem ze špinavého cínového plechu zkaženou čočku," prohlásil. "Ale kdyby mě dnes požádali, abych se vrátil, neváhal bych si to zopakovat."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.1. 2011