Zastaví exekutorskou mafii až exploze svémoci?

21. 1. 2011 / Aleš Uhlíř

Ve svém článku Exekutor po česku jako katův pohůnek jsem se dotkl problémů, které za uplynulé dva roky, jak patrno z úděsných, na těchto stránkách uveřejněných případů, nabyly obludných rozměrů.

V exekucích nejde již o vlastní podstatu exekučního řízení, kterým je tradičně v moderních právních systémech jen uspokojení pohledávky věřitele. Vše je zákony a soudní praxí nastaveno tak, aby se exekucemi daly neslušně vydělávat peníze. Pochopitelně nikdo nechce, aby vykonavatelé exekucí pracovali zdarma. Musí zde ale být určitá přiměřenost a slušnost, obsažená již v právní úpravě, což v České republice není. Zde je např. legální, když po informaci typu "jedna paní povídala" vtrhne exekutorské komando do cizího bytu, aby se zmocnilo majetku, který dlužníkovi zjevně nepatří. Vůči dlužníkům se namísto přímého, racionálního a rychlého jednání často úmyslně volí rafinované postupy, podrazy a úskoky, aby se na nich a jejich blízkých dalo pořádně vydělat. Způsoby právní obrany vůči postupům exekutorů jsou nastaveny tak, že ten, kdo je jimi postižen, má jen nepatrné šance. O nepřiměřenosti mnohdy pakatelních dlužných částek a toho, co je nakonec exekutorem požadováno, nemá smysl více hovořit. Vše je přitom zcela legální, neboť české zákony takové postupy při vymáhání pohledávek exekutory umožňují. Bylo by naivní myslet si, že čeští zákonodárci se zde řídili nějakými vzory z civilizovaných zemí. Omyl. V českém prostředí se obsah zákonů podřizuje přáním lobbyistických skupin. A lobby či spíše mafie točící se kolem exekucí je silná a svých privilegií, která určité skupině umožnují legálně řádit a pořádat divokou honbu za majetkem a lidi ožebračovat, se jen tak nevzdá.

Děsím se toho, k čemu to časem může vést. Čeká se v České republice na to, až se proti legálním postupům odporujícím zásadám slušnosti a přiměřenosti vzedme vlna svémoci z řad nespravedlivě ruinovaných? To, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by něco podobného hrozilo, by nikoho klidným nechat nemělo. Lidé v zoufalých situacích mohou přikročit k zoufalým činům. Jednou může být třeba pozdě.

Řádění exekutorů v České republice
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.1. 2011