Mýlil se Charles Darwin ?

2. 9. 2010 / Pavel Urban

Karel Dolejší píše:

...Profesor evoluční biologie Stephen Stearns z Yaleské univerzity řekl BBC, že je sice pravda, že třeba ohromné bohatství ptačích druhů vzniklo teprve poté, co ptáci obsadili dosud volný životní prostor - ti tam však pronikli přece právě proto, aby se vyhnuli konkurenci...

Taková logika je samozřejmě naprosto neprůstřelná. Sugeruje například, že suchozemské organismy vznikly především z toho důvodu, aby mohly lépe konkurovat rybám ve světovém oceánu. Jak vlastně došlo k tomu, že konkurence vyprodukovala svou vlastní nepřítomnost, tím už si hlavu lámat nemusíme. Od nynějška můžeme - v rámci pokrokové obrany darwinovské tradice - vysvětlovat rozvoj savců ochromující konkurencí dinosaurů, multikulturalismus rasismem a kulturu přírodou. Jakými konkrétními mechanismy vzniklo to opravdu nové nás přece zajímat nemusí...

(zvýrazněno PU)

Nejprve trochu mimobiologické sémantiky. Úspěšně se vyhnout konkurenci neznamená být lepší. Znamená to, že to již nadále nemusím dokazovat, protože konkurence, které jsem se vyhnul, přestala existovat. Dolejšího implikace je tudíž sama o sobě logický nesmysl.

Průnik organismů do nové, dosud (nebo již) neobsazené niky lze skutečně chápat také jako únik před dosavadní konkurencí. Únik v tom smyslu, že ve staré nice by se unikající organismy nemohly rozvinout do zásadně nových forem; existující přírodní rovnováha by takovéto změny zlikvidovala. Po takovémto průniku naopak vzniká celá řada nových druhů, které jsou na nové podmínky adaptovány lépe, než původní imigranti (nebo imigrant). To ale neznamená likvidaci konkurence. Spíš její zostření, protože rovnovážné vztahy, které ve stabilním biotopu konkurenci omezují zde neexistují a je nutné je teprve vytvořit. Z hlediska biologického druhu a sobeckého genu (o klasickém darwinismu nemluvě) je celkem jedno, jestli spolu konkurují tvorové z různých živočišných říší či kmenů nebo vzdálení bratranci, kteří již spolu nejsou schopni zplodit plodné potomstvo.

Dnes se zdá, že hlavním "zdrojem energie" pro evoluci je změna vnějších (abiotických) podmínek. Evoluce sama pak směřuje k ideálně rovnovážnému stavu (jehož podoba je závislá jak na zmíněných podmínkách, ale i na dosavadním vývoji), v němž jsou všichni dokonale přizpůsobeni existujícím podmínkám (včetně rovnováhy mezi druhy, které se tohoto stavu dožily) a konkurence je omezena na minimum.

Konkurence by tedy skutečně měla být motorem evoluce, byť nikoli jediným. A průnik do nového prostředí impulsem, který tyto motory roztočí naplno. Kdoví, možná tomu tak není. Ale jaký je důvod předpokládat, že průnik do nového životního prostoru vylučuje konkurenci jako motor evoluce ?

Charles Darwin byl první, kdo jasně deklaroval, že člověk nebyl stvořen mimo říši ostatních živočichů, ale že má s nimi společné předky. Za to jej Bůh (nebo ďábel ?) potrestal. Stvořil armádu jeho nadšených stoupenců, kteří věřili, a leckdy dosud věří, že našli univerzální klíč k pochopení světa. A jejich oponenty, kteří to přijali a domnívají se, že nabourání tohoto klíče znamená nabourání teorie samé. Většinou proto, že mají svůj vlastní klíč.

Debaty těchto fanklubů jsou ovšem spíše pokleslou filozofií redukující příčiny a následky do rovnic o jedné neznámé, než skutečnou vědou. Patřím k oné většině zájemců o neodarwinismus, kteří klíčové dílo otce zakladatele nikdy nečetli. S ohledem na ty, kteří ho četli si ale myslím, že tahat jej do podobných debat znamená přinejlepším jeho nepochopení.

Nevím, jestli Karel Dolejší zná nějakého evolučního biologa, kterého nezajímají konkrétní mechanismy, jež daly vzniknout "tomu opravdu novému." Pokud ano, pak to asi nebude evoluční biolog. Ti totiž mají v popisu práce právě tohle.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 2.9. 2010