Iniciativa ProAlt chce zodpovědnou energetickou politiku zahrnující úspory a decentralizovanou výrobu

1. 9. 2010

Michael Kroh ve svém příspěvku polemizuje pouze s tiskovou zprávou, která uvádí a shrnuje stanovisko iniciativy ProAlt k programovému prohlášení vlády v oblasti životního prostředí. I tak jsme ale rádi za reakci, která nám dovoluje naše stanovisko dovysvětlit.

Především kdyby ProAlt cokoliv od kohokoliv přebrala, pečlivě a jasně by to vyznačila. Zveřejněné stanovisko je původní a vlastní, vzniklo v široké a demokratické diskusi.

Ve vládním programu opravdu postrádáme zmínku o udržitelném rozvoji. Je v samotné povaze žánru "programové prohlášení vlády" zdůraznit, na čem dané vládě opravdu záleží a o co se bude snažit. Rozhodně neplatí, že se to všechno stane (viz zrovna protijaderné sliby druhé Topolánkovy vlády) a naopak že vláda nechce nic jiného, co v prohlášení není (očividný případ americké radarové základny v Brdech z téhož období). Snaha o směřování k udržitelnosti, jak je formulovaná v některých dokumentech EU, nám prostě nestačí. Argumentovat jejich obsahem je obecně pochybné. V unijních dokumentech je zahrnuto mnoho různých, více či méně obecných a jasných pojmů a cílů (někdy i protichůdných, ale to nechme protentokrát stranou). Kdybychom z programového prohlášení vypustili všechno, k čemu se hlásí EU, bylo by celé prohlášení prakticky zbytečné. Zbylo by z něj jen několik více či méně obskurních pasáží specificky českých, jako například o zachování tzv. rovné daně z příjmů fyzických osob, o financování plavebních stupňů na Labi nebo o kontroverzní tzv. superzakázce na likvidaci starých ekologických zátěží. Když se prostřednictvím členství v EU hlásí ČR k udržitelnému rozvoji, to automaticky neznamená, že se o takový vývoj vážně a účinně snaží. První kroky nové vlády naopak naznačují, že to bude ještě horší než dosud.

Pozice ProAltu ("Budoucnost energetiky nespočívá v dalším rozvoji jaderné energetiky, nýbrž v důsledné podpoře obnovitelných zdrojů energie.") rozhodně není fundamentalistická ani extrémní. Například podle průzkumu tzv. Eurobarometru (ve všech členských státech EU) z roku 2008 bylo zásadně proti jaderné energetice 17% respondentů. Mírně proti, což zhruba odpovídá pozici ProAltu, bylo 28% respondentů. V obdobném průzkumu v r. 2006 s trojčlennou stupnicí bylo 37% proti, 36% váhalo a 20% respondentů jadernou energetiku podpořilo. Mimochodem, i ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová považuje budoucnost jaderné energetiky v ČR za "otázku s otevřeným koncem" a z dlouhodobého hlediska ji hodnotí spíše kriticky.

Ani hlavní argumenty ProAlt proti jaderné energetice nejsou svou povahou nějak fundamentalistické:

  • hledisko odpovědnosti vůči příštím generacím (nevyřešená koncovka palivového cyklu -- osud vyhořelého jaderného paliva),
  • hledisko ekonomické. Rizika jaderné energetiky jsou tak vysoká resp. mají takovou povahu, že při stejných podmínkách jako mají ostatní průmyslová odvětví resp. jiné obory energetiky by byla jaderná elektrárna zcela nerentabilní kvůli pojistným nákladům. Uměle (zákonnou úpravou) je proto odpovědnost provozovatelů jaderných zařízení za případně způsobené škody snižována. V ČR je to obzvlášť výrazné -- odpovědnost je podle platné úpravy omezena na 8 miliard korun. Přitom samotné zařízení temelínské elektrárny má ČEZ a.s. pojištěné na 35 mld. Kč...
  • hledisko společenské. I s omezenou odpovědností vyžaduje většina budovatelů a provozovatelů jaderných elektráren přenos ekonomických rizik na celou společnost, například státními zárukami za úvěry.

Argumenty uvedené v předchozím odstavci lze těžko označit jako levicové nebo pravicové. Iniciativa ProAlt se ideologicky pohybuje v mantinelech svého základního prohlášení, které klade důraz na sociální a ekologické dopady a souvislosti neoliberálních "reforem". Striktně odmítá pouze krajně pravicové postoje. Je připravena jednat o perspektivách české a evropské energetiky (především o jejich společenských a ekologických souvislostech, rámci) se všemi případnými partnery, spojenci a dalšími subjekty. Neskrývá přitom, že považuje za žádoucí změnit i některé většinové postoje v české společnosti, například podceňování významu energetických úspor (viz tzv. Eurobarometr z r. 2006 o energetice, str. 44).

Jednou z podstatných nevýhod soudobé jaderné energetiky je to, že se jedná o centrální a jen velice obtížně a omezeně regulovatelné zdroje. Praktické široké využívání malých jaderných reaktorů nikde na světě nefunguje, ba ani není plánováno. ProAlt je připravena zvážit (z hlediska společenských souvislostí a udržitelného vývoje) a prodiskutovat takový koncept, pokud bude reálný a někdo ho zpracuje a předloží. Totéž platí pro technologie založené na jaderné fúzi. Naše stanovisko se týká současné podoby jaderných technologií, což možná nebylo z původního textu dost jasné. Nicméně se domníváme, že v oblasti výzkumu je potřeba primárně podpořit slibné směry v oblasti úsporných technologií a obnovitelných zdrojů.

Studie ke koncepci Chytrá energie prokázaly (a v zahraničí i mnohé další), že je možné postupně vyloučit jadernou energetiku a ohromně omezit využívání fosilních paliv a to oboje bez újmy na kvalitě života (nejspíš dokonce naopak, ale to je problematika, která sem přímo nepatří). O možnostech úspor a o využívání jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie máme -i díky nevládním organizacím- dobré informace. Rozhodně jsme v ČR dosud velice vzdáleni plnému a rozumnému využívání jejich potenciálu. Rozumnému, tj. zohledňujícímu i potřebu ochrany zemědělské půdy a krajinného rázu.

O dalším směřování české energetiky by podle ProAltu rozhodně neměly jednoduše rozhodovat expertní studie (jako podle M. Kroha) -- vcelku jakékoliv. Odmítáme technokracii, trváme na politickém rozhodování a odpovědnosti a v podstatě je chceme rehabilitovat. Poněkud paradoxně chce M. Kroh zdůraznit něco ("že ještě dlouho bude výroba energie založena převážně na neobnovitelných zdrojích"), co právě odborné studie z technického hlediska zpochybňují až vyvracejí. Samozřejmě je možné si politickým rozhodnutím takovou fosilní budoucnost zvolit, ale ProAlt to rozhodně nechce.

Jiří Guth, koordinátor ekologické pracovní skupiny ProAlt, a Tereza Stöckelová, mluvčí iniciativy ProAlt

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 1.9. 2010