Studie Bundeswehru varuje před katastrofálními dopady ropného zlomu na západní svět

2. 9. 2010 / Karel Dolejší

Studie, jejíž autenticitu listu Spiegel potvrdily zdroje ve vládních kruzích, má interní charakter a nebyla určena k publikaci. Vyjadřuje názor expertů a nebyla ještě editována ministerstvem obrany a vládními orgány.

Podobné zprávy nedávno unikly na veřejnost i v Británii, kde materiály ministerstva energetiky a klimatických změn ukazují, že je vláda problémem znepokojena mnohem více, než veřejně připouští. Podle Guardianu ministerstvo spolu s Bank of England, ministerstvem obrany a průmyslem připravují krizový plán.

Podle německé zprávy je pravděpodobné, že k ropnému zlomu dojde někdy kolem roku 2010 a bezpečnostní důsledky budou pociťovány ještě 15-30 let.

Politický a ekonomický dopad ropného zlomu na Německo předpokládaný autory studie lze shrnout následovně:

• Ropa přinese moc: Ropa se stane rozhodujícím faktorem v mezinárodních vztazích. Relativní význam producentských zemí v mezinárodním systému již roste a v budoucnu se z nich stanou nové regionální nebo globální mocnosti.
• Vzroste význam exportérů ropy: Importující země budou čelit ostřejší konkurenci o zdroje, což exportérům otvírá okno příležitosti k uplatnění národní politické, ekonomické a ideologické agendy.
• Trh nahradí politika: Krize nabídky zlikviduje liberalizaci globálního trhu s energiemi a většina dodávek bude probíhat na základě dvoustranných mezinárodních kontraktů exportérů s politicky privilegovanými partnery.
• Selhání trhu: Ropa je přímo nebo nepřímo používána při produkci 95% průmyslového zboží. A protože i doprava zboží závisí na ropě, mezinárodní obchod bude čelit obrovskému nárůstu zdanění. Může se objevit nedostatek vitálně důležitého zboží, například potravin. Ve střednědobém horizontu globální ekonomický systém zkolabuje a stejně zkolabují i protržně orientované národní ekonomiky.
• Návrat k plánovanému hospodářství: Ropný zlom může způsobit úplné nebo částečné selhání trhů; alternativním nástrojem může být nahrazení tržních mechanismů vládou nařízenými úspornými programy, centrální alokací důležitého zboží nebo přímým vládním řízením výroby některých důležitých produktů.
• Globální řetězová reakce: Je pravděpodobné, že řada států nedokáže včas a v potřebném rozsahu provést nutné investice a adaptovat se. Pokud v některých částech světa dojde ke zhroucení, Německo tím bude zasaženo, protože coby exportní ekonomika je silně integrováno do mezinárodních vazeb.
• Krize politické legitimity: Studie Bundeswehru formuluje obavu o přežití demokracie. Části obyvatelstva budou vnímat důsledky ropného zlomu jako "obecnou systémovou krizi". To vytvoří prostor pro ideologické a extrémistické alternativy existujících forem vládnutí.

Jestliže scénář budoucího vývoje je drastický, ještě drastičtější jsou politická doporučení autorů studie. Státy závislé na dovozu ropy by měly podřídit své politické priority zajištění dodávek energie - v konkrétním případě Německa to znamená zejména akomodaci s Ruskem a do jisté míry i s islámskými státy. Vztahy s Ruskem by měly mít přednost před vztahy s Polskem a dalšími zeměmi Východní Evropy.

Podrobnosti v němčině: ZDE

Vytisknout