Mýlil se Charles Darwin?

27. 8. 2010 / Karel Dolejší

Nová studie publikovaná v časopise Biology Letters zpochybňuje jeden z hlavních předpokladů klasického darwinismu - předpoklad, že hlavní hnací silou evoluce je vzájemná konkurence druhů a jedinců v boji o život, neboli přírodní výběr. Podle Sahneyho, Bentona a Ferryho ale ostrá konkurence existovala po celá dlouhá období, kdy vlastně nedocházelo k žádným významným změnám - tak například savci konkurovali druhohorním ještěrům po dobu 60 milionů let - a teprve, když tento konkurenční boj v důsledku vyhynutí reptilní megafauny skončil, savci obsadili nový životní prostor a vznikla bohatá diverzita druhů přizpůsobených jednotlivým prostředím. Proto je to právě životní prostor (stanoviště, nika), a nikoliv krutý souboj o zdroje v obsazených životních prostorech s nadměrnou populací, co přináší změny, tvrdí zmínění výzkumníci.

Jak je v tzv. "normální vědě" zvykem, obhájci stávajícího paradigmatu samozřejmě tvrdí, že žádné změny nejsou třeba a vše lze naprosto uspokojivě vysvětlit v rámci existující teorie. Profesor evoluční biologie Stephen Stearns z Yaleské univerzity řekl BBC, že je sice pravda, že třeba ohromné bohatství ptačích druhů vzniklo teprve poté, co ptáci obsadili dosud volný životní prostor - ti tam však pronikli přece právě proto, aby se vyhnuli konkurenci...

Taková logika je samozřejmě naprosto neprůstřelná. Sugeruje například, že suchozemské organismy vznikly především z toho důvodu, aby mohly lépe konkurovat rybám ve světovém oceánu. Jak vlastně došlo k tomu, že konkurence vyprodukovala svou vlastní nepřítomnost, tím už si hlavu lámat nemusíme. Od nynějška můžeme - v rámci pokrokové obrany darwinovské tradice - vysvětlovat rozvoj savců ochromující konkurencí dinosaurů, multikulturalismus rasismem a kulturu přírodou. Jakými konkrétními mechanismy vzniklo to opravdu nové nás přece zajímat nemusí...

Někdo by si, pravda, mohl myslet, že v současné vědě existuje dost prostoru pro to, aby došlo k naprosto bezbolestným úpravám klasckého darwinismu v souladu s novými poznatky, podle nichž existuje jasná korelace mezi otvíráním nových biologických nik a biodiverzitou. Lidé jako Stearns ovšem novou studii v Biology Letters chápou v rámci vlastního paradigmatu konkurence a přitom mimoděk názorně ukazují, jaké převratné novinky jimi preferovaný výkladový princip vlastně přináší...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.8. 2010