Pochybnosti o přirozených příčinách smrti experta Kellyho má i koroner. Po sedmi letech...

16. 8. 2010 / Štěpán Kotrba

A Jan Čulík, i když můj text vydal, protestoval:

Ano, existují mimo Českou republiku nezávislí soudci a eticky pracující novináři. Existují země, kde lidé dosud věří v nezávislost určitých veřejných činitelů. Ne všichni lidé na světě jsou podvodníci a lobbisti. Nemohu psát, že dr. David Kelly "zemřel, protože věděl příliš mnoho". Nemám pro to rozumné důkazy a bez důkazů je to paranoia. Ani nejsem ochoten apriorně, automaticky předpokládat, že soudce, který bude případ Davida Kellyho vyšetřovat, je zkorumpovaný. Jsem ochoten v to uvěřit, až budou o tom případně předloženy důkazy. Jistě není vyloučeno, že třeba Davida Kellyho někdo usmrtil, "protože věděl příliš mnoho" a mluvil o tom s novináři - vždyť také britský tisk pořád ještě píše o jeho "zjevné" nebo "údajné" sebevraždě. Nejsou-li však v této věci k dispozici důkazy, je marné spekulovat...:) Svět není jedno velké konspirační spiknutí... :)

23. 07. 2003 Štěpán Kotrba: Bude vůbec někdy existovat nezávislost? ZDE

Čulíkovi ve shodě s mou predikcí o oficiálním potvrzení oficiální historie dala za pravdu i Huttonova zpráva v roce 2004, která došla k závěru, že Kelly spáchal sebevraždu tím, že si podřezal tepnu v zápěstí... Jak prosté, milý Watsone... Nyní se kauza Kelly vrací. A tím, kdo oficiální verzi nevěří, je skupina britských expertů - soudních lékařů a profesorů medicíny v čele s koronerem Michaelem Powersem. Řekne i jim Jan Čulík to, co tehdy před sedmi lety mně?

13. 8. 2010, iHNed: Vědec napadl Blairův postoj k invazi do Iráku, pak si podřezal žíly. Nebo ne? ZDE

Své studenty public relations dnes učím onu analytickou paranoiu. Tvrdím jim na přednášce, že náhody v politice ani v médiích neexistují. Pokud je něco náhoda, je to možná náhoda. Nebo také ne. Je úkolem analytika zhodnotit fakta a interpretovat je vzhledem k okolnostem. Pokud se sejdou dvě náhody na jednom místě či v jednom čase, je to neuvěřitelná náhoda a důvod k okamžitému poplachu a ostražitosti. Pokud se sejdou takto tři náhody, tak to určitě není náhoda.

V případě "Kelly" se sešlo náhod hned několik. Jednak 6. července 2003 řekl americký diplomat Wilson nahlas, že v Nigeru nenašel nic, co by svědčilo o vývozu štěpného materiálu z této země do Iráku. Napsal to v New York Times pod titulkem "Co jsem v Africe nenašel". Jedna ze lží George Bushe se zhroutila. Další den se Bushův tým pomstil a šéf poradců viceprezidenta Dicka Cheneyho Lewis Libby zajistil, aby Karl Rove z Bílého domu prozradil novinářům Matthewu Cooperovi a Judith Millerové, že Wilsonova manželka Valerie Plameová je agentkou CIA.

O týden později se vedoucí laboratoře přísně tajné laboratoře Porton Down Bio-weapons lab ve Wiltshire David Kelly dopustil fatálního profesionálního pochybení - sloužil vládě v citlivých otázkách biologických zbraní, tudíž věděl příliš mnoho a mluvil o tom s novináři, kteří navíc jeho jméno bezprecedentním způsobem zradili. Fatální selhání. Za druhé jeho indiskrece ohrozila válku, do které Británie investovala příliš mnoho. Hrozba katastrofického selhání. Za třetí by přiznání vládní lži o 45 minutové hrozbě z Iráku ohrozilo jednak vládního mluvčího i premiéra, kteří vědomě lhali všem, aby mohla Británie válčit po boku USA, ale i britskou tajnou službu, která ty bláboly se skřípěním zubů kryla. Možnost nepřijatelného selhání. Tomu všemu stál v cestě jeden člověk. Ve válce se umírá. A tohle byla válka. O víru Britů ve svou vládu, o víru Británie v systém, který vláda reprezentovala a který měli britští vojáci se zbraní v ruce hájit. A za který měli umírat. Kelly stál v cestě i americkým spojencům, pro něž byla válka proti Saddámovi vzhledem k jeho rozhodnutí odmítnout obchod s ropou v dolarech věcí existenční. Tomu všemu stálo v cestě pouze definitivní umlčení jednoho whistleblowera, působící navíc výchovně na všechny ostatní. A tak smrt experta Kellyho přišla vhod příliš mnoha lidem, kterým vadila pravda o hrozbě z Iráku. Dovolím si jeden soukromý postřeh, dotýkající se psychologie. Vědci, zabývající se biologickými zbraněmi, s očima jaké měl David Kelly, se nepodřezávají na lavičce. Existuje řada profesionálních způsobu úmrtí, méně improvizovaných a více "vědeckých"...

Britská vláda spáchala za posledních 50 let až dost podlostí: při spiknutí s Izraelem a Francií napadla Egpyt a obsadila Suezský průplav - ve jménu ekonomicko politických zájmů. Zajistila vyhnání místních obyvatel z Diego Garcia , aby zde mohla stát americká vojenská základna. Spáchala nesmyslný masakr a vedla dlouhou dobu neslavně "špinavou válku" v Severním Irsku. Prodává zbraně a bojové letouny některým ze světově nejvíce represivních vlád. Korumpuje legitimně zvolené politiky v cizích zemích ve jménu rozkladu politických systémů a posílení britské role v těchto regionech. Nestydí se podporovat autokratické a kruté státníky, kteří utlačující a krutě mučí svůj lid - lhostejností, penězi či zbraněmi. Zastaví se taková vláda před čímkoliv? Tvrdím, že ne.

Dle hlasování pro dokument BBC z února 2007 na toto téma vyplývá, že jen 22% britských občanů si v té době nemyslelo, že Kelly spáchal sebevraždu. Ještě loni dle výzkumu pro pořad BBC Conspiracy Files 38,8% lidí věřilo, že Dr Kelly spáchal sebevraždu a 38,5% uvedlo, že neví, jak zemřel

Nechtějte, abych i já uvěřil, že kterákoliv z britských vlád nebyla vždy dokonale připravena zavraždit své vlastní občany , pokud by to okolnosti vyžadovaly. Je toho schopna každá vláda. Ale žádná to nepřizná.

Britský generální prokurátor Dominic Grieve si dnes myslí, že přezkoumání případu je tou nejlepší cestou k rozptýlení pověstí. Neříká to ovšem moc jistě, spíše pod tlakem okolností. Jednou z možností je jít k Vrchnímu soudu požádat o nové vyšetřování, i když konečné rozhodnutí bude ležet na soudu a ministr spravedlnosti Kenneth Clarke zvažuje, zda vůbec dokumenty o případu mají být zveřejněny.

Žádná struktura s výraznou motivací a skupinovým "zájmovým" chováním se nedestabilizuje sama od sebe prostřednictvím "nezávislosti". Vraždy ve státním zájmu není radno vyšetřovat. Pro jistotu. USA si svůj Watergate prožily. Británie ještě ne.

BBC, Alastair Campbell, Saddám Husajn a "45 minutová hrozba" z IrákuTÉMA BL

Vytisknout