Před pěti lety odešel umělec, politik a především přítel Pavel Dostál

16. 8. 2010 / Martin Tesařík

Tak jako mnozí netušili, že se z Pavla stane politik a jeden z nejvýznamnějších ministrů polistopadové éry, nikdo nečekal, že tak brzy opustí své blízké a přátele. Dne 24. července jsme si však připomněli již páté výročí od úmrtí tohoto významného politika a umělce, olomouckého rodáka.

Toto smutné výročí pro mne i ostatní Pavlovi přátele, kteří doposud spoluvytvářejí kulturní obraz Olomouce a přilehlého regionu, však nebylo naplněno melancholií, ale vzpomínkou na společné chvíle a jeho výroky, jejichž nadčasovost jsme si schopni uvědomit až s odstupem času.

Vždy, když si vzpomenu na jím snad poprvé použitý novotvar "kočkopes", uvědomím si, že dnes je svět i společnost plná mnoha protichůdných jevů, jejichž nesourodost brání koncepční práci, a právě takové jevy zmíněné spojení označuje. Je paradox, že člověk, jenž se ve všech oblastech svého působení snažil dát věcem řád -- nejviditelnější to bylo v období jeho působení na ministerstvu kultury -- je tvůrcem "kočkopsa".

Je to snad dáno i jeho minulostí, kdy se před rokem 1989 musel potýkat s mnohdy pro něj nelogickým světem. Položme si však otázku, zda dnes takových "kočkopsů" také nenacházíme bezpočet? Chtěl bych proto vám všem na závěr této krátké vzpomínky na umělce, politika a především přítele Pavla Dostála popřát příjemné letní dny strávené se svými blízkými.

Mějte vždy na paměti, že vaši blízcí jsou tím nejcennějším, co máte a nespěchejte od nich rychleji, než musíte do světa plného práce a mnohdy nepochopitelných rozporů.

Autor je hejtmanem Olomouckého kraje

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.8. 2010