Podivuhodné jsou cesty božího sluhy...

16. 8. 2010 / Miloslav Štěrba

Daniel Herman se stal novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle svých slov chce uklidnit tamní situaci. K tomu mu požehnal i kardinál Vlk. Ten uklidňoval situaci kolem chrámu sv. Víta, takže se můžeme spolehnout na jeho erudici.

An English version of this article is in CLICK HERE

Jako bývalý kněz by mohl Daniel Herman být v pokušení, pokud by neudržel zpovědní tajemství, jenže na novém místě půjde spíše o schopnost tajemství dešifrovat, a k tomu určitě využije zkušeností z dalších profesních pozic (pracoval i u policie).

Úhelným kamenem dneška je pro stávající i budoucí ředitele ve státních službách zajisté otázka bratří Mašínů. Není proto překvapením, že Daniel Herman v této záležitosti nepochybuje, žádné "dubito ergo sum", ale zcela jednoznačně prohlásil, že "každý má právo na sebeobranu....vždyť lidé se zabíjeli i za 2. světové války".

Ještě že Daniel Herman už není sluhou boží. To by sotva mohl hlásat podobná rozhřešení obyčejným vrahům, i když i ty je třeba povzbudit a přivést na správnou cestu víry, neboť v odpouštění je smysl naší zdejší cesty pozemské. Jak je působivé, když bývalý kněz, a ne nějaký předlistopadový bolševik, hlásá, že bojovat proti zločinnému režimu není zločin, a co na tom, že se bojuje o peníze a podřezává svázaný člověk.

Určitě je nový ředitel člověkem na svém místě. Ví, že existují zločinné režimy, a mezi ně zahrnuje samozřejmě Koreu, ale i Afghánistán, Írán, neuvádí Irák, kde vraždy na tyranech jsou potřebné. Jen aby tamní zločinci se jednoho dne dožili rovněž ocenění, že loupili a vraždili v rámci boje za demokracii a čeká je uznání, jaké má nyní v pracovní náplni Daniel Herman, jak nám prozradil, neboli podporovat uznání 3. odboje. A k čemu to uklidňování situace v ÚSTR?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.8. 2010