Demokracie jako ztráta času?

13. 8. 2010 / Jiří Jírovec

Při současném poměru hlasů v Poslanecké sněmovně je jasné, že pravice prosadí jakýkoli zákon kromě změny ústavy. Pravice prý bude s opozicí spolupracovat, ale ministr Drábek již v Otázkách Václava Moravce naznačil, jak to bude vypadat: Opozice může podat svoje připomínky, ale ty nic nezmění, protože koaliční dohoda se nemůže jen tak měnit.

Václav Moravec se bohužel nezeptal, zda nějaká cesta přece jenom neexistuje, zvlášť když je pravděpodobné, že na skutečné testování mnoha bodů nebyl čas a některé možná odporují současným zákonům. K vládnímu programu diskutovala v parlamentu jen opozice. Pravice se neobtěžovala. Proč taky ztrácet čas.

Média považovala za úsměvné, když knížepán usnul při Paroubkově projevu. Takové chování není o nic méně křupanské než třeba používání telefonů při probíhajících projevech.

Při takové úrovni chování politiků lze jen těžko předpokládat, že se jejich voliči budou chovat jinak. Z fóra pod Paroubkovým projevem na Aktuálně.cz jsem vybral část typického příspěvku:

"(Paroubek), který zase jen rozsévá kolem sebe zlobu a nenávist. Nikdy si nepřizná, že je vlastně hlupák, zcela a absolutně nepoužitelný např. v podnikatelské sféře. Položme si otázku - za co je tento člověk placen z našich daní?"

Hříchy, kterých se Paroubek patrně dopustil, nejspíš tyto:

  • upozornil na předvolební trik s Řeckem a na to, že tam převážně vládla pravice;
  • předložil několik údajů o tom, jak rostl dluh ČR; a
  • zmínil se o neslavném osudu návrhu zákona, který měl potlačovat korupci.

Před závorku pak lze vytknout Paroubkovu otázku, kdo že v naší zemi minulé čtyři roky vládl:

"(Vládní představitelé se tváří jakoby po předchozí čtyři roky v této zemi vládl někdo jiný, nežli dvě ze současných tří vládních stran. Pánové Nečas a Vondra hovoří např. o tom, že napříště zabrání nekalým praktikám na ministerstvu obrany, p. Bárta hovoří o rozhazování na ministerstvu dopravy za ministra z ODS Řebíčka. Pan Schwarzenberg mluví -- v souvislosti se situací ve státním rozpočtu -- o latríně, kterou je potřeba uklidit. Opravdu zábavné. Kde jste pánové po 4 roky byli, co jste dělali?"

Z uvedených bodů je nejzajímavější ten týkající se státních financí a odpovědnosti za dluh. Zakrývání skutečného stavu financí není samozřejmě výsadou české vlády. Když vypršel druhý mandát konzervativní vlády v Ontariu, chlubila se táž vyrovnaným rozpočtem. Liberální strana, která volby vyhrála, pak zjistila, že účetní knihy vypadaly jinak a že provincie měla rozpočtový schodek. S miliardami se dá kouzlit s výmluvou, že konečná čísla budou známa, až se uzavře daný fiskální rok.

Předvolební kampaň české pravice obviňovala ČSSD z rozhazovačnosti a schodku, který nemusel být, když přece ekonomika rostla. Jenže kde najít alespoň rámcově pravdivá čísla o hospodaření předcházejících vlád?

Jestliže stovky miliard létají sem a tam, není od věci žádat, aby každá vláda byla povinna uzavřít finanční rok auditem, který by potvrdil, že zpráva o hospodaření je založena na číslech, kterým se dá věřit.

Česká situace je specifická v tom, že se zatím nepodařilo uzavřít ani několik let vzdálenou minulost. Audit ve stylu "padni komu padni" by jistě přispěl ke kultivaci politické scény.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 13.8. 2010