Paroubek mile překvapil

16. 8. 2010 / Boris Cvek

V nedělních Otázkách V. Moravce mne mile překvapil Jiří Paroubek. Ani ne tak klidem svého projevu, což u něj po jeho odchodu z čela ČSSD není neobvyklé, a už vůbec ne chlubivou sebestředností, když mluvil o svých třech připravovaných knihách, protože ta je pro něj typická od první chvíle ve vysoké politice, ba možná ještě dříve.

An English version of this article is in CLICK HERE

Kriticky se také musím vyjádřit k avizovaným "pamětem", které hodlá psát jeho žena podle mého názoru v příliš mladém věku na psaní opravdových pamětí, nemluvě o tom, že Petra Paroubková (na rozdíl od svého muže) jednoznačně nepatří k lidem, kteří by něco opravdu důležitého dokázali, pokud se za velký výkon ovšem nepovažuje její směšná žaloba na časopis Reflex, čímž může být zajímavá leda tak pro bulvární média a jejich čtenáře.

Paroubek na mne v neděli pozitivně zapůsobil především tím, že řekl, že sociální demokracie této republice dala mnoho, např. všeobecné volební právo, vstup do NATO a EU a zákon o registrovaném partnerství.

Je pochopitelné, že k levicovosti takto uchopené ČSSD ještě mnoho schází, nicméně je to značný posun od populismu. Paroubek se také v souvislosti se svým působením na Facebooku několikrát zmínil o ochraně menšin (mezi nimiž zmínil myslím kromě Romů, homosexuálů sympaticky také sociální demokraty, čímž dal najevo, že jsou s Romy a homosexuály socialisté na jedné lodi) a hnědnutí současné české pravice (a s tím hnědnutím po nástupu Romana Jocha mezi premiérovy poradce má jistě pravdu, to bohužel už není přehnaná formulace).

Dále absolutně souhlasím s názorem Jiřího Paroubka z nedělních Otázek, že ČSSD si měla otázku vedení strany vyřešit během léta a že měsíce napětí mezi Sobotkou a Haškem nemohou socialistům vůbec prospět.

V. Moravec zmínil, že se uvnitř sociální demokracie údajně počítá s kandidaturou bývalého ministra vnitra Peciny, který má prý teprve do ČSSD vstoupit, na místo šéfa strany. To Paroubek dobře odmítl jako Pecinovo marné přání, jen se podle mne příliš destruktivně drží Davida Ratha, který by podle něj měl v budoucnu na předsedu strany kandidovat taky. Rath je přitom podle mnohých, i příznivců levice, zosobněním toho nejhoršího a nejkonfliktnějšího z Paroubkovy éry.

Ale abych skončil pozitivně: velice mne zajímají levicové internetové noviny, které chce Paroubek spolu s přáteli založit jako alternativu k běžnému českému tisku, který on nazývá "pravicový".

Podle mého názoru je standardní český tisk spíše hloupý než pravicový a je založen na rutině a psaní pro obživu, na strachu říci něco opravdu nového a sám za sebe. Na internetu se naopak může vytvořit debata, v níž lidé budou psát opravdu nezávisle své názory a nezávisle o nich debatovat a hledat nové podněty, myšlenky, témata. V tom by Paroubkův list svým vstupem mezi Britské listy a Deník Referendum byl něčím opravdu obohacujícím, pokud nebude jen služebným nástrojem sociální demokracie či ještě hůře jen jednoho stranického křídla uvnitř ní. Byť jsem Paroubkův dlouhodobý kritik a odpůrce, mohu po nedělních Otázkách upřímně říci: hodně zdaru a štěstí, pane Paroubku!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.8. 2010