Po volbách, aneb nevím, čemu se stále divíme...

11. 6. 2010 / Jaromír Habr

Dále samozřejmě užiju média a z odolného a tím velmi nepříjemného opozičního lídra udělám odpudivého papaláše. Dokonale přitom zametu stopy po tom, že jsem to byl právě já, kdo z politiky udělal žumpu a že onen opoziční "buldozer" víceméně jen oponoval mnou vnucenému stylu, čímž logicky rovněž musel sám zasmrádnout. Všechna jeho faktická pochybení přitom nezapomenu patřičně nafouknout, když už držím hlásnou troubu, že.

Zůstává několik otázek:

Budeme nadále nechápavě zírat na počínání mladých, za jejichž vědomostní potenciál právě my coby starší a zkušenější neseme odpovědnost; a budeme je kritizovat, místo abychom se jim omluvili za vlastní selhání, přesněji za selhání naší generace, a hledali k nim cestu?

Zůstaneme i nadále pokryteckými hlupáky, kteří se, výhradně však u jiných, dovolávají vyšší míry etiky a odpovědnosti za náš společný budoucí osud, nebo si konečně začneme zametat především před vlastním prahem a mimo jiné se konečně chopíme své vlastní individuální lidské/občanské kontrolní spoluúčasti na systému v míře alespoň minimální?

Zůstaneme i nadále těmi, kteří, byť v míře s mocnými nesrovnatelné, preferují osobní selektivní výhody a různou měrou přitom neváhají ohýbat záda stejně jako charakter a jsou potěšeni, že se jim ještě stále daří lépe než těm úplně dole?

Staneme se oběťmi principu "Čím hůř, tím víc musím snášet domů, abych zabezpečil své"? Neuvědomujeme si snad, že součástí tohoto principu je progresivní kladná zpětná vazba, tedy že čím bude hůř, tím větší bude všeobecný úpadek a tím větší bude snaha myslet pouze na sebe? A kam tohle povede???

Budeme nadále skutečnost maskovat nejrůznějšími bublinami či v ně věřit a doufat, že za nás to vyřeší někdo jiný? Že nějakým zázrakem důsledkům onoho pošetilého a ničím neuspokojitelného počínání nakonec unikneme?

Opravdu rezignujeme na svoji odpovědnost a necháme hrstku nenasytů/deprivantů dovést zemi i Zemi ke kolapsu? Že něco takového není možné? Myslíte jako že není možné, aby takřka přes noc zkrachovala řada slovutných a nejen amerických bank???

Pak tedy upřímnou soustrast s Křováky, kteří budou obětí naší "moudré moudrosti", byť jako snad jediní zcela nevinně...

Vytisknout