Rusko vidí svět jinak...

9. 5. 2010 / Ladislav Žák

Strávil jsem v Rusku v dubnu 14 dnů, z toho pár nedobrovolně, když se mi do cesty domů postavil sopečný mrak. Přemýšlel jsem bezmála tři týdny, jak své dojmy zachytit, ale odhodlal jsem se až v souvislosti s oslavami Dne vítězství. To, co jsem si s odstupem času uvědomil ze svého pobytu nejvíce, je ohromný rozdíl v tom, jak my a Rusové vnímáme a interpretujeme náš svět.

Když jsem se vrátil z Ruska domů, měl jsem pocit, že jsem v úplně jiném světě.

Můj pobyt v Rusku provázely významné události, které byly široce mediálně reflektovány. Připomenu jenom událostí pár z těch, které se udály po dobu mého pobytu v Rusku. Byly to, mimo jiné, setkání Putin - Tusk v Katyni, převrat v Kyrgyzstánu, podpis jaderné smlouvy v Praze, washingtonský jaderný summit, havárie u Smolensku, summit BRIC v Brazílii, zemětřesení v Číně, výbuch islandské sopky a kolaps letecké dopravy, pohřeb polského prezidenta a příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o plynu a Sevastopolu.

Začnu tím, že jsem viděl záznam z jednání mezi ruským prezidentem Medveděvem a španělským premiérem Zapaterem, ve kterém předseda vlády země, která předsedá EU, označil Rusko za nejdůležitějšího bezpečnostního partnera EU. Myslím, že to bylo setkání na jaderném summitu ve Washingtonu. Ruský prezident byl evidentně potěšen a zvedal palec na znamení ocenění takového prohlášení. Zdá se tedy, že jsme členy jakéhosi uskupení, které ústy svých představitelů vnímá Rusko trochu jinak než my. V Čechách se v podstatě žádná bezpečnostní analýza neobejde bez toho, že by povinně neupozornila na východního medvěda cenícího zuby nebo jinou podobu rudého nebezpečí. O skutečném postoji EU k Rusku není u nás ani vidu ani slechu, a pokud ano, tak my v něm vystupujeme jako bdělí ochránci východního hvozdu...

Budu pokračovat tím, že na summitu BRIC se Brazílie, Rusko, Indie a Čína mimo jiné dohodly na tom, že budou pro vzájemný obchod a další hospodářskou spolupráci používat zúčtování v národních měnách. Asi se jim to zdá lepší nebo jistější než dolar nebo euro a nikdo nám nedává odpověď na otázku proč . Rovněž o této spolupráci se u nás moc nehovoří, protože to nezapadá do černobílého vidění světa, kterým trpí většina našich politiků, politických komentátorů i novinářů. Stejně tak se nehovoří o Šanghajské organizaci spolupráce (čest a sláva BL) a celé řadě dalších událostí, které sice mají vliv na běh tohoto světa, ale mají tu smůlu, že neodpovídají vidění světa domácích elit.

Nemám rád dlouhé příspěvky, a proto si dovolím pouze opakovat to, že Rusko vnímá a interpretuje svět jinak než my v České republice. Jsem ochoten uznat obrovskou míru manipulace nebo naopak objektivity na jakékoliv straně, ale to, co mi nemůže nikdo vzít, to je právě ten rozdíl. Ten tu je a je zcela objektivní. Měli bychom ho vnímat a měli bychom hledat cesty, jak sladit alespoň ty nejkřiklavější rozdíly ve vnímání a interpretaci událostí v našem světě a nedělám si žádné iluze, že se to podaří dokonale. Mnohé se ale podařit může a hlavně bude dobře, když si přestaneme o sobě vzájemně lhát nebo si myslet, že jedině to naše vidění je správné...

Já osobně začnu tím, že bez ohledu na veškeré dějinné kontexty poblahopřeji ještě jednou Rusku k vítězství ve Velké vlastenecké válce. S prázdnikom pobjédy...

Ruská zahraniční politika | BRICS
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.5. 2010