Re pražské povstání: Věcné chyby Petra Jánského

7. 5. 2010 / Leopold Kyslinger

Článek je příliš schematický. Mobilizace proběhla bleskově a s nadšením, byli jsme připraveni se bránit... Ano. Mobilizace proběhla skutečně bleskově, ale bránit se, jsme nebyli připraveni. Můj otec byl četařem u kulometné roty v Košicích, které velel tehdejší poručík Nálepka. Po nástupu, kdy bylo veleno vojáci německé a maďarské národnosti dva kroky vpřed, zbyly v otcově četě 3 vojáci. A to ještě nebyli k témuž vyzváni vojáci polské národnosti.

Vystrašený byl president Beneš... Bodejť by ne. Věděl dobře, že německá armáda má nejmodernější výzbroj v Evropě. Srovnatelnou výzbroj měla naše armáda jen v prototypech či ve velmi omezených počtech.

Generál Josef Mašín... Josef Mašín byl podplukovníkem.

Americkou armádu, která stála 80 km od Prahy, soudruh Smrkovský a Česká národní rada odmítl... Po obstrukcích k jednání s Američany došlo, ale odmítli Američané (Eisenhower rozhodl).

Podivnou úlohu v Pražském povstání sehrála Rudá armáda. Ačkoliv byla od samého počátku povstání nepříliš vzdálená od Prahy, nespěchala. Nechala Pražany a povstání doslova vykrvácet. Dostavila se 9. května, den po německé kapitulaci a odchodu nacistů z Prahy...

Rudá armáda byla v Berlíně, 400km daleko a existují nepominutelná svědectví, že od 6. května (kdy Pražská operace začala) se příliš nezdržovala odporem zbývajících německých posádek (ve Festung Böhmen). Brzké jitro 9. května bylo z hlediska válečné operace maximum dosažitelného.

Bratří Mašínové - hrdinové nebo zločinci?
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.5. 2010