Uctění památky rudoarmějců na Den vítězství

9. 5. 2010 / Štěpán Kotrba

Jen hlupák může odmítat či zamlčovat sovětskou účast na protihitlerovské koalici, která vedla i k osvobození Československa. A to, až na západní část Čech, osvobodila Rudá armáda. Jako součást protihitlerovské koalice SSSR, USA, Velké Británie a Francie. Myšlenky fašismu jsou dnes do té míry znovuoživovány, že je třeba si i takto symbolicky připomenout dobu, kdy za myšlenku zničení zrůdné hitlerovské ideologie byli lidé ochotni položit i život. Dnes by to možná dopadlo jinak... Letos už konečně i hlavní město Praha uctí na Olšanských hřbitovech památku vojáků Rudé armády, kteří zemřeli v boji za osvobození někdejšího Československa. Historii nelze účelově zamlčet či přepsat jen proto, že někomu historické vyznamenání z Velké vlastenecké války evokuje jemu nepohodlné ideje. I za ně lidé umírali. I v Praze. Vítězství na Hitlerem a vyhnání naicstů jedni nazývají "radostí" a potomci těch druhých "tragédií".

Na dnešní velkou přehlídku na Rudé náměstí přijeli padlým vzdát čest vojenské jednotky britské i americké. Rudou hvězdu při vší úctě nahradila v Rusku dvouhlavá orlice. Studená válka je alespoň na nějaký čas pohřbena, a ideje minulosti tak jsou nahrazeny idejemi budoucnosti.

Nejen Čechům, padlým v Pražském povstání, ale i mnohdy bezejmenným ruským vojákům, padlým na bojištích Východu a Američanům, Britům, Australanům či Francouzům padlým na západní frontě patří vděk za to, že dnes žijeme v Česku, Slovensku, Polsku či Maďarsku, a ne v Třetí říši. Bez spojenectví západních "demokratů" s "totalitním" Sovětským svazem by nebylo žádného vítězství. Nebyli by hrdinové, byli by jen padlí a historii by psal Goebbels. A tak se se Stalinem naučil komunikovat jako se spojencem Churchill i Roosevelt.

Stejně jako bolševičtí propagandisté se snažili zamlčet účast Američanů při osvobození Plzně, teď se už dvacet let snaží mnozí stejně bolševicky smýšlející propagandisté poplivat památku Rusů, osvobozujících Prahu. Dvacet let se mnozí snaží z Hitlerovi se obdivujících Němců (ale i Mussolinimu se obdivujících Italů a Franka obdivujících Španělů) dělat oběti kolektivní viny. Na vině Stalina za totalitní vládu v SSSR, stejně jako na rasismu Američanů a kolonialismu Britů se nezapomíná. Dnes je ale čas připomenout mrtvé vojáky, kteří položili život za to, abychom my žili. A kteří byli hrdí, když si na prsa mohli připnout vyznamenání s hvězdou, srpem, kladivem a nápisem Vlastenecká válka.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.5. 2010