30. 10. 2008
Smlouvy o základnách - Češi proti proudu?Na základě středečního jednání Senátu PČR se tedy nyní nebudou schvalovat obě smlouvy ohledně instalace vojenských zařízení a pobytu cizích vojsk v rámci amerického systému protiraketové obrany v dosavadním složení komory (s osazenstvem před doplňovací volbou). Pokud odhlédneme od faktu, že původně anoncovaný silový manévr schvalování senátem přicházel tak říkajíc v hodině dvanácté, vzhledem k výsledku voleb spíš znějící jako ve 12:30, který mohl v reakci výrazně snížit legitimitu politického systému a dotčených institucí u veřejnosti, položme si opět základní otázku o zadání a smyslu celého projektu. |
Jedním z často uváděných argumentů pro umístnění těchto komponentů v ČR, jsou také údajné teroristické hrozby z oblasti Středního východu, Asie - v širším kontextu tzv. "Války proti terorismu", tedy kontroverzního a mnohoznačného programu, který byl akcentován po útocích z 11. září 2001. Prvotní rozčilení, pachuť a nejasností z oněch dní jsou dnes ale nahrazeny zcela zásadním interpretačním sporem o skutečných příčinách, provedení, sponzorech a následcích těchto událostí, debata je vedená na základě faktů v mnoha odborných úrovních. A nikoliv pouhých spekulací, jak se často snaží předhazovat některá masmédia, kterým dávno ujel vlak veřejného mínění, o skutečnostech nemluvě. Naposledy, v červnu letošního roku, podal kongresman Dennis Kucinich, předseda Podvýboru pro vnitřní věci (Výbor pro dohled a vládní reformu), návrh na zahájení procesu impeachmentu proti současnému prezidentovi, vice-prezidentovi a jejich administrativě Spojených států mimo jiné v následujících bodech, parafrázuji: Článek 33, selhání ve své ústavní roli-odpovědnosti, kdy oba představitelé opakovaně ignorovali a aktivně nezasáhli na základě četných konkrétních varování od vysokých činitelů bezpečnostně-zpravodajského aparátu, která přicházela minimálně půl roku předem. Např. původně zatajovaný bezpečnostní briefing prezidenta (PDB memo) ze 6. srpna 2001, s titulem "Bin Ladin rozhodnut zaútočit uvnitř USA", dále schůzka nad kritickou hrozbou za účasti: George Tenet, Cofer Black, Condi Rice z 10. července atd. Článek 34, obstrukce vyšetřování těchto útoků a to jak předem, v průběhu i po zřízení vyšetřovací senátní komise ustavené prezidentem. Podle vyjádření předsedů této komise, Thomase Keana a Lee Hamiltona, byla komise předurčena k selhání, a to z důvodu nedostatku času, rozpočtu, přístupu k materiálům, nespolupracující administrativě a agenturám. Článek 35, bezohledné ohrožení zdraví záchranářů a obyvatel v místě útoků, a to tlakem na EPA (obdoba min. živ prostředí) prohlásit již týden poté onu oblast jižního Manhattanu za zdravotně nezávadnou. Rozhodnutí učiněné mimo obvyklou praxi vyhodnocování takovýchto rizik a se skutečně místně naměřeným silně toxickým znečištěním v jehož důsledku zemřely stovky záchranářů a vážně onemocněly až desítky tisíc lidí. Návrh na zahájení impeachmentu prošel i s podporou části Republikánů do projednávání v Ústavně-právním výboru, kde záhy na nátlak "konstruktivního" vedení Sněmovny (Pelosi) a předsedy výboru (Conyers) došlo ke změkčení dalšího postupu, projednání aspektů "imperiálního prezidentství". O impeachmentu se mohlo pouze obecně hovořit, výčet protiústavních a kriminálních aktivit administrativy, který zazněl na tomto slyšení od poslanců a pozvaných právních expertů byl však výmluvný a to s otevřenou možností postoupení k dalším právním krokům. Již pro tento dílčí úspěch, o který se zasloužili také občané s téměř milionem petičních hlasů pro impeachment, se podpora pro obnovení vyšetřování ve specifických oblastech také i v následném období po zvolení nové administrativy ukazuje ve Sněmovně reprezentantů, případně Senátu jako stále reálnou. O podpoře veřejnosti vypovídá také trend v průzkumech veřejného mínění od roku 2004, například Zogbyho průzkum ze září 2007, hovoří již o 51% respondentů požadujících od Kongresu nového šetření aktivit nereagujícího bezpečnostního aparátu Bushe-Cheneyho v průběhu dne 11. září 2001. Ve stejném roce (listopad), průzkum Scrippps Howard-Ohio University nachází dvě třetiny dotazovaných v souhlasném názoru na možnost, že někteří vedoucí představitelé ačkoliv měli k dispozici specifická varování předem se rozhodli nic nepodniknout, aby tak snadněji protlačili svou agendu. Přímé aktivní zapojení některých členů administrativy do útoků vidí v dalších průzkumech více jak jedna třetina dotázaných. Senátor Yukihisa Fujita, významný představitel opoziční strany a místopředseda japonského senátního Výboru pro obranu a zahraničí, opakovaně a letos již po třetí, interpeluje Japonskou vládu v tomto duchu, naposledy minulý týden. Fujita klade zásadní otázku, parafrázuji, pokud je celý koncept "Války s terorismem" od počátku založen na nevěrohodných motivech a důkazech, neprůkazném vyšetřování, jaké z toho plynou důsledky pro další politickou, personální a finanční účast Japonska na amerických intervencích v Afghánistánu a Iráku? Fujita proto požaduje kromě jasné odpovědi z vládních pozic také domácí vyšetřování, nejen jako odpověď pro ty necelé tři desítky japonských obětí (převážně z WTC). Ale také jako cestu pro vznik nového mezinárodního tribunálu ve spolupráci se zákonodárci v Evropě a USA. Například v Evropském parlamentu nachází podporu ve skupině kolem italského poslance Giulietto Chiesa, dlouholetého britského ministra a poslance Michaela Meachera, již zmíněného Dennise Kuciniche v USA a dalších. Zástupci obou komor zákonodárného sboru Parlamentu ČR by se tak v dalších krocích při projednávání a následném schvalování smluv o základnách na našem území měli jasně vyjádřit, na základě jakých konkrétních důvodů a bezpečnostních hrozeb je potřeba do projektu protiraketové obrany vůbec vstupovat. Jedná-li se o hrozbu terorismu, tak z jaké strany hrozí (státní-nestátní aktéři) a je toto vhodný nástroj - adekvátní protiopatření? Dále v širší debatě otevřít zásadní téma, jaký je vůbec smysl účasti na zahraničních misích, především pak bojových složek, speciálních útvarů? Nebo je snad pravou obavou rýsující se ze strategická osa Berlín-Moskva, tedy ohrožená budoucnost slabé Střední Evropy, jak nedávno nově zaznělo z vládní koalice? Jsou motivem pro naši účast Brzezinského (The Grand Chessboard, 1997) geostrategické hry na přetlačovanou v klíčovém prostoru Eurasie, tedy oblasti s většinovou koncentrací zbývajících fosilních zdrojů energie, hlasy které zřejmě již nalezly určitou podporu v týmu-kabinetu Obamy? A nejde tak o pouhou ideologickou (a finančně podporovanou) orientaci jednotlivců z vysoké politiky ČR a jejich think-tanků, nejen na neo-konzervativní americké kruhy, kterým se prostě u nás vždy rádo vyhoví. Aniž by se vedla debata o skutečných prioritách ČR, např. také v evropském integračním kontextu (politickém, bezpečnostním, environmentálním)? Není faktorem také ona nepochopitelná česká sub-servilita stran globálního hegemona, který je nyní již na ústupu ze scény? V rámci tématické sekce programu "Wag 9/11 -- Vrtěti 11. zářím" na právě proběhnuvším mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, se ukázalo že Česká veřejnost a mladí lidé, alespoň tak zastoupeni oním vzorkem, jsou připraveni vést věcnou a informovanou debatu na toto téma. Jak se vyjádřil po závěru diskusního panelu Kyle Hence, spoluscénárista a producent globálně oceňovaného dokumentu "9/11 Press for Truth", který detailně zachycoval od roku 2003 zatím neúspěšný boj rodin obětí adekvátně vyšetřit tento zločin, " ..zdá se, že české publikum je často lépe informováno, než řada lidí u nás doma.." Kongresman Kucinich zahajuje proces Impeachmentu - VIDEO ZDE
Vystoupení senátora Fujity, 22. října 2008 - VIDEO S TITULKY
ZDE
Senátor Fujita interpeluje vládu, 10. ledna 2008 - VIDEO 1-8 S TITULKY
ZDE
Premiéra dokumentu 9/11 Press for Truth, materiály ohledně nedostatečného vyšetřování
ZDE
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava
ZDE
|