Uvědomuji si, že možná by se tahle řada dala zahrnout pod čištěná místa i když z praktického hlediska je to nesmysl. Nikoliv však pro čističe. Ti vidí tučnou kořist v podobě několika desítek odtahů a už si porcují medvěda. Mají radost nikoliv nepodobnou atavistické radosti lovců mamutů, když jim nečekaně a bez boje padne do pasti velký mamut. Kolem odtahové služby pobíhají služební duchové s digitálními fotoaparáty a zuřivě fotí hříšnou řadu. Oči jim planou vidinou pochvaly za zásadovost i tučné odměny z desetitisíců zaplacených těmi, kteří si ráno neuvědomili, že tahle část parkoviště možná může být komunikací.

Pak si všimnou mého auta a vrhnou oproti němu. Uvidí mne uvnitř a trochu zklamaně odtáhnou. V ten moment jsem si uvědomil, že nemám svůj mobilní telefon a vracím se domů. Zaparkuji před domem, zapnu blikačky a na 5 minut se vzdálím. Když se vrátím, vidím, jak ulicí běží nohsledi s digitálními foťáčky. Nějaký nešťastník nechal před domem stát auto i s rakví, lyžemi a velocipédem na střeše, evidentně připravený k odjezdu. Takovému autu se dostává radostné pozornosti a je odtahováno přednostně se škodolibými poznámkami o tom, jak si panáček užije volna. Když zařazuji jedničku, abych odjel, vyskočí odněkud nohsled a vítězoslavně mne digitálně zvěční. Asi budu někam předvolán...

Musím říci, že mi to otrávilo část dne. Vadila mi ta radost z působení potíží jiným, to vyhledávání nešťastníků, vadily mi ty spravedlivé výrazy v obličejích povolaných čistit nejen naše ulice, ale asi i duše a určitě peněženky. Uvědomil jsem si, že to je obraz jednoho z nejpalčivějších problémů naší společnosti. Totiž toho, že velká část z nás si umí uvědomit kvalitu vlastního já jenom tehdy, když poníží jiného. Možná proto u nás vždy nalezne každá i ta sebezrůdnější moc dostatek nohsledů, protože jim dá právo ponižovat druhé a tím ve vlastních očích poněkud povyrůst. Možná by se také dalo říci, že jim moc dává pocit vlastní čistoty plynoucí z pravomoci špinit jiné. Nejde o to, jaký jsem já, jde jen o to, aby ti kolem nebyli lepší. Mohu být špinavý, protože se sám sobě zdám čistý, když se mi na ty kolem podaří nakydat více špíny, než mám na sobě já sám...

Omlouvám se tímto všem, kdo čistí naše ulice, protože jsem si dobře vědom toho, že to nemají lehké. Sám nejlépe vím, kde všude se dá parkovat a že nikdo z nás není bez viny. Mám rád čisté ulice. Nicméně toho rána se mi ten obraz složil tak, jak jsem ho popsal... Možná je to také tím, že se mi samotnému nechce uklízet...?!?