Oba politikové jsou barvití a docela výstřední vůdci. Levicový Livingston, milovník plazů, které chová doma, byl primátorem už za Margaret Thatcherové, kterou přiváděl k zuřivosti tím, že na londýnské radnici nad Temží vyvěsil za její vlády daleko viditelný obří transparent, něco jako "Ať zhyne konzervatismus!" Thatcherová zlikvidovala vnitřní britskou demokracii, odebrala ve prospěch ústřední vlády velké množství pravomocí komunálním úřadům a když konzervativní kandidáti nedokázali Livingstona porazit, Thatcherová funkci londýského primátora prostě zrušila. Ta byla obnovena až po jejím pádu a Livingstone se triumfálně vrátil do funkce. Velké zásluhy si v očích Londýňanů získal zejména rozumnými reformami jinak v obřím městě v podstatě nezvládnutelné veřejné dopravy (elektronický systém zlevněných jízdenek Oyster Card je vynikající) a zavedením poplatku za vjezd automobilem do centrálního Londýna.

Boris Johnson má v britském veřejném životě image nepraktického, zbrklé chyby dělajícího školáka, který se skrývá za fasádu konzervativních hodnot, obraz poněkud zdegenerovaného potrhlíka, kterého národ miluje pro jeho naivně absurdní veřejná prohlášení a vystoupení v televizi, proslulá nechtěnou komikou. Uvidíme, jak se bude profilovat jako londýnský primátor - Johnson ocenil zásluhy svého předchůdce Livingstona a nabídl mu zaměstnání v městském úřadě, stejně jako to předtím učinil i Livingston, když nabídl zaměstnání v městském úřadě Johnsonovi, pokud by Livingston vyhrál.

V sobotu, nedlouho poté, co byl v Londýně opět nožem usmrcen další patnáctiletý mladík, se Boris Johnson zapřísahal, že bude bojovat proti této zločinnosti mladistvých. Chce také "zreformovat a zlepšit" platby za vjezd automobilem do Londýna, chce uživatelům dát možnost, aby poplatek platili souhrnně, jednou měsíčně, a chce omezit nepořádek a obtěžování cestujících v metru a v autobusech, což byl podle jeho slov prý hlavní problém, s nímž se na něho v předvolební kampani obraceli voliči.

V podstatě se Livingstonův a Johnsonův politický program pro Londýn neodlišoval - navzájem si kradli nápady. Oba kandidáti zjistili, že je Londýňany trápí zločinnost a obava ze zločinnosti v jejich čtvrtích, dále nedostatek levných domů a bytů, pro mladé lidi a pro klíčové zaměstnance ve veřejných službách. Johnson chce postavit nových 50 000 bytů a dát k dispozici 80 000 prázdných londýnských bytů. Lidé chtějí čistší životní prostředí (více stromů a méně grafitti) a lepší pohyb v dopravě, veřejné i soukromé. Chtějí víc vzdělávacích příležitostí pro mládež, gangy mladých Londýňanů nemají kvalifikaci a nemají možnost těžit z prosperity anglického hlavního města. Větší pocit férového jednání a příležitostí - školy, pracovní příležitosti, zdravotnictví - ve velmi bohatém městě, kde žije mnoho chudých lidí.

Johnson chce zachovat Livingstonovy populární zlevněné průkazky na veřejnou dopravu pro mládež a pro staré lidi, podporuje Livingstonovu zónu minimálních automobilových emisí a chce ochraňovat londýnské parky. Chce také podporovat výstavbu "cenově přijatelných" bytů pro rodiny. Potíž ale je, že konzervativci chtějí Londýn decentralizovat a dát přednost bohatým vnějším čtvrtím, přestože bylo dokázáno, že anglické hlavní město funguje nejlíp, má-li pevnou ústřední správu.

Premiér Gordon Brown přiznal, že faktorem v porážce labouristů byla "složitá ekonomická situace". Británie je silně postižena bankovní a hypotéční krizí, šířící se z USA, vzhledem k tomu, že i britské banky se, stejně jako americké, chovaly značně neodpovědně při poskytování půjček. Známá je krize kolem banky Northern Rock, která se dostala do finančních potíží a dále utrpěla tím, že - přirozeně si vkladatelé z ní vybrali miliony liber, protože se ukázalo, že britská vláda nezaručuje kompletní vklady občanů v bankách a nechrání je před bankrotem. Banka Northern Rock posléze musela být obrovským nákladem z peněz daňových poplatníků znárodněna.

Od doby, kdy Gordon Brown převzal funkci premiéra po Blairovi, proslul svou váhavostí. Těsně po převzetí moci například oznámil, že chce vyhlásit konání všeobecných voleb, když pak ukázal průzkum veřejného mínění, že by labouristé volby prohráli, své rozhodnutí zase zrušil. V poslední době vyvolal Brown velké protesty a rebellii mezi labouristickými poslanci v parlamentě v důsledku kontroverzního rozhodnutí zrušit sníženou daňovou kategorii 10 procent pro chudé lidi. Celkově vytvořil Gordon Brown v premiérské funkci image váhavce a nepříliš kompetentního politika. Nekompetence britské vlády a státních struktur je zakrývána politicky korektními žvásty. (JČ)

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE