Pro Západ je zavraždění Bhuttové snad nejhorší možný výsledek. Spojené státy a Británie doufaly, že se Bhuttové podaří udržet Pákistán na straně Západu a že omezí rostoucí pákistánský extremismus.

Je lehké pochopit, proč Západ s Bhuttovou sympatizoval a pro vyvíjel nátlak na prezidenta Mušarafa, aby se s ní spojil v zájmu stability země a v boji proti islámským extremistům.

Bhuttová se svým západním vzděláním energicky prosazovala demokratické ideály v rámci své dobře organizované kampaně vyhrát v nadcházejících volbách napotřetí premiérské místo.

Bhuttová zastávala názor, že demokratické země proti sobě navzájem nevedou válku a demokratické vlády neposkytují útočiště teroristům - a demokratický Pákistán, kde by skončila vojenská diktatura, by přestal být útočištěm pro teroristy.

Bhuttová přežila už jeden atentát hned po svém návratu do Pákistánu v říjnu loňského roku a pěstovala si image, který byl záměrně vytvořen tak, aby se líbil Západu. Bhuttová byla první ministerskou předsedkyní, která v moderní době stála v čele muslimské země a nedávno navštívila hlavní města západních zemí, kde hovořil o své vizi pro Pákistán.

Prezentovala se jako umírněný politik a chtějí se postavit islámským extremistům i protalibánským bojovníkům v pohraničních oblastech u Afghánistánu, kam dosud nedosahuje ruka zákona. Tvrdila, že i za svých předchozích funkčních období bojovala proti extremismu a terorismu. Je na tom něco pravdy. Jako premiérka projevovala zájem o lidská práva, o postavení žen v tradiční společnosti a nikdy neútočila na nevládní organizace tak, jako Nawaz Šarif, její hlavní soupeř. Na náboženství pohlížela moderně, i když byla v krátkodobé perspektivě ochotna dělat náboženským organizacím ústupky.

Nicméně, navzdory jejím modernizujícím instinktům, když byla u moci, žádné podstatnější reformy neprovedla. Stejně jako Šarif jen svou zemi výrazně zadlužila v zahraničí.

Byla také terčem obvinění z korupce, kvůli němuž musela dvakrát opustit svůj úřad. Bhuttová se hájila, že jsou tato obvinění politicky motivována.

Studovala v Oxfordu a na Harvardu a původně chtěla být diplomatkou. Ale v důsledku událostí musela vstoupi do politiky. V roce 19877 byl její otec, jak první demokraticky zvolený šéf státu Pákistánu po občanské válce, která vedla k vytvoření Bangladéše, svržen vojenským pučem generála Zia ul-Hawa, uvězněn a popraven.

Těsně před jeho popravdou byla i ona sama uvězněna. Během léčení mimo vězení založila v Londýně kancelář Lidové pákistánské strany a vedla kampaň proti Ziovi. Poté, co generál zahynul při leteckém neštěstá, Bhuttová vyhrála volby.

Ne všichni, kteří mají vazby na stále ještě populární Lidovou stranu Pákistánu, byli spokojeni s tím, že v poslední době Bhuttová dolézala za Mušarafem.

Podrobnosti v angličtině ZDE