|
27. 12. 2007
Děkuji, nechci, mně moje rtuťové plomby vyhovujíKterási z desítek aktivistických skupinek (tentokrát je to Melisa Medica Foundation, zabývající se jinak syndromem chronického vyčerpání (CFS nebo ME), roztroušenou sklerózou (MS) a jinými autoimunitními a alergickými nemocemi, pod vedením Doc. RNDr. Věry Stejskalové, Ph.D. z European Academy for Environmental Medicine z Würzburgu a Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy) bez uzardění lobbuje za "moderní" podobu plomb ve snaze zakázat amalgám rtuti. Nechápu proč a doufám, že mi to nikdo z fanatických zastánců "ekologické" a "alternativní" medicíny nebude vemlouvavě vysvětlovat. Rtuťový amalgam v zubech je materiál stálý , rtuť neuvolňuje - a vydrží víc než plomby "kompozitní". Jeho mechanické vlastnosti jsou stále nejlepší ze všech zubních výplní. Příspěvek amalgamových výplní (plomb) do zasvinění našeho organismu činí asi 0,5 - 1,5 mikrogramů. Řádově více rtuti se do našeho organismu dostane prostřednictvím vnitřností konzumovaných zvířat, kontaminovaných ryb, vody nebo vzduchu, zamořeného smogem - zplodinami hoření paliva benzínových motorů či uhelných kotlů. Rizikové mohou být i zemědělské plodiny, pěstované na půdě zamořené rtuťnatými sloučeninami ať již z průmyslových zdrojů nebo nevhodně použitými přípravky k hubení zemědělských škůdců. Hodnota NPK (maximální koncentrace na pracovišti) rtuti je v ČR stanovena na 150 mikrogramů na m3, přípustný expoziční limit PEL 50 mikrogramů na m3. Neexistuje vědecky doložený důkaz pro příčinnou souvislost nespecifických symptomů nechutenství, nevolnosti a neurologických obtíží, případně jiných "individuálních" reakcí a uvolňováním stopových množství rtuti z amalgamu. |
|
Rtuťová expozice některých středomořských rybářských komunit či arktického obyvatelstva mnohdy i dramaticky přesahuje bezpečností limity . No, a kvůli tomu že bych si nedal kapra na Štědrý den? To asi ne. A nejspíše ani sardinky nevyloučím ze svého jídelníčku, pouze nebudu chytat ryby ve Vltavě, zejména pod Neratovicemi. Že by byl amalgám všeobecně škodlivý, je podle studie výzkumného týmu Goteborské univerzity pod vedením Margarety Ahlquist , vyšetřující zdravotní stav zhruba 1500 žen během let 1968 až 1993, vyvráceno už od roku 1998, kdy byl výsledek výzkumu publikován. Na rozdíl od některých bílých náhrad, u kterých zdravotní škodlivost prokázána je. Navíc kompozity takřka nevykazují antibakteriální vlastnosti a amalgám - což není zanedbatelná věc pro mnoho spoluobčanů - je materiál daleko méně - až třikrát - finančně nákladný a zubní lékaři s ním umějí daleko lépe pracovat. Nemám nic proti modernizaci zubní péče, ale lobbistický tlak na "zákaz" amalgámu mi smrdí. Asi jako peněženka nenasytného, vychcaného zubaře, který bere provize za spotřebovaný kompozit a častější přeplombování. Margareta Ahlqwist ZDE Göteborg University, Lund University, Sahlgrenska University Hospital: Methylmercury and Inorganic Mercury in Serum---Correlation to Fish Consumption and Dental Amalgam in a Cohort of Women Born in 1922 ZDE Integrovaný registr znečišťování: Rtuť a sloučeniny ZDE |
