14. 11. 2007
Hutka odkryl palčivé místo moderních českých dějinBílá je černá a černá je zas bílá, pravda prý neexistuje a morálně upadlý člověk není zbabělec -- jen možná neznáme důvody jeho myšlenek a činů. Tak takový tón vane nyní mnoha diskusemi na českém webu poté, co písničkář Jaroslav Hutka, jeden ze symbolů konce oficiálního totalitního komunismu, napsal svoji Hutkovu píseň, v níž popisuje mravně upadlé činy oblíbeného Jaromíra Nohavici. |
Jakoby píchl do vosího hnízda. V Lidových novinách Marta Švagrová přirozený požadavek na vnitřní morální čistotu písničkářů - lidových bardů všem lidem rovnou upírá: "Kdo jim chce (písničkářům) tuhle nadlidskou kvalitu přisuzovat, je pošetilý."
A aby snad někdo přece jen náhodu nechtěl tu bílou a černou rozlišit, preventivně vše zrelativizuje: "Nikdy nekončící diskuse na intimní téma lidského svědomí ale většinou nemají řešení. Informace jsou k dispozici, nikdo nikoho nenutí, aby jednoho zpěváka miloval a na druhého zapomněl." Tak taková je situace 18 let od konce jedné éry v zemi, v níž 99 % "umělců" podepsalo Antichartu a národ je dodnes bez výhrad miluje. V módě je falešné konformní přitakání a "nechat být"Chápu, že žijeme v zemi, v níž statisíce a miliony lidí (vlastně spíše kolaborantů, ale to se dnes nesmí říkat, mnozí z nich jsou dodnes celebrity) měly osobní výhody za ústupky komunistickému režimu, ale nechce se mi přenést přes srdce, když zejména mladí lidé dnes (čehož můžeme být svědky na mnoha webových fórech) zbožňují jako výraz osobních kvalit v prvé řadě konformní přitakání a "nechat být". Naopak ten, kdo na něco poukazuje, ten má problém. Podle této logiky má tedy problém Hutka, zřejmě je málo populární a tak Nohavicovi jeho slávu nepřeje. Podle velké části diskutujících (zcela jistě nadpoloviční) je tedy špatný právě Hutka, tedy ten, jenž musel dnes najít odvahu veřejně poukázat na příkladu známého písničkáře na pokračující mravní "normalizaci", protože ZÁVIDÍ údajně úspěšnějšímu písničkáři jeho slávu. Je zřejmé, jaký žebříček hodnot dnes mladí lidé (ti diskutují na webu nejvíce) uznávají: Na prvním místě je osobní úspěch (ať pochází odkudkoliv a skrze cokoliv). Naopak upozorňovat na něco špatného není IN, to je jasně OUT. A právě tohoto nemoderního činu se Hutka dopustil. Kádruju, kádruješ...Již samotným nadpisem se v Lidových novinách snaží Marta Švagrová navést do té jediné správné roviny: Vytvářet si názor o druhých (rozuměj "kádrovat") je špatné. Hutka se tak vlastně dopustil zločinu, dovolil si kádrovat Nohavicu. A protože lidí, kteří mají svědomí čisté je velmi málo a dají se na prstech spočítat (Kryl, Třešňák, Hutka, Nos, Kubišová...) bude zřejmě snadné Hutku ušpinit, většina se zcela jistě přidá na Nohavicovu pohodlnější stranu směny etických ústupků za osobní výhody. Ale pokud se bavíme dnes o závažné míře korupce a úplatků, se kterou si naše moderní společnost jen těžko umí poradit, je to bezpochyby jen pokračování marastu, jehož malou část se podařilo Jardovi Hutkovi odkrýt. A za to mu patří veliké díky. > Hutkova píseň
Udavač z Těšína, koncert mu začíná Lidové noviny 13. 10. 2007: Kádruju, kádruješ... ZDE
iDnes 13. 10. 2007: Nohavica je zbabělec, říká Hutka
ZDE |
Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 11. 2007 | Hutka odkryl palčivé místo moderních českých dějin | Michal Rusek | |
29. 3. 2007 | Když Potůček naslouchal antikomunistům mezi bývalými komunisty | Štěpán Kotrba | |
1. 11. 2004 | Havel i Klaus reagovali na komunistický režim podobně - nedostatečně | Bohumil Kartous | |
30. 10. 2004 | A co Čalfa u Havla? | ||
29. 10. 2004 | Pane generálmajore, promiňte | Bohumil Kartous | |
29. 10. 2004 | Národně stmelující gesto? | Jan Čulík | |
29. 10. 2004 | Kulturní politika a politizace kultury | Štěpán Kotrba | |
29. 10. 2004 | Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004 | ||
29. 10. 2004 | Vávra nebyl apolitický umělec | Bohumil Kartous | |
29. 10. 2004 | Je Vávrovo vyznamenání absurdní? | ||
29. 10. 2004 | O generálu Fajtlovi | ||
31. 8. 2004 | Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova | Andrej Sablič | |
12. 8. 2004 | Čulíkovy pohlady nie sú precítené | Andrej Sablič | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý |